Přehrada Lučina zůstává jedním z nejoblíbenějších turistických cílů tachovského regionu. Mohutný násep 21 metrů vysoké a 183 metrů dlouhé hráze, korunující hladinu rozlitou mezi zalesněné břehy skalnatého údolí, nabízí návštěvníkům působivé přírodní scenérie v každém ročním období.
Místní blahodárné klima ocení nejen
sportovci a cyklisté, které sem zavede jedna z nejkrásnějších západočeských cyklotras. Vlhkost zdejšího vzduchu, naplněného
parami z vodní hladiny i okolních lesů, prospěje všem věkovým skupinám. K hrázi můžete z
Tachova pohodlně dojít také pěšky
romantickým Agláiným údolím kolem
jízdárny ve Světcích, nebo nechat vůz v některé z okolních vsí a prozkoumat méně známou, ovšem neméně působivou
část divokých jižních břehů či mokřadů v severo-západní části.
Smutný konec obce Lučina
Mlčící hladina dnes už jen málokomu připomíná, že
na zatopených mezích dříve stávala vesnice. Pozorný návštěvník může ale v okolních lesích stále najít pestrou škálu pozůstatků z dob, v nichž
malebné údolí nebylo jen oblíbeným vycházkovým cílem obyvatel z okolí, ale bylo samo plné ruchu a všedního života.
V obci
Sorghof, česky nazývané
Lučina, stávala
sklárna, hamr i železárna, a díky bohatým nerostným zásobárnám, ukrytým pod povrchem zdejších strání, se místnímu průmyslu dlouho dobře dařilo. Po válce bylo však
původní obyvatelstvo odsunuto, a dosídlení pak proběhlo už jen v menší míře. Rozhodnutí o stavbě vodní nádrže padlo
v polovině 60. let, a víska musela na místní poměry gigantickému stavebnímu projektu bez milosti ustoupit. Z téměř devadesáti domů v katastru obce se do dnešních dnů zachoval
pouze na obytný dům upravený hostinec Kreuzwirthaus, ležící na křižovatce historických stezek, ukrytých dnes už pod asfaltem, po nichž se můžete vydat dál do osady Obora, Milířů nebo přes Mýto zpět do Tachova.
Samotná stavba vodní nádrže Lučina probíhala v první polovině 70. let a zahrnovala kromě celkové demolice původní obce
vymýcení 17 ha lesů. Napuštěna byla v srpnu roku 1975.
Místo pro piknik i celodenní výlet
Bezprostřední i širší okolí vodní nádrže Lučina
patří určitě k tomu nejkrásnějšímu z přírodního bohatství tachovského regionu. Až sem příště zavítáte, vydejte se na chvilku mimo cestu do lesíků na zdejších stráních, vychutnejte si vůni svěžího vánku a jen se pozorně rozhlížejte.
Vystoupejte po skalnatých mezích, lemujících údolí, a mezi
kmeny stromů objevíte nejen
stopy původních obyvatel, ale i další a další
vyhlídky a kouzelná přírodní zákoutí.