ÚvodAktualityObjevte tajemství, příběhy a historii hraničních kamenů
Letní sporty

Objevte tajemství, příběhy a historii hraničních kamenů

Poslechněte si audio verzi článku
Na horských svazích a hřebenech, v hlubokých údolích, v korytech potoků i řek, na březích jezer i mokřadů: tam všude najdete historické hraniční kameny, němé svědky historie naší země. Lemují jenom hranice České republiky nebo vytyčují i jiné hranice? Jaké příběhy skrývají, kolik jich je a kde najdete ty nejzajímavější?
Objevování hraničních kamenů je výzvou pro všechny milovníky přírody a pěší turistiky. Často se totiž skrývají v hlubokých lesích a těžko přístupných místech, kam nevedou značky ani schůdné cesty. Některá místa jsou ideální pro kratší výlety, můžete ale využít i stezky Via Czechia, nejdelší a nejodvážněji vedené turistické trasy u nás. Spousty zajímavých míst na hranicích poznáte při putování severní stezkou: kromě desítek pohoří a hor „tisícovek“, dvou národních parků a desítek chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a památek projdete také přes nejvyšší, nejnižší, nejvýchodnější, nejsevernější i nejzápadnější body České republiky. Sami se pak můžete vypravit také na krátké výlety k místům, kde se setkávají hranice tří států, tedy k Trojmezí u Hrčavy a Trojmezí u Hrádku nad Nisou.
 

Cesta po hranicích České republiky

Přidáte se k těm, kteří se rozhodli obejít Českou republiku poctivě krok za krokem po státní hranici? Taková cesta měří 2 327 kilometrů a potkáte na ní celkem 38 660 hraničních znaků. Nejčastěji jde o různě velké hraničníky, od 40 cm vysokých patníků až po více než dvoumetrové jehlany. Jsou pevně zasazené do podloží a rozmístěné v pravidelných vzdálenostech. Dělí je vzdálenost nanejvýš 150 metrů a od jednoho byste měli dobře vidět k druhému.

Na skutečné pamětníky narazíte tam, kde hranice už dlouhá staletí tvoří přirozené „předěly“ a příliš se neměnila – tedy například na hřebenech Šumavy, Českého lesa či Krušných hor nebo u řek Dyje a Moravy. To se týká například hraničního kamene Königstein na úbočí hory Dyleň v Českém lese, který je vytesaný přímo do skály. Letopočet 1739 připomíná rok, kdy jej oficiálním hraničním kamenem stanovil král Karel VI., letopočet 1844 odkazuje k roku, kdy byla definitivně stanovena hranice mezi Českem a Bavorskem. Nedaleko navíc najdete žulový kámen označující geometrický střed Evropy – dodejme že jeden z mnoha středů Evropy, které u nás lze objevit. Dejte ale pozor na cestu: česko-německá hranice nevede přes vrcholek Dyleně, ale až v údolí za ním, až na místo vás bezpečně dovede jižní Stezka Českem.
 

Hraniční kámen číslo jedna a Trojstátí

Hraniční kameny České republiky mají červenou „čepičku“, bíle natřené boky a je na nich zvýrazněné písmeno „C“; pod ním jsou tu a tam dodnes patrná vytesaná a zamalovaná písmena „ČS“, pocházející z dob Československa. Každý také má své originální číslo.

Kdo chce začít putování od jedničky, musí začít u odlehlého palouku do míst, kde se setkávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Dovede vás sem naučná stezka Na cestě k Trojstátí, která začíná v Hranicích na Masarykově náměstí. Pár kilometrů odtud směrem na jih pak objevíte slibovaný nejzápadnější bod České republiky, k němuž z Krásné u Aše s báječnou útulnou pro unavené turisty vede zelená značka a severní Stezka Českem, další oblíbená dálková trasa.
 

