Lovecký zámeček stojí uprostřed lesů mezi Stonařovem a Kněžicemi. Klasicistní stavba byla vystavěna v letech 1815-17 a patřila brtnickému rodu Collaltů. Od objektu se rozbíhá sedm alejí, které daly místu jeho název. Dnes je zámeček veřejnosti nepřístupný a slouží k příležitostným kulturním akcím.
Uprostřed lesů mezi Stonařovem, Kněžicemi a Brtničkou se nachází
areál bývalého loveckého zámečku Jestřebí, známého též jako
Aleje či myslivna v Alejích. Areál katastrálně náleží nedalekému Jestřebí. Název Aleje získal přeneseně podle lesních průseků – alejí, pořízených při jeho stavbě. Jméno se však vztahovalo nikoli na stavbu samotnou, ale na celý
lesní komplex. Objekt tak byl posléze nazýván jak
zámečkem Jestřebí, tak myslivnou v Alejích, zkráceně jen Alejemi.
K zámečku se sbíhá
hvězdice sedmi přímočarých cest – Stonařovské, Brtničanské, Opatovské, Kněžické, Jestřebské, Zelené a Tabulní. Nejdelší z nich měří asi šest kilometrů, nejkratší tři kilometry. Ústí na mýtinu, které dominuje patrová empírová budova zámečku, obklopená třemi hájenkami a dvěma otevřenými altány.
Lovecký zámeček dal mezi lety
1815-1817 zbudovat kníže
Eduard Collalto, jehož rod (di Collalto e San Salvatore, patřící mezi nejstarší evropskou šlechtu), získal celé zdejší brtnické panství – zkonfiskovaný to majetek
Albrechta z Valdštejna – roku 1623 výhodnou koupí od císaře Ferdinanda II. Collaltové do
Alejí na lovy jezdili až do roku 1945, kdy jim bylo brtnické panství rovněž zkonfiskováno na základě Benešových dekretů.
Dlouhou dobu patřil zámek Nadaci českého výtvarného umění, ta jej od roku 2022 prodává.