Starý židovský hřbitov na Žižkově v Mahlerových sadech byl založen v roce 1680 jako morové pohřebiště pražské židovské obce a je významnou historickou památkou. Bylo zde pohřbeno na 40 000 osob, mezi nimi řada významných rabínů a učenců.
Pohřbívalo se zde i v době další
morové epidemie ve druhém desetiletí
18. století a pravidelně pak od roku 1787 do roku 1890, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Mohutné,
reprezentativní náhrobky označují hroby prvních židovských
podnikatelů v
Praze. Na hřbitově jsou náhrobky jak
barokní, tak
empírové i zdobené v duchu
historizujících slohů.
Nejnavštěvovanější je hrob pražského vrchního
rabína Ezechiela Landaua, známého též pod jménem
Noda bi-Jehuda (1713-1793), jehož náhrobek byl v roce 1993 kompletně
restaurován. Jsou zde pohřbení ale i další význačné židovské osobnosti a představitelé osvícenství a novodobé židovské inteligence.
Původní pozemek hřbitova se rozkládal na mnohem větší rozloze, než je dnes přístupná a otevřená část s náhrobky. Na počátku
60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park, dnešní
Mahlerovy sady. Ve druhé polovině 80. let 20. století byl hřbitov v souvislosti s výstavbou tzv.
Žižkovského vysílače komunistickým režimem
zdevastován, velká část hřbitova byla
vybagrována, další náhrobky byly
povaleny a rozbity a zbytek hřbitova byl zasypán a přeměněn v park. Zachovanou část židovského hřbitova ve Fibichově ulici, která je památkově chráněna, převzalo v roce 1999 do své správy
Židovské muzeum v Praze. Po nezbytných stavebních úpravách a základních restaurátorských pracích byl hřbitov v září
2001 zpřístupněn veřejnosti.
Památník z dlažebních kostek
Židovská obec v Praze mnoho let upozorňovala na
podezřelý původ dlažby v dolní části
Václavského náměstí. Indicie naznačovaly, že dlažební kostky, použité za minulého režimu k vydláždění náměstí, jsou vyrobené z
rozřezaných židovských náhrobků. Při obnově náměstí v roce 2020 se toto podezření potvrdilo. Nakonec se jich našlo zhruba šest tisíc o váze
sedm tun. Židovská obec z nich na pozemnu
Starého žižkovského hřbitova vytvořila unikátní památník.
Autory památníku jsou
sochaři Lucie a Jaroslav Rónovi, kteří vrátili rozřezaným náhrobkům jejich důstojnost. Uprostřed památníku je vypouklá kopule, kruh, kromě jiného
zobrazuje také
jarmulku. Je vyskládaná z
200 dlažebních kostek, na kterých jsou zbytky symbolů, písma. Kruh symbolizuje stvořitele, celistvost a jednotu. Kolem kruhu je
devět slunečních paprsků, kamenných zdí, které evokují
ruiny chrámu a židovskou historii. Jeden z paprsků, jedna ze zdí směřuje k Jeruzalému, stejně jako cíp židovské hvězdy uprostřed kopule, a je o patro vyšší.