Nejkrásnější a nejznámější hraniční kameny

Od hraničního kamene číslo 1 stačí ujít pár kilometrů (když se ale budete držet státní hranice, cesta se dost protáhne – musíte totiž obejít celý Ašský výběžek) a v hustých lesích na rozhraní Krušných hor a pohoří Smrčiny objevíte hraniční kámen nazvaný Juliusstein. Pochází z roku 1544, z obou stran ho zdobí tesané erby a v mapách bývá označen jako nejstarší hraniční kámen České republiky. Ve skutečnosti ale leží na saském území, několik desítek metrů od hranice v sedle mezi vrchy Kužel a Kuželka na bývalé hranici, kterou určila smlouva mezi hrabaty Šliky, majiteli panství Luby, a saskou vrchností. Na české straně je štít se zlatým českým lvem, na saské pak zkřížené saské kurfiřtské meče na zelenomodrém štítě. Ke kameni vás dovede žlutě značená cesta od vesnice Kostelní přes osadu Kámen a uskupení skal Vysoký kámen.

Známý je také nádherně zdobený kámen zvaný Wappenstein mezi Božím Darem a Klínovcem v Krušných horách. Přestože na něm je letopočet 1729, je o něco starší, údajně pochází z roku 1677, a vytyčoval hranice území pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova. Z roku 1672 pak pochází hraniční kámen, zdobený dobovými zemskými znaky Českého království a Saského kurfiřtství na česko-německých hranicích pod vrcholkem Rudná. Ten naopak najdete lehce, od železniční zastávky v Potůčkách až k němu vede červeně značená turistická cesta.
 

Hraniční kameny panství

Hraniční kameny nenajdete jen na zemských hranicích, ale také na řadě jiných míst po celém Česku. Jak je to možné? Různě tvarované, opracované a zdobené kameny vytyčovaly také hranice panství. Dají se na nich objevit iniciály panství nebo jejich majitelů, letopočty, erby a jiné symboly.

Patří k nim třeba žulový Rohanský kámen na Ještědu, přes nějž vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů. Byl sem umístěn v roce 1838.

Mnohem starší letopočty, a sice 1589, zdobí několik hraničních kamenů v brněnské oboře Holedná. Patří k nejstarším hraničním kamenům u nás, kromě letopočtů jsou na nich vytesány iniciály vlastníků, v obou případech již dávno zaniklých brněnských klášterů. Ještě starší pak je Králův stůl v Chřibech, který už ve středověku vytyčoval území velehradského kláštera.

Podobně jako Trojzemí a Trojmezí na státních hranicích i mezi starými hraničními kameny panství přitahují pozornost hlavně místa, kde jich najdete víc na jednom místě. Hranice tří panství, a to Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko) se setkávaly například na rozcestí Tři kamenyBílých Karpatech.

Dokonce čtyři kameny najdete na rozcestí v Hostýnských vrších jižně od Tesáku. Kameny z konce 18. století označující hranice tehdejšího kelčského, bystřického a lukovského panství. V roce 1947 k nim přibyl čtvrtý, pomník studentky Aleny Bábkové, která tu zabloudila a umrzla.
 

Kameny na hranici mezi Čechami a Moravou

Ačkoli hranice mezi Čechami a Moravou oficiálně přestala existovat už před mnoha desítkami let, historické hraniční kameny ji lemují dodnes. Vede od Králického Sněžníku až k trojmezí Čech, Moravy a Dolního Rakouska západně od Slavonic.

K nejhezčím hraničním kamenům na této hranici se řadí kamenné obelisky v Jihlavě; najdete je například na křižovatce ulic U Skály a Polenská, ulic Jiřího z Poděbrad a Sokolovské, v Pávovské ulici nebo u silnice 352 ve směru na Heroltice.

Z linie hraničních kamenů vybočuje jeden z nejznámějších, který se tyčí severně od Žďáru nad Sázavou. Hraniční kámen v rekreačním areálu Pilák u Pilské nádrže je sousoší od Michala Olšiaka se sochami českého lva a moravské orlice, kdy každý střeží své panství a dívá se směrem do svého revíru. Skutečný hraniční kámen stojí o něco východněji u silnice na původní zemské hranici mezi Čechami a Moravou.
 

