Výlet do zapomenutých časů slezského Versailles
Barokní
zámek Slezské Rudoltice leží v odlehlé krajině Osoblažského výběžku; dopraví vás k němu například
úzkorozchodná železnice, která do
Osoblahy jezdí z
Třemešné. Ke společenské pověsti francouzské předlohy měl z uvedených tří míst patrně nejblíž; postaral se o to
hrabě Albert Hodic (1706–1778), vzdělaný šlechtic, který působil u dvora
Marie Terezie a rudoltický zámek přestavěl od základu. Zval sem vzácné hosty a ti nešetřili chválou; například
pruský král Fridrich II. tvrdil, že si ve
Slezských Rudolticích užil větší zábavu než u dvora ruské carevny Kateřiny II. Veliké.
Návštěvy vítaly výstřely z
šesti kanonů, postavených na hvězdicové baště před vchodem, pro jejich zábavu se konaly hody a tance, ohňostroje, činohry i zpěvohry. V parcích a zahradách, které patřily k chloubě
Slezských Rudoltic, nechal hrabě vybudovat
umělou zříceninu gotického hradu,
čínský chrám,
indickou pagodu i
miniaturní městečko, zřejmě inspirované Gulliverovými cestami. Byly tu fontány, vodotrysky a zábavné vodní stroje, po jezerech a kanálech pluly
gondoly, po smrti Hodicovy ženy pak na umělém ostrůvku uprostřed jednoho z jezírek v parku dokonce vznikl harém.
Do zábavných představení hrabě najímal své poddané; v hájích se proto proháněly
nymfy a satyrové, v
idylické pastýřské krajině, která zabírala největší část zámeckého parku, se o stáda ušlechtilých ovcí, krav a koz starali venkované v rolích ovčáků a pasaček, v malém chrámu
věštkyně předpovídala hostům budoucnost. Nechyběl ani
hluboký a temný dubový les, takzvaný háj filozofů, kde byly rozvěšeny tabule s filozofickými citáty a u druidského chrámu se konávaly pohanské obřady – samozřejmě jen pro návštěvy a opět za účasti Hodicových poddaných. Oslnivé oslavy spolykaly astronomické částky; hrabě nakonec o svůj zámek přišel a musel
odejít do Postupimi, kde dožil v ústraní pod ochranou krále Fridricha II. Je pochován společně s manželkou Sofií v
kostele sv. Kateřiny ve
Slezských Rudolticích. Na zámek se můžete podívat v září
během víkendů a svátků od 10:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 60 Kč.
Styl a architektura českého Versailles
Místo, které se svému velkému vzoru z Francie nevyrovná velikostí, ale architektonickou jedinečností a
slohovou čistotou, to je
zámek Nové Hrady u
Litomyšle, přezdívaný také Malý Schönbrunn. Půvabný
rokokový zámek s bohatou reliéfní štukovou a kamennou sochařskou výzdobou dal postavit v letech 1774–1777 hrabě
Jean-Antoine Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. V areálu nechybí okázalá vstupní brána,
upravené zahrady s labyrintem a zahradním divadlem či anglický park s pískovcovou Křížovou cestou, navštívit můžete i
Galerii anglických klobouků nebo
oboru s daňky. Zámecká areál je otevřen
denně od 9:00 do 17:00 hodin, vstupné stojí 130 Kč. Poslední prohlídka zámku začíná v 16:00 hodin.
Zahrady moravského Versailles
Město
Vyškov aneb někdejší moravské Versailles dosáhlo značného rozkvětu koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Zámek získal nové křídlo s bohatě vybavenou obrazárnou, ve městě vznikl pivovar a jistý čas tu působila i biskupská mincovna. Biskup rovněž nechal rozšířit
krásnou zámeckou zahradu; říká se, že proslulé
kroměřížské zahrady,
Květná a
Podzámecká, měly svůj předobraz právě tady. Slavné období
Vyškova ukončil v roce 1753 požár, který poničil město i
zámek. Architektonickou
dominantou zahrady je lodžie z roku 1673. V průčelí má 7 arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda.