Zámecká zahrada ve Vyškově existovala již v 15. století. Po švédském vpádu ji obnovil biskup Karel z Lichtenštejna. Architektonickou dominantou zahrady je lodžie z roku 1673. V průčelí má 7 arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda.
Zámeckou zahradu nechal obnovit
Karel II. z Lichtenštejna-Kastlekornu, stejně jako nedaleko stojící zámek, dnes
Muzeum Vyškovska. Dochovaný latinský nápis nad vstupním portálem praví: "Tuto donedávna zpustlou zahradu novým uspořádáním záhonů a založením chodníků upravil, rozličnou výsadbou zvelebil, něžnou stavbou sloupořadí a zřízením fontány vyzdobil Karel z Lichtenštejna, biskup olomoucký, L. P. 1673." Hlavní dominanou zahrady je
lodžie z roku 1673 se sedmi arkádami a horní balustrádou.
Původně byla zahrada otevřená do volné krajiny. Zajímavostí je její vliv na dnes proslulou
Květnou zahradou v
Kroměříži, která je na seznamu památek UNESCO.
Zámecká zahrada ve Vyškově byla svého času inspirací pro její vytvoření, i když rozlohou je ta kroměřížská asi pětkrát větší. Obě zahrady navrhl setjný architekt, a to
Giovanni Pietro Tencalla. Tehdy dosáhla největšího rozmachu. Z té doby pochází i sedmiarkádová lodžie a vstupní brána. Během následujících tří století zahrada prošla mnoha dramatickými proměnami a sloužila různým účelům.
Nyní se uvažuje o její
rekonstrukci a modernizaci. Historické hodnoty zůstanou zachovány, prostor však bude upraven tak, aby jej k relaxaci a volnočasovým aktivitám mohla využívat široká veřejnost. Měl by tu být dostatek laviček,
moderní herní a
vodní prvky. Chystá se i výsadba nových stromů i velkých ploch květinových záhonů.Pro příjemnější klima a dostatek stínu odborníci navrhují vysázet
okrasné plnokvěté třešně, původem z Francie. Zásadní změnu pak v dolní části zahrady představují nové herní a workoutové prvky.