V obci Dymokury se nachází barokní zámek s kaplí a kašnou postavený v 17. století na místě zaniklé tvrze. Kolem stavby se nacházejí hospodářské budovy z 18. a 19. století. Veřejnosti je nepřístupný.
První písemná zmínka připomíná
Dymokury roku
1249, kdy je zmiňován Soběslav z Dymokur. Barokní zámek nechal na místě zaniklé
tvrze z roku 1572 postavit Vilém hrabě Lamboy, který vlastnil Dymokury od roku
1654. Původně skromnou přízemní
stavbu zvýšil kolem roku 1688 další vlastník
Ludvík Colloredo z Wallsee, který přistavěl také další dvě křídla. Jeho dcera
Marie Antonie dala kolem roku 1723 znovu zřídit zámeckou kapli.
Dnešní podobu (trojkřídlá, jednopatrová barokní stavba) dostal zámek za
Josefa Colloreda-Wallsee.
V roce 1788 je v historických pramenech uváděna pila s olejnou, vinopalna, zámecká knihovna o tisíci svazcích a 576 obyvatel v 94 domech. Colloredové zde působili do roku 1815, kdy se vdova po Josefu Colloredovi-Wallsee provdala za hraběte
Bedřicha z Cavriani. Jejich dceři Rosině patřilo panství v letech 1816 až 1833, kdy se provdala za
Otakara hraběte Czernina z
Chudenic.
V roce
1948 se moci nad zámkem na celých třiačtyřicet let chopil stát a využívala jej
armáda. Zpět roku Černínů byl zámek s okolními lesy a rybníky
vrácen roku
1990. Prvním porevolučním majitelem dymokurského zámku byl
Theobald Czernin (1936-2015), dnešní, zámeckým pánem je senátor
Tomáš Czernin (*1962), který představuje pátou generaci Czerninů vlastnící zámek. Veřejnosti
není zámek
přístupný.