Ve štole se pravděpodobně těžila zlatá ruda již v předhusitské době, v letech 1753-54 byla těžba obnovena. V současnosti zde můžete absolvovat prohlídkovou trasu, která je umístěná ve dvou úrovních, propojených systémem žebříků.
Na
štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo od poloviny 18. stol., ale prokazatelně se navazovalo na již starší dílo. Štola je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části
Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu. Přelom 17. a 18. století znamenal po třech stoletích úpadku první větší oživení těžby zlata od husitských nepokojů. Zájem těžařů se soustředil hlavně na Kocourské pásmo, kde byly otevírány
staré práce i zakládána nová důlní díla. V okolí Starokocourské štoly pracovali v polovině 18. století těžaři knížete Josefa Viléma Fürstenberka. Od roku 2019 se vstupní portál pyšní kamennou
sochou sv. Antonína Paduánského.
Štolu spravuje
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v
Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž
ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno
systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc chodba
není osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Velikost dobývek je ze všech tří zpřístupněných štol největší, na stěnách jsou stopy po ručním vrtání, způsob dobývání dokumentuje technologii používanou v 18. století. Vzhledem k teplotě uvnitř štoly a charakteru prohlídky se návštěva doporučuje jen
přiměřeně fyzicky zdatným osobám.