ÚvodAktualityDoly, jeskyně a propasti: vydejte se na cestu do nitra Země
Zážitky

Doly, jeskyně a propasti: vydejte se na cestu do nitra Země

Tam, kde před staletími i desítkami let naši předci v potu tváře dobývali nerostné bohatství, dnes najdeme pozoruhodná důlní díla. A naopak v přírodních jeskyních můžeme obdivovat sílu živlů, které je utvářely. Vydejte se s námi na cestu do nitra Země! Kudy z nudy vás provede nejzajímavějšími podzemními zajímavostmi a hornickými památkami České republiky.

Hornické muzeum v Příbrami: největší hornické muzeum v České republice

Hornické muzeum PříbramPříbramské hornické muzeum, založené roku 1886, zve k návštěvě unikátních expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornickém domku na Březových Horách. Součástí prohlídky rozsáhlého podzemí je populární jízda hornickým vláčkem, fárání důlním výtahem a sjezd do dolu po skluzavce. Vstup do podzemí pro děti do 6 let z bezpečnostních důvodů není možný! Areál je od roku 2022 doplněný historickou důlní technikou, která je vystavena ve venkovním areálu Ševčinského dolu. Důl Prokop je na prvním patře propojen s nádvořím dolu Anna – právě touto chodbou vede trasa důlního vláčku. K nejcennějším exponátům muzea náleží historické parní těžní stroje na dolech Anna a Vojtěch. Unikátní památkou mezinárodního významu je velké vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století.
 

Štola č. 1 v Jáchymově: nerosty i uranová ruda

Štola č. 1 v JáchymověJáchymovská štola připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat. Expozici doplňují nálezy, které byly v areálu původně stříbrného a později uranového dolu objeveny. Ve štole uvidíte například dva katry (mříže), které sloužily k uzavírání vězňů pod zemí, nebo předměty, které byly nalezeny v prostorách lágru Svornost (lágrové komínky, stínidla lamp a pod.). Atmosféru tábora doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a zázemí areálu je v replice někdejšího táborového domku. Podél hornického skanzenu u Štoly č. 1 vede 8,5 km dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.
 

Flascharův důl v Odrách: ukázka dobývání břidlice

Flascharův důl v OdráchZažijte naprosté ticho i všepohlcující tmu v jednom z pouhých dvou přístupných břidlicových dolů v České republice. Tajuplnou atmosféru dokreslí hořkosladké příběhy ze života nejen horníků, ale i zakladatele Flascharova dolu či druhého a zároveň posledního majitele, po němž je důl pojmenován. Průvodce vám prozradí romantický původ názvu štoly Hortenzie, co je to tzv. slezský vrabčák nebo proč důl stále vypadá jako v roce 1918. Osvěžíte se nápoji vychlazenými „na osmém schodu“ přímo v dole a na závěr si vyzkoušíte, jak se speciálními nůžkami štípe břidlice. Důlní muzeum Flascharův důl v Odrách se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším unikátem podzemí je však oderská vrása, která vznikla ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo.
 

Důl v Nevřeni: objevte tajemství dobývání kaolinu

důl nevřeňV Nevřeni na Plzeňsku se v červnu 2019 otevřel pro zájemce bývalý hlubinný důl na kaolin, který má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 1 300 metrů podzemních chodeb, zpřístupněno je asi 700 metrů. Některé chodby jsou až deset metrů široké. Důl je unikátní z několika důvodů: kaolin se tady totiž těžil hlubinnou metodou a podzemní štolou dokonce jezdila úzkokolejka, ostatně chodby jsou až dvanáct metrů vysoké a deset metrů široké. V Česku se surovina pro výrobu porcelánu těžila jen ve dvou podzemních dolech – na Plzeňsku a v Hosíně na jihu Čech. Otevřený však je pouze nevřeňský důl. Na prohlídky se musíte přihlásit předem pomocí webového rezervačního systému anebo si lze vstupenku zakoupit v Centrum Caolinum Nevřeň.
 

