Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.
U Trojmezné hory se setkávají hranice České republiky, Německa a Rakouska. Ale především se zde nachází
unikátní přírodní ostrov původních lesů a ohrožených druhů. Tvoří jej převážně horské smrky s jeřábem. Můžete narazit také na kleče na sutích a kolem rašeliniště
Rakouská louka i podmáčené smrčiny. V níže položených částech lesa se vyskytují také buky a jedle. Trojmezenský prales obklopuje v nadmořské výšce
1089 metrů další perlu šumavské přírody –
Plešné jezero, které v dávné minulosti vytvaroval ledovec. Na hřebeni Trojmezné panují e
xtrémní klimatické podmínky. Stromy proto rostou tak pomalu, že ve sto letech měří nanejvýš deset metrů. V pralese žijí i čtyři sta let staré stromy, ale najdou se výjimky:
v roce 1864 padl pod
vrcholem Plechého neuvěřitelných
1170 let starý smrk.
Trojmezná je
jednou z prvních zón národního parku, tedy nejpřísněji chráněným územím. Další zbytky pralesa se nachází nedaleko – na Hraničníku a Smrčině. K obyvatelům této oblasti patří mnoho vzácných druhů zvířat, například
rys ostrovid, sokol stěhovavý, puštík bělavý, sýc rousný, datlík tříprstý,
kulíšek nejmenší a tetřev hlušec. V Plešném jezeře roste vzácná vodní rostlina šídlatka jezerní.
Oblast v okolí
Plechého a Trojmezné hory si uchovala pralesovitý charakter především díky své nepřístupnosti. Ve svahu nad
Plešným jezerem se nikdy nekácelo, také
do ostatních částí dnešního pralesa chodili lidé pro dřevo jen výjimečně. Pomalu rostlé stromy s pevným dřevem se využívaly k výrobě lodních stožárů. Pralesem vede
naučná zážitková stezka Duch pralesa. Začíná u morénové hráze
Plešného jezera a zážitkový chodníček končí u pomníku Adalberta Stiftera na jezerní stěně, celá
cesta je dlouhá přibližně čtyřicet minut.