Hraniční kámen z pohádky Pyšná princezna a pozvánka na výlety k Trojmezí a Trojzemí

Vzpomínáte na hraniční kámen mezi Půlnočním královstvím a zemí krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna? Skutečně existuje: věrná replika pohádkového rozcestníku stojí u Staré hospody v Doubici, která je široko daleko oblíbená svou kuchyní. Zastavte se tu, až budete cestovat Českým Švýcarskem!

Všechna naše trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí jsme objeli také karavanem. Na cestu se můžete vydat kdykoliv anebo ji využít jako inspiraci ke kratším výletům po hranicích.
Nord Kap – nejsevernější bod České republiky v Lobendavě Příroda

Nord Kap – nejsevernější bod České republiky v Lobendavě

Osada Severní je nejseverněji nacházející se osada na území Česka. Patří pod Lobendavu ve Šluknovském výběžku. To je místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři.

Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země Památky

Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Socha slůněte na Králickém Sněžníku Příroda

Socha slůněte na Králickém Sněžníku

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu se stala symbolem Králického Sněžníku. Byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Naučná cyklotrasa Pamětí Novohradska Letní sporty

Naučná cyklotrasa Pamětí Novohradska

Cyklostezka v malebném prostředí Novohradských hor a přilehlých regionech na obou stranách česko- rakouského pomezí poukazuje na zapomenutá místa v kraji a dění v nich. Okruh dlouhý 54 km spojuje 19 zastávek s panely informujícími o vážné, i té méně vážné historii jednotlivých míst.

Výlety pro samotáře: poznejte Smrčiny v nejzápadnějším koutě Čech

Výlety pro samotáře: poznejte Smrčiny v nejzápadnějším koutě Čech

Chystáte se na dovolenou na samý západ Čech, a kromě známých atraktivit hledáte místo, které byste měli jen sami pro sebe? Pak vám poradíme vydat se k Aši, na naše západní hranice. Objevíte tam téměř neznámé pohoří Smrčiny, které si na davy turistů rozhodně nemůže stěžovat. A přitom nabízí klidné procházky hlubokými lesy, nejzápadnější bod České republiky, síť cyklotras a spoustu památek.

Tradice: objevujte známé i neznámé středy Česka a Evropy

Tradice: objevujte známé i neznámé středy Česka a Evropy

Příroda, lesy i hory, louky kousek za vesnicí, maličká náves i neprostupná divočina, kterou se budete toulat sami: takové zážitky vás čekají při hledání středů České republiky, středů Evropy a středů světa. S Kudy z nudy navštívíme nejenom ty známé, ale i ty neobjevené. Připravte si mapy a outdoorové vybavení, bude to totiž pořádná detektivka.

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras Příroda

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel Příroda

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí

Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí

Hádejte: kolik kilometrů měří cesta lemující hranice České republiky? Není to všetečná otázka z televizní soutěže, jen plán na další cestu karavanem. Tentokrát budeme objevovat všechna trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí. Výhoda? Na cestu se můžete vydat kdykoliv, třeba si ji i rozdělit na několik výletů. A jak by byla dlouhá, kdybychom ji urazili najednou? Na závěr to sobě i vám spočítáme!

Výlet Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Výlet Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

Karavanem od jara do zimy: Zimní Šluknovsko pěšky i na běžkách

Karavanem od jara do zimy: Zimní Šluknovsko pěšky i na běžkách

S karavanem, tedy v soukromí, bezpečně a s veškerým komfortem, se můžete vydat i do odlehlejších koutů naší země. Třeba do Šluknovského výběžku, o kterém se mluví jako o konci světa, o Českém Nordkapu anebo o Českém Nizozemí. Proč? A proč byste si s sebou měli vzít běžky a také dalekohledy? Protože zimní Šluknovsko vrchovatě naplní vaše představy o aktivně prožitém zimním víkendu.

