Strážnická vinařská stezka

Více než sto kilometrů Strážnické vinařské stezky jejíž západní hranici tvoří Uherský Ostroh a Rohatec a na východě dosahuje k bělokarpatským stráním, je námětem na několikadenní pobyt v kraji Joži Úprky, svébytné lidové architektury a lahodných bílých vín. Tipem na jednodenní výlet je okruh ze začátkem i cílem ve Bzenci, na jehož trase leží nejcennější památky i cyklistické lahůdky Strážnicka.
 

Úsek Bzenec – Petrov

Úsek ze Bzence míjející národní přírodní památku Váté písky vede po silnici a končí u Muzea vesnice jihovýchodní Moravy na okraji Strážnice. Návštěva expozice je návratem do časů roubených chaloupek s doškovými střechami, řemeselných dílen, klidu a harmonie.

Po překonání silnice a železničního přejezdu se trasa stezky větví. Odbočte doprava, proslulá "lumpenštráse" vede do petrovských Plžů. Barokně laděná průčelí se do dálky bělají v zeleni stromů a travnatých nadsklepí. Soubor padesáti zemních sklepů stavěných od 16. století jednotným stylem, je od roku 1983 chráněnou památkou lidové architektury.
 

Úsek Petrov – Kněždub

Stejnou cestou, i když tentokrát jí můžete říkat Kosečkova, v Petrově či Strážnici vám rádi vysvětlí oba názvy, se vrátíte do Strážnice. A pak už vzhůru do Bílých Karpat. Před Radějovem leží kopec Žerotín, který je jednou z mála viničních tratí orientovaných na severní stranu, která však díky svému mikroklimatu přináší velmi kvalitní bílá vína. Osada Radějov je vstupní branou do Bílých Karpat, biosférické rezervace s bohatou květenou a zajímavou faunou.

Po silnici pokračuje stezka do Tvarožné Lhoty. V sousedství stezky, na vrcholu kopce Travičná, stojí v nadmořské výšce 380 m železná rozhledna, která nabízí daleké výhledy do kraje. Další osadou na stezce je Kněždub, rodiště bratří Úprků, s pseudogotickým kostelem sv. Jana Křtitele a malebnými ukázkami lidové architektury domkářské části obce. Na místním hřbitově, který je nazýván "Slováckým Slavínem" našli místo posledního odpočinku umělci, jejichž věhlas přesáhl nejen regionální, ale i české hranice. Malíři Joža Úprka a Antoš Frolka a sochař Franta Úprka ve své tvorbě uplatnili motivy z rodného Slovácka a jejich výtvarná díla se stala národopisnými dokumenty.
 

Úsek Kněždub – Blatnice

Z Kněždubu podél hranice CHKO Bílé Karpaty vede cesta do Hroznové Lhoty. Novodobá historie obce je také spjata se jménem Joži Úprky. Od začátku minulého století žil a tvořil v Hroznové Lhotě, tady ho v r. 1902 navštívil slavný francouzský sochař Auguste Rodin. Dům, který pro Úprku postavil v secesním stylu architekt Dušan Jurkovič však v obci nejspíše nenajdete. Chátrá v nepřehledné zástavbě za kostelem. Na konci Tasova zatáčí trasa stezky doprava přes říčku Veličku, po kilometru zabočí vlevo a přivede cyklisty k informační tabuli před kostelem Všech svatých v Lipově, jehož interiér ozvláštňují dřevěné pavlače a strop. Horňácká obec s protestanskou minulostí vlastní horenské právo již od 16. století, latinský spis z roku 1669 považuje bílá vína z Lipova za nejlepší na Moravě.

Podél řeky Veličky pokračuje stezka do Louky, nejstarší obce na Horňácku. Náves osady zdobí kaplička se zvonicí z 18. století. Z Louky přes Blatničku na Boršice spěje stezka na Blatnicko, vinařsky nejatraktivnější část oblasti. Silnici lemují vinice na jižních svazích kopce Jasenová, uvidíte i vysílač na Velké Javořině. V Boršicích u Blatnice směřuje modrá značka doleva; stezka pokračuje po klidné asfaltové cestě kolem chatové osady Babí hora s panoramatem Hluku nadohled. Před městem nečekaně odbočí doleva pod Kobylí hlavu, chráněnou památku s vzácnou flórou. Následující desetikilometrový úsek je cyklisticky nejzajímavější částí etapy.

Na rozbitou, místy mokrou polní cestu navazuje úsek s travnatým povrchem, který za Blatničkou vystřídá kopcovitý terén vinařské trati Milovy. Panelová cesta točící se v členitém terénu končí u odpočívky stezky nad Blatnicí, odkud stezka prudce klesá do vinařské obce pod sv. Antonínkem. Dávná vinařská tradice – již ve 13. století se blatnické víno vozilo na knížecí dvůr do Prahy – se tady snoubí se s živou současností. Památkově chráněný areál sklepů s lisovnami z nepálených cihel "Stará hora" je připomínkou časů, kdy ruku stavitelů vedla pokora a pochopení účelu stavby. V některém ze starobylých sklepů můžete ochutnat i proslavený Blatnický roháč, cuvée s dominantním podílem Ryzlinku rýnského, doplněné Sylvánským zeleným a Rulandským bílým do harmonické symfonie chuti a vůně. Ostatně s tímto zlatistým mokem získal již v roce 1880 kníže Jan II. z Lichtensteinu zlatou medaili na mezinárodní výstavě vín v Paříži.

Úsek Blatnice – Bzenec

Stoupání na kopec sv. Antonínka vrcholí u stejnojmenné kaple, jednoho z nemnoha poutních míst Slovácka. Zvláštní atmosféra místa, klid a daleký výhled vybízí k zastavení, prohlídce kaple, zamyšlení. Následný sjezd do Ostrožské Lhoty nás přivede na Uherskohradišťsko a stejnojmenná vinařská stezka přes Ostrožskou Novou Ves do Uherského Ostrohu. Rozcestník nedaleko Moravy oznamuje, že jste znovu na Strážnické vinařské stezce. Na komfortní cyklostezku vlnící se mezi silnicí a řekou navazují milokošťské uličky a místní komunikace směřující k jezu u Bartolomějského náměstí ve Veselí nad Moravou. Nedaleko zámku je také přístaviště Baťova kanálu, historické vodní cesty vybudované ve 30. letech dvacátého století. Po levém břehu Moravy vede stezka do Vnorov, rodiště básníka a milovníka vína Jana Skácela. V obci, jejíž malebný obraz dotváří kostel sv. Alžběty Durynské, se vyrábělo v 18. století 1500 hl vína ročně, o sto let později byly Vnorovy vyhlášené pěstováním křenu.

Již mimo vinařskou stezku, asfaltovou cestou kolem hřiště k plavební komoře Vnorovy II., spěje etapa k cíli. Krátký úsek kolem řeky končí na mostě, jehož zábradlí připomínající vlnící se vodu jste viděli již při ranní cestě do Strážnice. Do cílového Bzence odtud zbývá sotva pět kilometrů.