Nedaleko města Vítkov stojí na skalnatém vrchu, nad meandry romantické řeky Moravice, zřícenina hradu Vikštejna. Z kdysi hrdé pevnosti se do dnešních časů zachovaly jen části vysokých hradeb se slepými okny, vlhké sklepní místnosti a vyhlídková věžička s nádherným výhledem na lesy Nízkého Jeseníku.
Zříceniny hradu Vikštejna se nachází v Nízkém Jeseníku nad řekou Moravicí, 5 km severovýchodně od Vítkova. Hrad postavil v polovině 13. století Vítek z Kravař k ochraně jižní části opavského knížectví. V 15. století patřil Vikštejn přímo opavským knížatům a na hradě sídlili purkrabí. Pravděpodobně posledním purkrabím, který získal Vikštejn do zástavy a potom do vlastnictví byl Budivoj z Moravice, výbojný rytíř, který se zabýval loupežnictvím a přepadal statky okolní šlechty. V roce 1464 koupil opavské knížectví král Jiří z Poděbrad pro svého syna knížete Viktorína. Hrad byl pravděpodobně v té době přestavěn na lépe opevněnou pevnost, na které sídlil odpůrce krále Matyáše, Hynčík Bírka z Nasile. Ale roku 1474 Matyáš Korvín přitáhl se svými vojsky, hrad dobyl a rozbořil. V roce 1525 koupil hrad i s panstvím Jan Planknar z Kynšperka, který se stal nejvyšším opavským zemským sudím a hrad důkladně přestavěl. Při renesanční přestavbě, která trvala několik desítek let byly vylepšeny obranné prvky, příkopy a hradby.
Nový majitel nechal postavit i nový palác a hrad se tak stal jednou z nejmocnějších pevností opavského knížectví. Poblíž hradu vzkvétaly také ovocné zahrady a chmelnice, pod hradem stál na řece pivovar i pila s mlýnem. Za třicetileté války, roku 1626, obsadilo hrad dánské vojsko generála Mansfelda, kterému se hrstka obránců hradu (20-30 mužů) vzdala bez boje. Do roka a do dne však hrad osvobodilo císařské vojsko a posléze ho preventivně pobořilo, aby opět nepadl do rukou nepřítele. Po velkém úsilí získal Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova hrad zpět, udělal ho opět obyvatelným a bydlel v něm až do své smrti. Jeho potomci však hrad neudržovali, takže začal chátrat, posléze zpustl a změnil se ve zříceninu. V 18. století na hradě ještě nějaký čas pobýval poustevník Martin, poslední obyvatel kdysi slavného sídla.
Od minulého století se na hradě prováděly příležitostné archeologické vykopávky. Mimo mincí, ostruh, zámků a kachlů se ve sklepě pod velkou věží se našly lidské kosti a v tajném klenutí dokonce kostra ženy, pravděpodobně zazděné. Hradní věž je dnes upravena na vyhlídku. V areálu hradu se pořádají kulturní a společenské akce. Na hrad se dostanete z obce Vítkov-Podhradí. Cesta na hrad se vine nad esovitými zatáčkami silnice z Podhradí na Radkov.