Karavanem od jara do zimy: křížem krážem přes zaniklé vsi Českého lesa

Karavanem od jara do zimy: křížem krážem přes zaniklé vsi Českého lesa

Fenoménem Českého lesa jsou zaniklé obce. Putování po takových místech nabízí spousty podnětů k přemýšlení o historii a lidské nesnášenlivosti. Jejich objevování je ale zároveň silně návykové: navštívíte jednu osadu, tam se dozvíte o druhé a třetí, a postupně se obsah vašich cestovatelských plánů rozroste na spoustu víkendů a dovolených. Podobně se rozvíjí i náš výlet – ale neváhejte, jsou to skvělá místa, zejména pro dobrodružnější povahy.

Svatojakubská cesta v jižních Čechách – dálková pěší trasa do Santiaga de Compostela Letní sporty

Svatojakubská cesta v jižních Čechách – dálková pěší trasa do Santiaga de Compostela

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Blanský les Příroda

Blanský les

Na jihu Čech, v šumavském podhůří, severně od města Český Krumlov, se nachází přírodně velmi zachovalé území, nazývané Blanský les.

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš Příroda

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta Zimní sporty

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Rozcestí U Tří kamenů v Bílých Karpatech Příroda

Rozcestí U Tří kamenů v Bílých Karpatech

Mezi vrcholy Stráň a Kobyla v Bílých Karpatech najdete místo, kde je hraničními kameny vyznačeno rozhraní panství Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko). Nese název U Tří kamenů.

Romantická zřícenina Vítkův Hrádek Památky

Romantická zřícenina Vítkův Hrádek

V nejjižnější části jižních Čech leží romantická zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách, strážního hradu Vítkova Hrádku (1035 m n. m.).

Naučná stezka Po hranici Příroda

Naučná stezka Po hranici

Naučná stezka má sedm zastavení a seznámí vás s dějinami, pověstmi, historickými mapami a vznikem stabilního katastru na jižní Moravě. Zavede vás na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovalo na 20 hraničních kamenů z 18. st. Vhodná pro rodiny s dětmi i seniory.

Kámen tří panství – historický hraniční kámen v Krušných horách Památky

Kámen tří panství – historický hraniční kámen v Krušných horách

Heraldickou atrakci Krušných hor – krásný kámen tří pánů se nachází mezi Fichtelbergem a Klínovcem. Vytyčoval hranici uzemí pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova.

Památník české státnosti v Moravském Krumlově Památky

Památník české státnosti v Moravském Krumlově

Dominantou památníku je busta prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka a připomíná historický boj za svobodu a demokracii. Památník se nachází na náměstí T.G.Masaryka.

Vysoký kámen – nejvyšší vrchol České Kanady Příroda

Vysoký kámen – nejvyšší vrchol České Kanady

Vysoký kámen (738 metrů) je nejvyšším vrcholem České Kanady. Na vrcholu je mohutné skalisko s řadou balvanů. V 1. polovině 19. století byl na nejvyšší skále vztyčen sloup označující triangulační bod, který je dnes technickou památkou.

Monument Nomen Omen u Lipnice nad Sázavou Kultura

Monument Nomen Omen u Lipnice nad Sázavou

Monument od výtvarníka Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu se nachází u silnice z Dolního Města na Lipnici a nese podtitul Pocta lipnické žule a kamenické tradici. Skládá se z žulových písmen tvořících nápis Granit Lipnice, strojně řezaných, dokončených ručním sochařským tvarováním.

Třípanský sloup pod Jelení skálou Příroda

Třípanský sloup pod Jelení skálou

Na jaře roku 2016 byl do lesů Lužických hor navrácen na základě podnětu spolku Drobné památky severních Čech tak zvaný Třípanský sloup.