Důl Jeroným – Čistá: cesta za cínem a podzemní jezírko

důl jeronýmDůl Jeroným na Sokolovsku je významnou hornickou památkou dokladující úroveň hornictví v 15 a 16. století. Zájem těžařů byl zaměřen na těžbu cínové rudy. Dostupné prameny uvádějí, že o Čisté jsou zmínky již ve 13. století. Důl byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou a od roku 1992 zde probíhají záchranné práce. V centrální části ložiska se nacházejí nádherné komory ze 16. století. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se zde usadily při těžbě metodou "sázení ohně". Prostory „zdobí“ stopy po želízkách a špičácích používaných tehdejšími havíři. Během exkurze uvidíte také krásné podzemní jezírko. Od podzimu 2022 by měla být otevřena další část zdejšího podzemí, která má prodloužit prohlídkovou trasu o dvě třetiny.
 

Důl Skalka v Mníšku pod Brdy: důlním vláčkem za historií dobývání železné rudy

důl skalka mníšekV těsné blízkosti Mníšku pod Brdy, na hranici přírodního parku Hřebeny, se nachází historický důl Skalka. Labyrint chodeb, kde se až do roku 1966 těžily železné rudy, vás zavede až 150 metrů pod zemský povrch. Prohlídka začíná jízdou důlním vláčekem, který vás zaveze 1,5 kilometru do podzemí. Pro návštěvu dolu je však nutné se předem objednat a domluvit termín. Prohlídka probíhá hlavně na 16. patře, celkem jich je v dole 36, ale dolní jsou zatopená a horní vytěžená a vyplněná materiálem. Historie těžby železných rud na ložisku Skalka u Mníšku pod Brdy sahá do dávné minulosti. Jako první zde kutali nízkoprocentní oolitickou krevelovou rudu již Keltové. Není bez zajímavosti, že v 50. letech probíhal na dole Skalka utajovaný strategický provoz.
 

Jílovské doly: zlato od dob Keltů až po Pražské jaro

důl pepřTěžba zlata v okolí Jílového zasahuje podle nepřímých dokladů až do období Keltů. Zlato tu bylo rýžováno už v 1. a 3. století před Kristem. Pokračovalo i za prvních Přemyslovců v 10. a 11. století, kdy začíná hlubinná těžba. Svého vrcholu pak dosáhla ve 13. a 14. století, v té době Čechy byly jednou z hlavních produkčních oblastí zlata v Evropě. Po roce 1420 těžba v dalších staletích živořila, podílelo se na tom zatopení dolů vodou. Teprve technické prostředky 20. století umožnily, aby se na krátký čas těžba znovu rozběhla. Pro nerentabilnost byla ale v roce 1968 těžba zastavena. Pokud vás těžba zlata zaujme, doporučujeme navštívit jílovské muzeum s poutavými moderními expozicemi či naučnou stezku Zlaté doly. Přímo do "zlatého" podzemí můžete vstoupit ve štole sv. Josefa anebo ve štole sv. Antonína Paduánského. Centrum zlatého revíru představoval důl Pepř, který v příští sezóně (2023) nabídne i via ferratu podzemím.
 

Důl Měděnec: Země zaslíbená na Mědníku

Štola Země zaslíbená na MědníkuDůl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách. Stěny štoly vypovídají o různých způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí, která je připisována starobylé technice dobývání hornin tzv. krušení čili sázení ohněm. Ve štole vás okouzlí zlatý lesk chalkopyritů, červenavý odlesk pyritů nebo stříbrný třpyt slídy. Zážitkem je také výstup po žebřících do komory v patře a pak následný sestup. Přístupná je také štola Marie Pomocné na Mědníku.
 

Důl v Českém Krumlově: grafit a podzemní cesta důlním vláčkem

grafitový důlGrafitový důl v Českém Krumlově je pozůstatkem a připomínkou těžby dobývání této suroviny. Byla jedinou, která se v kraji těžila hlubinným způsobem. Podle historických dokumentů spadá těžba grafitu až do období Keltů na našem území. Posledním funkčním dolem byl Městský vrch. Po dolování zbyly viditelné jámy. Ročně se tu vytěžilo až 20 tisíc tun grafitové suroviny. V okolí města byla dále naleziště zlata, stříbra, nerostů a hornin. Prohlídka bývalého grafitového dolu z roku 1975, který se nachází v hloubce až 70 metrů pod povrchem, není nijak náročná. Je sice dlouhá 2 kilometry, ale většinu trasy pojedete atraktivním důlním vláčkem. Tím dříve jezdili do dolu horníci na svou šichtu. Pěšky pak urazíte cca 800 metrů. Těšit se můžete na ukázku těžby v dobových podmínkách, uvidíte hornické stroje i nástroje. Spatříte například vrtací kladivo, vozík hunt nebo vytěženou surovin, tzv. rubaninu.
 

