Vodní zámek Červená Lhota se řadí k nejkrásnějším „pohádkovým“ zámkům v České republice. Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku.
Hlavní expozice v interiérech 1. patra představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku.
Prohlédnout si zde můžete také expozici podkrovních pokojů. Nahlédnete tak do všedního dne a soukromí šlechtice doby konce monarchie a první republiky.
O hlavní turistické sezóně je přístupná také expozice ve sklepení, která představuje tři pozoruhodné sklepní prostory z části zapuštěné do skal. Prohlídka je vhodná pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o původní podobě někdejší lhotecké tvrze. V roce 2024 však kvůli rekonstrukci není otevřen.
Prohlédnout si můžete také kapli Nejsvětější Trojice. Tato renesanční stavba, stojící na návrší zámeckého parku, zaujme v interiéru především původními dochovanými ilusivnímu malbami a nápaditě řešeným dřevěným stropem symbolizujícím nebeský Jeruzalém. Svatyně je funkčním římskokatolickým kostelem.
Natáčely se zde i filmy, jedním z nejznámějších je film Svatby pana Voka.
Současný stav vody v rybníku na Červené Lhotě
V současné době není zámecký rybník napuštěn, a to z důvodu mimořádné havarijní události na hrázi, která dosud trvá. Provoz lodiček tedy nebyl spuštěn. Datum napuštění se pustupně prodlužuje, odvíjí se od postupu sanačních prací. Správa zámku děkuje za trpělivost a pochopení.
Z historie zámku
Na severním okraji dominia Pánů z Hradce byla v polovině 13. století v rámci kolonizace založena ves Lhota. V roce 1465 se objevuje první písemná zpráva o existenci tvrze ve Lhotě, kdy Petr ze Zásmuk získal tvrz ve Lhotě jako dědictví po svém otci Ctiborovi. Kolem roku 1530 Lhotu zakoupila rytířská rodina Kábů z Rybňan. Jan Kába nechal starou tvrz přestavět renesančně podle projektu italského stavitele Honse Vlacha. Roku 1555 se poprvé objevuje název Nová Lhota.
Označení Červená Lhota se poprvé objevilo v roce 1602. Název vycházel z nové barevnosti omítek tvrze. Dále zámek vlastnil císařský rytmistr Antonio Briccio a následně Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Za jeho vlády došlo v letech 1658 – 1678 ke stavebním úpravám, které proměnily někdejší tvrz v barokní zámeček užívaný jako letohrádek. Zámek dále vlastnili např. rod Windischgrätzů, baron Ignác Stillfried a Heinrich Eduard Schönburg – Hartenstein. V roce 1934 vznikla na Červené Lhotě hrobka rodiny Schönburg-Hartenstein. Od roku 1949 je zámek zpřístupněn veřejnosti.