Za tajemstvím zemské hranice u Fulneku – zábavná stezka s questingem Letní sporty

Za tajemstvím zemské hranice u Fulneku – zábavná stezka s questingem

Vyrazte prozkoumat téměř zapomenutou historickou hranici, která oddělovala Slezsko od Moravy a rozdělila město na dvě části. Stáhněte si plánek s abecedou Kurent, vytiskněte si jej a můžete vyrazit.

Přírodní park Říčanka v Praze-Dubči Příroda

Přírodní park Říčanka v Praze-Dubči

Přírodní park se rozkládá podél Říčanského potoka mezi Uhříněvsí, Dubčí a Běchovicemi. Park si dosud uchoval ráz venkovské krajiny, kde se střídají pole, louky a rybníky s většími i menšími lesními porosty.

Bývalý lom Klučky v Lužických horách s čedičovými sloupci Příroda

Bývalý lom Klučky v Lužických horách s čedičovými sloupci

Na severním svahu hřbetu Klučky (642 m) je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Najdete jej mezi Polevskem a Práchní v CHKO Lužické hory.

Hraniční meandry řeky Odry Příroda

Hraniční meandry řeky Odry

Několikakilometrový úsek řeky Odry od hraničního přechodu ve Starém Bohumíně až po bohumínskou část Kopytov, k soutoku Odry s Olší, vyhlásil Moravskoslezský kraj za chráněné území. Oblast má rozlohu přes 126 hektarů a představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka Příroda

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Hora Hvozd – druhá nejvyšší hora Lužických hor Příroda

Hora Hvozd – druhá nejvyšší hora Lužických hor

Hora Hvozd o výšce 750 m je neodmyslitelnou součástí panoramatu Lužických hor. Výrazný dvouvrcholový znělcový hřbet leží na státní hranici s Německem, nedaleko Krompachu.

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor Příroda

Hora Luž – nejvyšší vrchol Lužických hor

Výrazná znělcová hora Luž (793 m) je nejvyšší horou Lužických hor. Horským hřebenem Luže vedla zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, což dosvědčují hraniční kameny s nápisy. V současnosti přes vrchol prochází státní hranice s Německem. Z hory se nabízí krásný výhled do širokého okolí.

Neobjevená místa: výlety co nejdál do všech světových stran

Neobjevená místa: výlety co nejdál do všech světových stran

Vzdálenost vnímáme každý jinak: dvě stě kilometrů je pro někoho nepředstavitelná dálka, pro jiné jen maličkost. Vypravte se s portálem Kudy z nudy tam, kam je to z Prahy zmíněných 200 kilometrů anebo ještě o kousek dál. Našli jsme pro vás spousty zajímavých míst, rekordních vzdáleností i polohou.

Most přátelství v Českém Těšíně Památky

Most přátelství v Českém Těšíně

Most přátelství je hraniční most spojující polský a český břeh řeky Olše v historickém městě Těšíně. Stal se symbolem bouřlivé historie Těšínského Slezska. Státní hranice prochází přesně středem mostu a je vyznačena výraznou čárou.

Klenoty česko-polské hranice: labyrint, rozhledny, mosty a kostely

Klenoty česko-polské hranice: labyrint, rozhledny, mosty a kostely

Výlet ke státní hranici může připomínat cestu na konec světa, přesto tu objevíte skutečné cestovatelské klenoty. Ostatně byl by div, kdybyste na bezmála 800 kilometrů dlouhé česko-polské hraniční „čáře“ na taková místa nenarazili. Pojďte si ji projít od východu na západ z Trojmezí až do Trojzemí.

Bludné balvany: kde se zastavili velcí cestovatelé ze severu?

Bludné balvany: kde se zastavili velcí cestovatelé ze severu?

Zatímco bludné kořeny patří do pohádek, pro bludné balvany to rozhodně neplatí. Přicestovaly k nám ze severu společně s tajícím ledovcem v pleistocénu, tedy starších čtvrtohorách, často urazily vzdálenost větší než tisíc kilometrů a zastavily se teprve tehdy, když led roztál. Dál už to zkrátka nešlo.

