Na břehu řeky Mže na předměstí Plzně stojí barokní zámek s kdysi zdobným čestným dvorem a se zámeckým parkem. Za minulého režimu byl zámek zestátněn, v současné době je v držení rodu Lobkowiczů, který se snaží zdevastované sídlo zrekonstruovat.
Už v roce
1245 stála na místě současného zámku
tvrz. V té době zde panoval
Protiva ze Žinkova z rodu
Drslaviců. Tvrz kompletně změnila vzhled, když ji
František Václav z Vrtby přestavěl roku
1732 v barokním duchu s množstvím
barokních soch v interiéru i exteriéru. Tou nejcennější je dodnes existující pískovcová socha sv. Jiřího na koni. Dobře hospodařící František Václav změnil i blízké okolí zámku. Vznikl zde nejen krásný
zámecký park se sochami řeckých bohů, ale také
oranžérie a
hřebčín.
Další stavební úpravou zámek prošel v letech
1811–12, tentokrát ve stylu
empíru. Posledním z rodu Vrtbů byl
František Josef, který odkázal panství knížeti
Janu Karlu z Lobkovic. Tak se křimické hospodářství i se zámkem dostalo roku 1830 do majetku Lobkoviců. Ti zde žili a hospodařili až do protektorátu. Po roce
1948 byl zámek poslednímu majiteli, rodu Lobkowiczů,
zestátněn. V budově byl umístěn
internát pro učně, v roce
1974 přešla do majetku
Západočeského muzea v
Plzni.
V roce
1994 byl zámek v restituci
navrácen rodu Lobkowiczů. Muzeum zde sídlilo ještě deset let, trvalo však další tři roky, než se vystěhovalo, a tak byl zámek předán a připraven k velmi
nutným opravám až v roce
2007. Nyní budovu opět vlastní rod Lobkowiczů, kteří se snaží o obnovu zdevastované památky.
Polorozbořenou budovu i se zarostlým parkem začal Jaroslav Lobkowicz houževnatě rekonstruovat. Dnes je návštěvníkům k dispozici
krásný park, ve kterém se pravidelně konají různé kulturní akce, zámecké slavnosti či divadelní představení pod širým nebem.
Na zámku stále probíhá rekonstrukce.