Sloupsko-šošůvské jeskyně: Nagelova trasa pro dobrodruhy

nagelRozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, vytvořený ve dvou patrech, leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Pro dobrodružně naladěné návštěvníky je zde otevřena zážitková trasa Po stopách Nagela, která je vedená spodními patry jeskyní. V některých úsecích je možný pohyb pouze plazením. Sestupuje se ústím Stupňovité propasti nejprve po upravené trase a dále po schodech k části bývalého Absolonova Macošského žebře. Trasa pak vede řečištěm Sloupského potoka na dno Nagelovy propasti, v místech zvaném U písků. Po přejití Nagelova jezírka lze nahlédnout do přítokových sifonů. Návrat je s odbočkou k Wankelovu jezírku a výstup opět Stupňovitou propastí. Na zážitkovou prohlídku je nutná předchozí rezervace na telefonu 516 435 335 nebo emailu sloupskososuvske@caves.cz.


Propast Macocha: labyrint Punkevních jeskyní a plavba na lodičkách

MacochaKdo se chce podívat na samé dno propasi Macocha, musí k ní projít Punkevními jeskyněmi. Propast Macocha nejspíš vznikla prolomením klenby velkého podzemního dómu, kterým protéká podzemní říčka Punkva. Na dně propasti se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti -187,5 metrů. Jezírko je spojené s řekou Punkvou a jeho velikost závisí na jejím průtoku. Za nízkého stavu vody vysychá a naopak za vysokého se může spojit s Horním macošským jezírkem. Zážitkem bude i následná plavba podzemní řekou Punkvou k jejímu vývěru na povrch. Naopak pro pohled do hlubin propasti zvolte vyhlídkové můstky na jejím okraji. Původní dřevěnou vyhlídkovou verandu (gloriet) nad propastí dal zbudovat kníže Liechtenstein v roce 1820. Na jejím místě byl v roce 1882 zbudován brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů dnešní Horní můstek. Ocelové konstrukční prvky můstku o hmotnosti 2 500 kg vyrobily blanenské železárny. Dolní můstek byl zbudován Klubem českých turistů v roce 1899.


Hranická propast: pohled do nejhlubší zatopené propasti světa

Hranická propastZdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem z letošního roku je -450 metrů, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 1000 metrů. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu. Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Od propasti je také krásný výhled na okolní krajinu – Hostýn, Kelečský Javorník a Beskydy.
Hranická propast – nejhlubší zatopená propast světa Příroda

Hranická propast – nejhlubší zatopená propast světa

Nejhlubší propast v České republice a nejhlubší zatopená propast světa. Zdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem je 519,5 metrů, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 1000 metrů.

Jílovské zlaté doly – Důl Pepř – štola Václav Památky

Jílovské zlaté doly – Důl Pepř – štola Václav

Společnost Montanika zajišťuje exkurze do podzemí po předchozí domluvě. Věnuje se výstavbě hornického skanzenu v prostorách dolu Pepř. Celková trasa má délku 4 km zahrnující i jízdu vláčkem, trvá zhruba 2,5 hodiny. V podzemí uvidíte funkční hornické stroje i rudní žílu se zlatem.

Flascharův důl v Odrách – unikátní břidlicový důl Památky

Flascharův důl v Odrách – unikátní břidlicový důl

Důlní muzeum Flascharův důl v Odrách se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším lákadlem břidlicového podzemí je unikátní oderská vrása, která vznikla ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo.

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem Kultura

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem

Národní kulturní památka Hornické muzeum Příbram patří k největším hornickým muzeím v tuzemsku i v Evropě. Ke zhlédnutí nabízí více než 70 stálých expozic a několik kilometrů historického podzemí.

