Halíře jsou průzkumné důlní dílo z poloviny 20. století, které má unikátní kosočtvercový profil. Jako jedno z mála důlních děl je štola bezbariérová a lze si ji tak prohlédnout na vozíku nebo s kočárkem.
Štola Halíře se nachází v blízkosti Turyňského rybníka – JV směrem od
Jílového u Prahy a představuje nejmladší epochu probíhající
v padesátých a šedesátých letech minulého století. Moderním způsobem ražená štola má unikátní profil v podobě kosočtverce, který je daný strukturou uložených hornin. Tato průzkumná chodba měla prověřit o
krajovou část jílovského ložiska.
V současnosti jsou všechny
podzemní prostory elektrifikovány a pro návštěvníky je
zpřístupněna celá hlavní chodba v délce 270 m a část překopů s jedním pohledem do středověkých dobývek. Prohlídka je doplněna miniexpozicí důlního vybavení.
Štolu najdete asi 4 km od
Regionálního muzea v Jílovém, v katastru obce Pohoří, nedaleko autobusové zastávky Borek.
Z historie štoly:
První zmínka o Halířích se vyskytuje v
Hájkově kronice ze 16. století, kde se objevuje název dolu Haléřek (1079), ale zdejší zlato bylo rýžováno už za Keltů, kteří ho rýžovali na pravostranných přítocích řeky
Sázavy (Chotouňský a Turyňský potok). Podle historiků zde byly dvě v
ýznamné etapy těžby a to polovina 14. století a konec 16. století. Poslední hornickou činností v této oblasti byl průzkum Halířského žilného pásma, kdy byla v letech
1948 – 1951 z
přístupněna Stará halířská štola a vyražena Nová halířská štola.