Přírodní park Česká Kanada Příroda

Přírodní park Česká Kanada

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Objevte nejpověstnější viklany Česka!

Objevte nejpověstnější viklany Česka!

Husova kazatelna, Čertův kámen nebo Tvarožník, tak se jmenují známé české viklany. A pak je tu celá řada dalších, často větších a mnohem známějších, které nemají jméno a prostě se jen tak viklají kdesi v lesích, případně se už doviklaly. Vypravte se s portálem Kudy z nudy k těm nejhezčím!

Bývalá obec Lučina u Nemanic Památky

Bývalá obec Lučina u Nemanic

Lučina, německy nazývaná Grafenried, bývala sudetskou obcí v okrese Domažlice. Ležela při současných česko-bavorských hranicích západně od Nemanic, avšak zanikla v padesátých letech 20. století, kdy zde vznikala neprodyšná železná opona. Dnes z bývalé vesnice zbylo jen několik zřícenin.

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou Příroda

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor. Chata Svatobor s poctivou českou kuchyní je otevřena celoročně.

Karavanem od jara do zimy: pomezím Čech, Vysočiny a Rakouska po Graselových stezkách

Karavanem od jara do zimy: pomezím Čech, Vysočiny a Rakouska po Graselových stezkách

Krajinu po obou stranách česko-rakouské hranice kolem Slavonic a Nové Bystřice a sousedního rakouského Waldviertelu křižují Graselovy stezky. Nesou jméno loupežníka Johana Grasela, který v tomto kraji řádil před dvěma sty lety. Víte, že prý spáchal více než dvě stovky zločinů a mordů?

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Převaděčskou stezkou Krále Šumavy aneb kanálem 54

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě Památky

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Replika hraničního sloupu ČSR v Aši Památky

Replika hraničního sloupu ČSR v Aši

U hraničního přechodu Aš – Selb stojí od 28. října 2022 orientační hraniční sloup, který zde stával za první republiky. Jeho replika byla odhalena při příležitosti státního svátku vzniku Československa.

Sousoší Hraniční kámen u přehrady Pilská – český lev a moravská orlice Památky

Sousoší Hraniční kámen u přehrady Pilská – český lev a moravská orlice

Sousoší sochaře M. Olšiaka symbolizuje hranici Čech a Moravy, i když se přímo na historické zemské hranici nenachází. Socha orlice hlídá moravské a socha lva české území, mezi nimi je umístěn hraniční kámen.

Rozhledna na Biskupské kupě – nejstarší rozhledna v Jeseníkách Příroda

Rozhledna na Biskupské kupě – nejstarší rozhledna v Jeseníkách

Kamenná rozhledna na Biskupské kupě (891 m) je nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. Nachází se zde poštovna a ke 110. výročí zahájení činnosti poštovny vzniklo i příležitostné razítko. Turisté se sem od roku 2024 dostanou pomocí samoobslužných turniketů.

Bývalá osada Zadní Doubice v Českém Švýcarsku Památky

Bývalá osada Zadní Doubice v Českém Švýcarsku

Zaniklá hraniční obec Zadní Doubice se nachází na konci Křinického údolí v národním parku České Švýcarsko.

K pramenu řeky Moravy na střechu Evropy Příroda

K pramenu řeky Moravy na střechu Evropy

Králickému Sněžníku, přes nějž přechází hlavní evropské rozvodí, se právem říká střecha Evropy. Pod vrcholem v nadmořské výšce 1 380 m vyvěrá pramen řeky Moravy, upravený jako studánka.

Hrabalova stezka – od Sněženek k Postřižinám Příroda

Hrabalova stezka – od Sněženek k Postřižinám

Hrabalova stezka v Kersku u Sadské začíná u restaurace Hájenka, kde si i dnes můžete dát kance se šípkovou nebo se zelím. Mezi místy spojenými se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala naleznete mimo zákoutí z filmu Slavnosti sněženek také minerální pramen nebo malý menhir.