Důl Mauritius u Hřebečné Památky

Důl Mauritius u Hřebečné

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Důl Skalka v Mníšku pod Brdy Památky

Důl Skalka v Mníšku pod Brdy

Železnorudný důl Skalka se nachází v Mníšku pod Brdy, asi 20 kilometrů jihozápadně od Prahy. V poměrně rozsáhlých prostorách bývalého dolu objevíte Muzeum hornické historie a těžby železné rudy. Komentované prohlídky dolu jsou možné po předchozím objednání.

Vrch Mědník v Krušných horách Příroda

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Propast Macocha s vyhlídkovými můstky Příroda

Propast Macocha s vyhlídkovými můstky

Na okraji propasti Macocha jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.

Grafitový důl pod Českým Krumlovem Památky

Grafitový důl pod Českým Krumlovem

Prohlídka grafitového dolu v hloubce 70 m pod povrchem nabízí ukázku těžby i svezení důlním vláčkem. Před tím, než se vydáte na prohlídku, vás vybaví ochranou přilbou, důlní lampou a holinami. Následně vás do podzemí zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu.

Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu Příroda

Punkevní jeskyně s propastí Macocha v Moravském krasu

Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Svou oblibu si získaly díky tomu, že v nich lze podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě.

Štola č. 1 v Jáchymově Památky

Štola č. 1 v Jáchymově

Ve Štole č. 1 se nachází jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 m připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat.

Poštovní štola u Zlatých Hor Památky

Poštovní štola u Zlatých Hor

Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.

Štola sv. Josefa u Jílového Památky

Štola sv. Josefa u Jílového

Pravděpodobně již v předhusitské době se ve štole sv. Josefa těžila zlatá ruda, později byla těžba obnovena v 18. století. V současnosti je zde zpřístupněno 200 m chodeb s expozicí o těžbě zlata v okolí, v tzv. Kocourském žilném pásmu.

Štola sv. Antonína Paduánského u Jílového Památky

Štola sv. Antonína Paduánského u Jílového

Ve štole se pravděpodobně těžila zlatá ruda již v předhusitské době, v letech 1753-54 byla těžba obnovena. V současnosti zde můžete absolvovat prohlídkovou trasu, která je umístěná ve dvou úrovních, propojených systémem žebříků.

Štola Halíře u Jílového Památky

Štola Halíře u Jílového

Halíře jsou průzkumné důlní dílo z poloviny 20. století, které má unikátní kosočtvercový profil. Jako jedno z mála důlních děl je štola bezbariérová a lze si ji tak prohlédnout na vozíku nebo s kočárkem.

Čistá – Důl Jeroným na Sokolovsku Památky

Čistá – Důl Jeroným na Sokolovsku

Historický důl Jeroným se nachází v okrese Sokolov, kat. území Rovná. V minulosti spadal do katastrálního území dnes již neexistujícího královského horního města Čistá.

Hornický skanzen Mayrau – poznejte dobývání uhlí na Kladensku Památky

Hornický skanzen Mayrau – poznejte dobývání uhlí na Kladensku

Skanzen věnovaný těžbě uhlí najdete na Kladensku v obci Vinařice. Skanzen vznikal v 90. letech minulého století díky obětavosti mnoha nadšenců pro hornickou historii. Rozsáhlá expozice zachycuje provoz dolu tak, jako kdyby horníci odešli teprve včera.

Kaolinový důl v Nevřeni na Plzeňsku – bývalý hlubinný důl na kaolin Památky

Kaolinový důl v Nevřeni na Plzeňsku – bývalý hlubinný důl na kaolin

V Nevřeni na Plzeňsku se v červnu 2019 otevřel pro návstěvníky bývalý hlubinný důl na kaolin, který znáte z pohádky Čertí brko. Důl má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 1 300 metrů podzemních chodeb, zpřístupněno je asi 700 metrů. Některé chodby jsou až deset metrů široké.

Zážitková trasa Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních je to pravé pro dobrodruhy!

Zážitková trasa Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních je to pravé pro dobrodruhy!

Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech, ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). Pro dobrodružně naladěné návštěvníky je ve Sloupsko-šošůvských jeskyních otevřena zážitková trasa, která je vedená spodními patry jeskyní. V některých úsecích je možný pohyb pouze plazením. Trasa nazvaná Po stopách Nagela je vhodná i pro zdatné děti starší 10 let. Vstup na trasu probíhá celoročně, avšak je třeba se předem objednat.

Štola Země zaslíbená na Mědníku Památky

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách.