Zámek Slavín s rozhlednou nad obcí Tupadly měl sloužit jako památník národních hrdinů jak ze slovanské mytologie, tak z historie a kultury. Zámek není přístupný, v současné době je v soukromém vlastnictví.
Osmiboký
centrální areál s halou národních hrdinů a s rozhlednou v maurském slohu navrhl roku 1837 bavorský malíř architektury Wilhelm Gail. Objekt byl postaven v roce 1840 v místě původní tvrze Kostelec zničené během třicetileté války. Slavín byl
součástí Liběchovského panství, které vlastnil podnikatel Antonín Veith.
Veith původně plánoval po vzoru řezenské Walhally a mnichovského i pařížského Pantheonu
výstavbu rozsáhlého stavebního komplexu se dvěma nebo čtyřmi věžemi, avšak kvůli nedostatku financí stačil postavit pouze část areálu s jednou věží.
Po konzultacích s českými obrozenci, především s historikem Františkem Palackým a básníkem Františkem Matoušem Klácelem, vybral
24 významných osobností české minulosti, jejichž sochařské ztvárnění zadal mnichovskému ateliéru Ludwiga Schwanthalera. Ten stihl vytvořit osm hliněných návrhů (Kněžna Libuše, Přemysl Oráč, Král Vladislav I., Král Přemysl Otakar II., Arnošt z Pardubic, královna Eliška Přemyslovna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic…). Tyto sochy byly v letech 1848–1867 odlity do bronzu,
celý koncept však nebyl nikdy realizován, protože Veith se zadlužil a zemřel. Dědicové v projektu nepokračovali. Osm soch bylo předáno
Národnímu muzeu v Praze a jsou tam vystaveny ve vestibulu a na schodišti historické budovy.
V roce 1989 byl objekt zprivatizován. Zámek není přístupný, v současné době je v soukromém vlastnictví.