Nedaleko města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň. Dochovány jsou pouze zbytky věží, hradeb a bašt.
Na místě původního slovanského hradiště z 10.století zde v roce 1315 Bavor III. ze Strakonic vystavěl kamenný hrad. V majetku tohoto rodu byl až do konce 15. století, kdy jej získal Půta Švihovský z Rýzmberka, přestavěl, ale záhy byl hrad opuštěn. Od roku 1558 připomínán jako pustý. Dochovány zbytky věží, hradeb a bašt.
Na místě původního hradu Prácheň je dnes vyhlášena přírodní rezervace s přirozenými dubohabrovými lesními porosty. Hora Prácheň však dala jméno nejen hradu, ale i celému kraji a tento název – kraj Prácheňský nebo jen Prácheňsko – se udržel v povědomí až do dnešní doby. Ve 13. století se kraj zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko.
Pověsti o vrchu Prácheň
Nad městem Horažďovice na Klatovsku se nachází vrch Prácheň, který tvoří výraznou dominantu nad kdysi zlatonosnou řekou Otavou. Není proto divu, že tato lokalita zaujala lidi již v době raného středověku a možná i dříve. Již koncem 10. století zde stávalo významné dřevěné hradiště, které bylo v dobách prvních Přemyslovců správním, kulturním, řemeslným a vojenským centrem zdejší oblasti. Ani s postupem času neztrácela Prácheň na významu. V roce 1315 začal Bavor III. se svolením Jana Lucemburského budovat kamenný hrad. V 15. století provedl částečnou přestavbu hradu Půta Švihovský, ale raně středověký věhlas Práchně se tím obnovit nepodařilo. Hrad byl již v 16. století pustý a chátral.
Dnes se na místě původního hradu nachází jen základy obvodových zdí, ale tajemná atmosféra místa, které skrývá hned několik strašidelných pověstí je přímo hmatatelná. Vnímavější jedinci ji můžou vycítit již na úpatí samotného kopce.
Pověst o propadlém zvonu odkazuje na chudobu ve zdejším kraji. V 15. století se tehdejší majitel hradu rozhodl opravit kostel v podhradí, ale došli mu peníze a tak nařídil poddaným, aby penězi naplnili zvon. Přinutil přispět i místní chudou vdovu, která když do zvonu házela své poslední groše, tak pronesla kletbu a zvon se propadl do země, kde má být ukrytý dodnes.
Na tuto legendu nepřímo navazuje báje o zakletém pokladu. Poklad nesmírné hodnoty má být zakopaný pod zdmi hradu. S pokladem je ovšem spojena legenda o postavě bílé paní, která se v okolí Práchně za temných nocí prochází a ten kdo jí spatří, do roka zemře. A přeci se našli odvážlivci, kteří se sem vypravili o Štědrém večeru s lopatou hledat poklad, který se dá najít právě jen tento den v roce ve stráni pod hradbami. Nicméně vždy, když už se pokladu dokopali, byli zahnáni pekelnými výjevy a strachy pádili pryč z lesa.
Ať již na zlatý poklad věříte či nikoli, Prácheň je magickým místem, které na vás zcela jistě zapůsobí a to jak v prosluněném létě, tak i v zimě pod příkrovem sněhu.