Památky

Synagoga v Polné

Pozoruhodné ghetto založené po roce 1680 se skládá ze 32 domů kolem dvou náměstí, mezi nimiž se nachází synagoga z roku 1683. Na ženské galerii se dochovala nejstarší květinová výmalba. V mužské části je expozice historie Židů v Polné, na ženské galerii expozice Příběh Leopolda Hilsnera.

Židovské ghetto v Polné tvoří především zajímavé Karlovo náměstí s budovou synagogy a s přilehlým rabínským domem, jehož průchodem se lze dostat na tzv. "rabínský plácek". Synagoga ve středu ghetta, mezi oběma náměstími, pochází z konce 17. století a v průběhu 19. století byla několikrát stavebně upravována zejména v souvislosti s četnými požáry. Bohoslužby se zde konaly, podobně jako v dalších synagogách, do vypuknutí 2. světové války.

Synagoga má obdélníkový tvar na východě ukončeným oblou kamennou podezdívkou. Hlavní sál pojmul 118, pro ženy byla zřízena speciální galerie s kapacitou 80 míst, kterou nese šestice žulových sloupů. Do mužské části se vcházelo podélnou chodbou z ulice, na ženskou galerii zvláštním vchodem.

Nacisté budovu užívali jako sklad zabaveného židovského majetku, který měl posloužit jako exponáty pro připravované Muzeum vyhynulé rasy. Po roku 1951 objekt sloužil jako skladiště barev a umělých hnojiv a postupně chátral. Devastace byla dokonána v roce 1969, kdy se propadla střecha a stropy. Synagoga bez střechy se stala místem černé skládky. Na lepší časy se začalo blýskat roku 1989, protože místo odstranění stavby se započalo s její obnovou.

Dnes se v synagoze nachází muzeum Regionální muzeum židovské kultury, jenž představuje místní židovské dějiny, zejména příběh Leopolda Hilsnera, který byl obviněn a souzen za spáchání údajné rituální vraždy Anežky Hrůzové zde v Polné. Na jeho obhajobu vystupoval i tehdejší profesor a pozdější prezident republiky T. G. Masaryk. Cílem expozice je přiblížit průběh Hilsnerovy aféry (vražda, vyšetřování, proces), zdůraznit manipulovaný a předsudečný průběh a roli obvinění v moderním antisemitismu. Ukázat, že obvinění z rituální vraždy slouží především jako názorná demonstrace, vizualizace či metafora pro teze moderního politického antisemitismu.

Aktuality