21 českých NEJ: nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

21 českých NEJ: nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

Rohanský kámen na Ještědu Památky

Rohanský kámen na Ještědu

Vrcholem Ještědu vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů, která byla značena hraničními kameny. Tento žulový hraniční kámen sem byl umístěn v roce 1838 a má připomínat návštěvu Adély Rohanové z panské rodiny.

Přírodní památka Vysoký kámen u Kraslic Příroda

Přírodní památka Vysoký kámen u Kraslic

Přírodní památka Vysoký kámen se rozprostírá na skalnatém hřbetě nad obcí Kámen v Přírodním parku Leopoldovy Hamry. Jedná se o impozantní křemencové skály, tyčící se nad okolními lesy při státní hranicí s Německem v nadmořské výšce 773 m. n. m.

Mattoniho rozhledna na Bučině u Kyselky Příroda

Mattoniho rozhledna na Bučině u Kyselky

Nad Lázněmi Kyselka, v údolí Ohře pod vrcholem Bučiny v Doupovských horách se vypíná desetimetrová kamenná věž, kterou nechal postavit slavný podnikatel rodák Heinrich Mattoni roku 1880.

Naučná stezka Trojstátí Čech, Bavorska a Saska Příroda

Naučná stezka Trojstátí Čech, Bavorska a Saska

Naučná stezka Na cestě k Trojstátí vede z Hranic na Trojstátí Čech, Bavorska a Saska a má přírodovědně-historický ráz. Celková délka stezky měří přibližně 18 km a obsahuje celkem 9 hlavních zastavení. Stezku k Trojstátí doplňuje Stezka kamenů. Na kole zde můžete putovat po cyklotrase Eurovelo č. 13.

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor Příroda

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Evropská dálková trasa E10 – pěšky Českem od severu k jihu Letní sporty

Evropská dálková trasa E10 – pěšky Českem od severu k jihu

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.

Hraniční kámen mezi Půlnočním královstvím a zemí krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna Zážitky

Hraniční kámen mezi Půlnočním královstvím a zemí krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna

Kdo by si nepamatoval na legendární pohádku Pyšná princezna! A přímo do tohotu příběhu vás vtáhne replika hraničního kamene mezi královstvím Půlnočním a zemí krále Miroslava, kterou naleznete v Doubici u Staré hospody.

Cesta Marie Kudeříkové v Bílých Karpatech Letní sporty

Cesta Marie Kudeříkové v Bílých Karpatech

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník. Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici. Hraničním hřebenem pak dojde do obce Šance a na hraniční přechod Velká nad Veličkou/Vrbovce.

Turistická trasa Cesta T. G. Masaryka Letní sporty

Turistická trasa Cesta T. G. Masaryka

Cesta T.G.M. křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky Životní styl

Lesní hotel Peršlák – bývalá celnice, kterou střeží Kámen republiky

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Kudy chodili lidé po staletí mezi Spáleným Poříčím a Blovicemi? Příroda

Kudy chodili lidé po staletí mezi Spáleným Poříčím a Blovicemi?

Projděte se po obnovené historické cestě mezi Spáleným Poříčím a Blovicemi.

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy Příroda

Hora Dyleň u Mariánských Lázní – Napoleonův střed Evropy

Hora Dyleň se nachází v Českém lese, západně od Mariánských Lázní. Její vrchol je v nadmořské výšce 940 metrů a tím je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu stojí věž ze 70. let, která sloužila jako vojenská radarová stanice, veřejnosti je však nepřístupná.

Skalní útvar Tvarožník v Krkonoších Příroda

Skalní útvar Tvarožník v Krkonoších

Tvarožník je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Nachází se severovýchodně od Vosecké boudy, v nadmořské výšce 1320 m. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu.

Arnoštova leštírna v Českém lese Památky

Arnoštova leštírna v Českém lese

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.