Bývalý renesanční zámek postavený v polovině 16. století byl v 18.-19. století upraven do barokní podoby. V současnosti se skládá ze čtyř křídel kolem uzavřeného dvora.
Zámek v Liběšicích byl vystavěn v letech 1738–1752 jako
jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn
Kilián Ignác Dientzenhofer. Stavební práce započaly v roce 1738. Roku 1742 ve válkách o rakouské dědictví bylo panství vydrancováno, ale za tři roky se práce opět rozběhly. Do roku 1754 pokračovaly úpravy interiérů, v zámku žilo 18 až 20 jezuitů. Po zrušení jezuitského řádu (rok 1773) připadl zámek i s panstvím Studijnímu a náboženskému fondu, byla zde provedena raabizace – 10 dvorů bylo rozparcelováno. V roce
1838 v
še koupil kníže Ferdinand Lobkovic, který panství v roce
1871 prodal textilnímu velkoprůmyslníkovi z
Broumova Josefu Schrollovi, který byl roku 1873 povýšen do šlechtického stavu. Jeho potomci panství drželi až do roku 1945.
Po roce
1945 žily na zámku
řecké děti, pak
děti z Koreje, pak zde byl Domov důchodců a od roku 1985
Ústav pro mentálně postižené. Poté, co objekt opustili poslední klienti, rozhodl se ho
Ústecký kraj jako nepotřebný majetek prodat. Nový majitel zámek koupil v
březnu 2022.