Areál zámku v Červené Řečici patří mezi nejhodnotnější příklady české renesance. K typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba fasády, jež se na architektuře řečického zámku bohatě uplatňuje.
Po několikaleté pauze se veřejnosti otevřel 1. července 2023 zachráněný zámek v Červené Řečici. Kdysi byl centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů, v 90. letech ale patřil k nejohroženějším památkám na Vysočině.
Renesanční zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního hradu, který dnes připomíná válcová hláska. Kdy přesně tvrz vznikla, není známo. Jisté je pouze, že v roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde náleží i Řečice, která se tak stala centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů.
Do světských rukou přešlo řečické panství v roce 1415, kdy se jeho majitelem stal Jan z Chotěmic, následovali Trčkové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. Po roce 1535 se ujal hradu Šebestián Leskovec, za něhož došlo k největšímu rozmachu řečického panství. Šebestián nechal přestavět hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře získal Červenou Řečici pražský arcibiskup Arnošt Harrach a jeho nástupci vlastnili zdejší panství až do roku 1948.
Hrad býval obklopen vodním příkopem, který se do dnešních dnů částě zachoval. Napájela ho sousední kaskáda rybníků. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě. Pro stavby pozdního 16. století je typická náročná sgrafitová figurální výzdoba, která zcela pokrývala vnější i dvorní fasády nových budov. Část z nich se v novodobé úpravě dochovala dodnes.
Prohlídky zámku Červená Řečice
Zámek prošel mezi lety 2011-2023 postupnou rekonstrukcí. Za projektem památkové obnovy renesančního zámku stojí architektonická kancelář Masák & Partner patřící k předním českým společnostem věnujícím se opravám historických budov. Díky nově nainstalovanému ústřednímu vytápění bude možné vstupní křídlo objektu nově užívat celoročně. V něm jsou umístěny výstavní místnosti, slavnostní obřadní sál, galerie, a také nezbytné prostory pro návštěvníky s pokladnou a hygienickým zázemím. Vystavené by tu mohly být archeologické nálezy – našla se keramika, mince i třeba korbel na pivo z patnáctého století. Zámek byl vůbec poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti na začátku července 2023.
Na prohlídky můžete přijít od úterka do neděle, od 9 do 17 hodin, doporučuje se rezervace. Bez ní vás také rádi uvidí, ale v případě mnoha návštěvníků mají přednost rezervace. Zámek je vybaven zapůjčeným mobiliářem ze zámků Červená Lhota a Náměšť nad Oslavou a z hradu Zvíkov. Nábytek z Červené Lhoty se tak vlastně vrátil domů – jedná se o kousky, které na Červené Řečici kdysi skutečně bývaly. Součástí prohlídky je rovněž videomapping. Kdo nechce na komentovanou prohlídky, může si projít areál zámku s archeologickými nálezy – našla se zde keramika, mince i třeba korbel na pivo z patnáctého století.
Proč je Řečice červená?
Hradu a později i zámku se odedávna říkalo Řečice či Biskupská Řečice, objekty zde stojící většinou patřívaly církvi. Šlechtické rody tu panovaly asi jen dvě století, ovšem mají lví podíl na architektuře zámku. Šebestián Leskovec z Leskovce nechal v 16. století přestavět hrad na zámek. Věděl přesně, co chce – pořádnou střechu. A to ne obyčejnou ze slámy nebo ze dřeva, ale luxusní z červených tašek! Tato barva ve své době natolik svítila do dálky, že se panství začalo přezdívat Červená Řečice.