Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

V pondělí 28. října 2024 slaví svátek Středočeský kraj a zve na řadu zajímavých míst. Právě v tento den lze ve středních Čechách vyrazit vstříc památkám za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. Kromě současných expozic je pro vás připraven i další doprovodný program, ať už jsou to koncerty, besedy, vernisáže či trhy, většinou vhodné pro všechny věkové skupiny.

Výlety na zajímavá místa v Praze i ve Středočeském kraji nabízí státní svátek 28. října. Někde se vám podaří ušetřit – mnoho památek bývá přístupných zdarma nebo s výraznou slevou, jinde sice vstup zdarma nenabízejí, zato se otevírají jindy uzavřená místa anebo vás pustí tam, kam se běžně nechodí. Ve Středočeském kraji se navíc 28. října, kromě státního svátku, slaví také Den Středočeského kraje, který taktéž otevírá brány muzeí a nejrůznějších expozic dokořán. Ty nejzajímavější tipy vám přináši Kudy z nudy.

Státní svátek 28. října láká na nejrůznější prohlídky a dny otevřených dveří. Portál Kudy z nudy pro vás tentokrát vybral tipy na místa, kam se běžně nepodíváte – do vládních paláců, které otevíraní během Dne vzniku samostatného československého státu veřejnosti své dveře k nahlédnutí. Podívejte se do Senátu, Poslanecké sněmovny, Strakovy akademie, rezidence primátora, budov ministerstev a na další místa, která zase jen tak brzy neuvidíte.

Šumavské horské sedlo Trojmezí (1324 m) se nachází mezi vrcholy Plechý a Trojmezná. Protínají se zde státní hranice Česka, Německa a Rakouska. Místo je označeno trojbokým žulovým sloupem z roku 1993, který je ozdoben státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích.

Dutá lípa v Praskolesích nedaleko Telče na Jihlavsku je jeden z nejmohutnějších stromů v republice. Je stará zřejmě osm set let a do její dutiny se vejde i dvanáct lidí. Navrchu je ukrytá zvonička. Obvod kmene má přes 9,5 m a měří 23 m. Do dutiny se údajně vejde až 12 lidí.

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dochovaly se z ní bohužel pouze boty na podstavci.

Pašerácká stezka je vedená v horní třetině strmého zalesněného svahu u hraniční obce Čížov a uchvátí krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

U příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta samostatného československého státu T. G. Masaryka byla v Lánech odhalena jeho jezdecká socha. Socha je dílem sochaře Petra Nováka a je umístěna před Muzeem TGM v Lánech.

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Poblíž obce Hrčava najdeme místo, kde se potkávají hranice tří států, tzv. Trojmezí. Místo je výjimečné tím, že z vrcholu asi 606 m n. m. je vidět panorama krajiny 3 států, České, Slovenské a Polské republiky.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Zkuste si projít místa, kudy se pohybovali obratní pašeráci přenášející zboží z polské strany hor, kteří se museli mít na pozoru před finanční stráží.

Nejzápadnější bod České republiky leží v Přírodním parku Smrčiny, na dně Újezdského potoka, který zde tvoří státní hranici. Bod leží mezi dvěma hraničními mezníky z roku 1844.

Národní technické muzeum připravuje pro své návštěvníky několikrát do roka příležitost, jak navštívit poklady ze sbírek NTM za snížené vstupné 80 Kč. Přijít do expozic za tuto symbolickou cenu je možné při příležitosti výročí, významných dnů a státních svátků. Nejbližším termínem je sobota 28. září 2024, poté to bude 28. říjen při oslavách Vzniku Československé republiky a 17. listopad, který se slaví jako Den boje za svobodu a demokracii. Dne 18. prosince si Národní technické muzeum připomíná výročí úmrtí Václava Havla.

Jedná se o ideální rodinnou procházku, která děti opravdu pohltí a všichni se společně dozvíte spoustu nového o historii pašování v Beskydech. Po rekonstrukci je opět otevřena.

Nejvýchodnější bod ČR se nachází na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek, na česko-polské hranici ve Slezských Beskydech. Je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Samotné místo je označeno velkým kamenem s pamětní deskou a přesnými souřadnicemi, hraničním mezníkem, informační tabulí a přístřeškem k odpočinku.

Nejjižnější bod České republiky leží v katastru obce Vyšší Brod na česko-rakouské státní hranici. Z české strany vede k místu žlutá turistická značka. Místo je označeno vysokým žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem, schránkou s razítkem.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Památná lípa velkolistá v Klokočově se nazývá také Královská nebo Karlova je chráněna od roku 1976. Dosahuje výšky 23 m a obvod kmene měří necelých 9 m (890 cm). Patří k nejstarším stromům na našem území, lteré pamatují dobu před tisíci lety.

Nejmohutnější lípou na území České republiky je Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří 1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let. Jisté je, že bude starší než obec Pastviny (vznik r. 1513), v jejíž katastru roste.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Máme pro vás skvělý nápad: chce to jen mít chvilku času během týdne od 23. do 29. října 2023, kdy se bude slavit Týden turistických informačních center ČR. Pokud některé TIC máte poblíž, vypravte se tam: možná dostanete kávu nebo čaj, možná malý dárek nebo bonbón. Leckde se ale bude slavit ve větším a „íčka“ vás pozvou na prohlídky věží, radnic a nejrůznějších expozic anebo výstav.

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Naučná stezka má sedm zastavení a seznámí vás s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. st. Vhodná pro rodiny s dětmi i seniory.

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem. Vytyčoval hranici uzemí pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova.

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Lípa roste v zahradě u římovského kostela již 670 let. Měla tak být přítomna i božskému zjevení v roce 1626, na jehož základě navrhl jezuita Jan Gurre u římovského statku vystavět loretánskou kapli a kostel sv. Ducha. Lípa je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Přírodní klenot rostl až do roku 2020 nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Přídomek žeberská získala dle zříceniny Starý Žeberk. Strom byl nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhadoval na 900 let.

Tatobitská Lípa velkolistá je památným stromem, který roste na prahu Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Lípa stojí u silnice směrem na Žernov, naproti domu s číslem popisným 86. Obvod jejího kmene je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.

Naučná stezka Betonová hranice mapuje a propojuje Muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda s Muzeem Vysoký kámen a po odbočce také s nedalekým Vojenským muzeem Lichkov. Stezka začíná u nádraží v Mladkově, je vedena po turistických značených trasách a měří 15 km.

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží.

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Naučná stezka Na cestě k Trojstátí vede z Hranic na Trojstátí Čech, Bavorska a Saska a má přírodovědně-historický ráz. Celková délka stezky měří přibližně 18 km a obsahuje celkem 9 hlavních zastavení. Stezku k Trojstátí doplňuje Stezka kamenů. Na kole zde můžete putovat po cyklotrase Eurovelo č. 13.

V roce 2020 byla v Hranicích na Moravě odhalena moderní socha T.G.M. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni, popsanou nejrůznějšími Masarykovými citáty.

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Lípa v osadě Kotel na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Roku 2009 zvítězila v anketě Strom roku.

Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf – Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Stojany chráněné dvojicí kolejnic jsou zasazeny do masivního betonového bloku. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR.