Turistická trasa Cesta T. G. Masaryka

Začátek trasy je v Hustopečích, kde první československý prezident studoval na piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) u Masarykova náměstí. Mladý student zde pobýval v letech 1861–1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
 
Z města se cesta ubírá po červené značce shodně s Mandloňovou NS, kolem Předního a Zadního rybníka. Vede ve stepních trávnících přírodní památky Kamenný vrch u Kurdějova, kdo by zde dostal žízeň, uhasí ji ve studánce Jasmínka. Pak cesta přechází silnici 420 a vstupuje do lesa Cukmandle, a kolem Diváckého potoka přijde do Diváků. Zde objevíte pískovcový pomník věnovaný padlým hrdinům první světové války s bustou T.G.M. Pak trasa vyjde z obce po silnici a uhne do lesa směrem na Klobouky u Brna. Tady stojí za podívání větrný mlýn a městské muzeum. Vzpomínku na T.G.M. najdete v podobě pamětní desky na evangelickém kostele, která informuje o účasti T. G. Masaryka na bohoslužbách v letech 1878–1882.
 

Čejč a Čejkovice

Z Klobouků vede trasa přes vinohrady na kopci Harasky k obci Brumovice a pod Kobyliskou skálu, skalnatý hřbet lemovaný kolmými stěnami někdejších lomů, na dohled obce Kobylí. Trasa však přijde do další vyhlášené vinařské obce, a to do Čejče. Příchozí uvítá sirný pramen Heliga (v letech 1716-1857 vodu pramene využívaly stejnojmenné lázně). V centru obce si prohlédnete kostel, v létě pak otevřené sklepy. Nutno vzpomenout skutečnost, že T.G.M. prožil jako hoch významnou dobu svého života v Čejči. Rodina Masarykova se do Čejče přistěhovala v dubnu roku 1864 a nejprve bydlela na panském dvoře v domě č.3, kde byl zaměstnán otec. Druhým bytem Masaryků byla panská myslivna na č. 93, naposledy Masarykovi bydleli v domě č. 27 u Fabiána Slabého.
 
Posilněni vínem pokračujte z Čejče směrem k fotovoltaické elektrárně, kde cesta zahýbá k rybníku Čejč a stepními loukami Špidláky se přiblíží k vinicím u Čejkovic. Masaryk do obce přišel v roce 1856 jako šestiletý chlapec. Chodil zde do školy, prožíval radosti dětského života a studoval v zámecké knihovně. Do Čejkovic se vrátil ještě jednou v letech 1864-65, kdy zde působil jako praktikant ve škole. Nahlédnout zde můžete do jeho domku. Za vinařskými zajímavostmi se vydejte k vinnému lisu (Templářská 1005), do Čejkovických sklepů (Templářská 75), Templářských sklepů (Na Bařině 945) a v létě do otevřených sklepů. Opomenout byste neměli ani Bylinkový ráj Sonnentor (Příhon 943) s krásnou zahradou.
 

Masaryk a Hodonín

Okolo vinic pak stezka pokračuje k Starému Poddvorovu a do Mutěnic, kde rodiče s dvouletým Tomášem několik měsíců roku 1852 pobývali, než se vrátili do Hodonína. Domu, ve kterém rodina bydlela se říká Drábovna (U Obory 120) a je veřejnosti nepřístupný. Z Mutěnic se cesta ubírá okolo vlakové stanice a přes soustavu rybníků do místních lesů (NPR Hodonínská Dúbrava). U zoologické zahrady pak přichází do Hodonína, kde se Tomáš Garrigue 7. 3. 1850 narodil, jako prvorozený syn Terezie a Josefa Masarykových. Jako jeho rodiště je v matrice uveden domek čp. 121 v pozdější Školské ulici; ten byl roku 1898 zbořen a na jeho místě vybudován studentský domov tehdejší německé reálky. Masarykův otec, pracující na císařském velkostatku na Hodonínsku (postupně jako kočí, dráb a šafář), byl překládán na jednotlivé dvory v rámci panství, proto se rodina (jako již víme z předchozích řádků) často stěhovala.

Masaryk nechoval ke svému rodišti sentimentální vztah; vnímal je jako jedno z několika míst, kde prožil dětství, z nichž nejvíce přilnul k Čejkovicím, a centrum rodného kraje, do nějž se v dobách svých brněnských a vídeňských studií i později vracel na prázdniny k rodičům. Ve dnech 13. až 15. 8. 1911 se Masaryk v Hodoníně účastnil sjezdu pokrokového studentstva, kde pronesl neobyčejně osobní řeč o sociálním prostředí svého dětství a mládí a o svém vztahu ke slováckému regionu. Městské zastupitelstvo jmenovalo 2. 11. 1918 T. G. Masaryka čestným občanem Hodonína (prvním českým) a přejmenovalo dosavadní náměstí Františka Josefa I. na náměstí Masarykovo. Jako prezident republiky se Masaryk v Hodoníně krátce zastavil v roce 1921, když tudy projížděl jeho vlak. Vzápětí převzal záštitu nad Krajinskou výstavou živnostensko-průmyslovou, uspořádanou ve městě v červenci a srpnu 1922, a v červnu 1923 svolil, aby zdejší muzeum neslo jeho jméno. Prezidentova oficiální návštěva rodiště se uskutečnila až 18. 6. 1924.
 
Ve městě nemůže chybět Masarykovo muzeum, to najdete na Zámeckém náměstí. Úplně posledním bodem Cesty T. G. Masaryka je hraniční přechod Hodonín/Holíč (CZ/SK) za řekou Moravou.