Klášterní kostel paulánských mnichů ve Světcích u Tachova byl vybudován v letech 1671–1674 za Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Kostel se dvěma věžemi byl patrně dílem italského stavitele Giovanniho Domenika Orsiho. Areál kláštera se měl stát základem sídla rodu Windischgrätzů.
Bývalý Paulánský klášter byl vystavěn v 2. polovině 17. století. Za josefínských reforem v roce 1785 byla funkce kláštera zrušena a komplex připadl do vlastnicví rodu Windischgrätzů. Josef Mikuláš Windischgrätz nechal z odsvěceného kostela vynést tělesné ostatky mnichů i zakladatele kláštera. Poté si
Windischgrätzové u budov bývalého kláštera udělali
provizorní sídlo (v té době probíhala přestavba
tachovského zámku).
Alfred I. Windischgrätz měl v plánu přestavět konvent na
honostný zámek (hodný knížete a císařského maršála), avšak přestavba
nebyla dokončena. Kníže nechal zbořit velkou část hodnotného barokního kostela, přistavěno nové severní křídlo, zachována zůstala jen levá věž kostela. V letech 1858-1861 byla pod zámkem postavena
jízdárna v neorománském stylu, jednalo se o druhou největší jízdárnu v tehdejším Rakousku (po vídeňské). Stavbu rozsáhlého romantického zámku kvůli smrti v roce 1862 nedokončil. Nástupci Alfreda I. ve stavbě zámku nepokračovali. Budova bývalého konventu kláštera dnes slouží
Střední průmyslové škole Světce.