Přestože to do
Nizozemska máme trochu z ruky, s
Kudy z nudy jsme se do téhle země už nejednou podívali. Se
seriálem #světovéČesko jsme si udělali
dovolenou v holandském stylu na Baťově kanálu, představili jsme vám
české Holandsko v Polabí a také
České Nizozemí, nejsevernější část České republiky, ze tří stran obklopenou
Německem. Holandských stop u nás ale objevíte mnohem víc: v
Kroměříži můžete obdivovat
Holandskou zahradu (rovnou vám prozradíme, že se tak říká části slavné
Květné zahrady), v
parku u
zámku Veltrusy stojí
Holandský selský dům a
větrných mlýnů holandského typu u nás je tolik, že je nedokážete spočítat. Nizozemskou stopu najdete také v
Praze: nizozemský politik a diplomat
Max van der Stoel (1924–2011) byl první západoevropský politik, který kontaktoval
Chartu 77 prostřednictvím jejího mluvčího
Jana Patočky. Jejich schůzku připomíná pomník a také
park Maxe van der Stoela u
Mariánských hradeb ve
Střešovicích, v těsném sousedství
Patočkovy ulice.
Nizozemsko, Nizozemí nebo Holandsko?
Málokterá země Evropské unie má tolik jmen jako
Nizozemsko. Říkáme mu
Holandsko i
Nizozemí, oficiální název pak zní
Nizozemské království (nizozemsky Koninkrijk der Nederlanden). Které jméno je správné a jak se od sebe liší? Pevninské – a tedy evropské –
Nizozemsko je jen jednou ze čtyř zemí
Nizozemského království, kam dále patří karibské ostrovy
Aruba, Curaçao a
Sint-Maarten. Někdy se Nizozemsku nesprávně říká podle nejznámější provincie
Holandsko, ale to je jen jedna ze čtyř zemí Nizozemského království a shrnující označení dvou z celkových dvanácti nizozemských provincií,
Severního a Jižního Holandska. Ostatní provincie jsou
Groningen, Friesland, Overijssel, Flevoland, Drenthe, Utrecht, Zeeland, Severní Brabantsko, Gelderland a
Limburg.
Země tulipánů a zahrada Keukenhof
O
Nizozemsku se často mluví jako
zemi tulipánů. Každoročně tu prý vykvetou více než dvě miliardy květinových cibulek a pohled na rozlehlá a rozkvetlá tulipánová pole patří k těm, na které se nezapomíná. Vyhlášený je zejména
Keukenhof, bývalá lovecká obora a nyní
největší květinová zahrada v Evropě. Sezona tu začíná v březnu, trvá pouhých osm týdnů a nejvíc návštěvníků sem jezdí v dubnu na takzvané
květinové korzo, průvod alegorických vozů bohatě zdobených květinami.
Příběh o tom, jak se tulipány do Nizozemska vlastně dostaly, má celou řadu verzí. Věřte nebo ne, jedna z cest prý vedla přes
Prahu a tulipány se u nás údajně objevily dřív než v Holandsku. Do Prahy je totiž přivezl z Osmanské říše
vyslanec Augerius Busbeck, který od
sultána Sulejmana Nádherného dostal cibulky tulipánů jako dar pro
rakouského císaře a českého krále Ferdinanda I. První tulipány prý rozkvetly v zahradách
Pražského hradu v polovině 16. století a teprve potom si přes Vídeň našly cestu do holandského Leidenu. Je to pravda nebo ne? Nevíme, rozluštit tuhle hádanku se zřejmě nikdy nepodaří.
Vizitka: Nizozemsko v číslech
S rozlohou 41 526 kilometrů čtverečních patří
Nizozemsko k menším zemím
Evropské unie. Jen pro srovnání, co do rozlohy mu patří šesté místo po ještě menších zemích
Maltě, Lucembursku, Kypru, Slovinsku a
Belgii. Zato patří k zemím s nejvyšší hustotou obyvatel. Ze 17,4 milionů Nizozemců žije 92 % ve městech, a téměř osm milionů obyvatel žije v obrovském souměstí na západě země se čtyřmi velkými městy: je tu
Amsterdam, Rotterdam, Den Haag a
Utrecht.
Nejvyšším vrcholem evropského Nizozemska je
Vaalserberg v jihovýchodním koutě země v provincii Limburg. Kopec s nadmořskou výškou 322 metrů je zároveň trojmezím, kde se stýkají hranice tří zemí –
Nizozemska, Belgie a
Německa. Nejvyšší horou celého Nizozemského království pak je
vrchol Scenery (887 m), sopka na ostrově Saba v Karibiku. Nejnižším bodem je
polder Zuidplaspolder, který leží
sedm metrů pod hladinou moře a společně s
dánským polderem Lammefjord je zároveň
nejnižším bodem Evropské unie. Jejím členem je Nizozemsko od roku 1958.
Co byste měli navštívit v Nizozemsku?
Kroky českých výletníků už stovky let míří do
Naardenu, kde je pochovaný učitel národů a český humanista
Jan Amos Komenský. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu, kde také vyšly jeho sebrané pedagogické spisy, a kde ho možná na jednom ze svých obrazů zachytil
malíř a rytec Rembrandt Harmensz van Rijn. Obraz nazývaný
Portrét starého muže, někdy označovaný Starý rabín, je k vidění v
Galerii Uffizi v
italské Florencii a podle znalců umění jde o poslední Komenského portrét.
I když Nizozemsko není typická destinace pro dovolenou u moře, málokdo z Čechů odolá a nenavštíví dlouhé písečné pláže. Skvělou dovolenou můžete strávit na lodi při plavbě po vodních kanálech, na kole anebo při prozkoumávání míst, zapsaných na
seznamu světového dědictví UNESCO. Z přírodních krás je to třeba
poloostrov Schokland anebo
Waddenské moře, největší nepřerušený systém přílivových písků a bahnitých ploch na světě.
Samozřejmě nesmíte vynechat větrné mlýny: v UNESCO je zapsaný například rozsáhlý komplex hrází, nádrží, kanálů a krásně zachovalých větrných mlýnů v
Kinderdijk-Elshout, další mlýny najdete ve
skanzenu Zaanse Schans společně se sýrárnou, výrobnou dřeváků, historickou pekárnou nebo starobylým obchodem z koloniálních dob. Nechte se také okouzlit
krajinou Beemsterského polderu /
Droogmakerij de Beemster z počátku 17. století; komplex polí, cest, kanálů, hrází a sídel je vybudovaný podle renesančních urbanistických plánů.
Protějškem naší
Vily Tugendhat je
Rietveld Schröderhuis v Utrechtu, dům postavený podle plánů
architekta Gerrita Thomase Rietvelda v roce 1924. Malý rodinný dům s flexibilním prostorovým uspořádáním je považovaný za jednu z ikon architektury 20. století. Milovníky historických památek pak uchvátí
Amsterdam a
historická čtvrť s kanály; projekt nového „přístavního města“ se zrodil na přelomu 16. a začátku 17. století.