Magická místa Česka: kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

Zámek byl stavěn v letech 1856-1862. Součástí zámeckého komplexu měl být i částečně pobořený kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti majitele roku 1862 stavební práce na zámku skončily a zámek už nebyl nikdy dokončen.

Klášter augustiniánů vznikl ve 13. století a brzy se stal kulturním a duchovním centrem kraje. Během husitských válek byl však vypleněn a od roku 1550 zůstal definitivně opuštěný. Dnes zde spatříte relikty zdí klášterního kostela s gotickými okny s kružbovým ostěním a přilehlou dřevěnou zvonici.

Barokní Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena roku 1714 na vrcholu Břístevské hůry, která se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D11 Praha – Hradec Králové u exitu 18 Bříství.

Klášterní kostel paulánských mnichů ve Světcích u Tachova byl vybudován v letech 1671–1674 za Jana Filipa, hraběte Losyho z Losinthalu. Kostel se dvěma věžemi byl patrně dílem italského stavitele Giovanniho Domenika Orsiho. Areál kláštera se měl stát základem sídla rodu Windischgrätzů.

Na vyvýšenině zvané Karlov v Benešově byla Benediktem Benešem založena malá osada s kostelíkem. Později zde byl vybudován klášter minoritů, který však padl za oběť husitským válkám a podzěji švédským nájezdům.

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

V Neratově v Orlických horách najdete unikátní kostel se skleněnou střechou. Víska Neratov byla založena koncem 15. století jako osada sklářů. Zanedlouho poté zde vyrostl jednoduchý dřevěný kostelík.

Nedaleko Tachova leží jízdárna Světce, oblíbené místo pěších i cyklovýletů, kde kromě kláštera a ruin bývalého kostela přestavěného na zámek, můžete vidět monumentální stavbu jízdárny z 2. poloviny 19. stol. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě.

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.

Podobně jako v Panenském Týnci i trosky kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince svou pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut pobytu v magických prostorách syrové gotiky bývalého kláštera vám vylepší náladu.

Klášter založil kancléř Karla IV. a biskup mindenský Dětřich z Portic. Jednalo se o stavbu významnou, při položení základního kamene byl přítomný sám Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic i olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi.

Z Tepelské vrchoviny nápadně vyčnívá táhlý zalesněný hřbet dvojvrší Třebouňského a Branišovského vrchu. Na Branišovském vrchu jsou zajímavé zříceniny Davidovy observatoře, ke které vede Davidova naučná stezka od kláštera v Teplé.

Patříte-li k milovníkům tajemných míst, zkuste v Brdech najít zaniklý klášter benediktinů, který se nachází nad Hořejším Padrťským rybníkem pod bezejmennou kótou 719. Ve středověku zde stával klášter Teslíny s kostelem Svatého Jana Křitele.

Zříceninu kartuziánského kláštera, zvanou Kartouzka, najdete na severozápadním okraji obce Dolany při cestě na Vésku. Klášter zvaný také Údolí Josafat po obsazení vojskem Dobše z Tvorkova sloužil za husitských válek jako významná základna husitských vojsk.

Fenoménem Českého lesa jsou zaniklé obce. Putování po takových místech nabízí spousty podnětů k přemýšlení o historii a lidské nesnášenlivosti. Jejich objevování je ale zároveň silně návykové: navštívíte jednu osadu, tam se dozvíte o druhé a třetí, a postupně se obsah vašich cestovatelských plánů rozroste na spoustu víkendů a dovolených. Podobně se rozvíjí i náš výlet – ale neváhejte, jsou to skvělá místa, zejména pro dobrodružnější povahy.

V Jindřichovicích pod Smrkem najdete zříceninu kostela z poloviny 13. století. Byl zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Do dnešních časů se dochoval pouze zbytek presbytáře.

Kostel v Šitboři u Poběžovic je zdaleka viditelnou dominantou celého kraje, přestože je z něj dnes již zřícenina. Ta je však chráněna jako kulturní památka České republiky a mezi lety 2016-2020 prošla obnovou. Založení kostela je v současné době odborníky přisuzováno klášteru v blízké Pivoni.

Na východním okraji obce Mukařov u Úštěka se nachází torzo zvonice bývalého kostela sv. Františka.

Zřícenina kostela stojí západně od posledních domů Chotěbudic na úbočí Dlouhého vrchu.

Kostel z roku 1779, který po odsunu a vyprázdnění vesnice chátral až do roku 1999, kdy spadla věž kostela a zbortila střechu celé chrámové lodi.

Zřícenina raně barokního kostela sv. Apolenyz přelomu 17. a 18. století připomíná zaniklou obec Svatá Apolena, která byla obývána především německým obyvatelstvem. V současné době se jedná jen o mysticky vypadající trosky.

Poutní kostel sv. Anny v zaniklé obci Pořejov na Tachovsku pochází z 60. let 17. století. Původně zde stála dřevěná kaple z roku 1658, kostel byl barokní. Kostel je v současnosti velice zchátralý. Vypadá to tu, jak prokleté místo z hororu, až vám bude běhat mráz po zádech.

Okruhová naučná stezka je zaměřená na historii a přírodu pod Třebouňským vrchem. Stezka začíná u silnice asi 1,5 km za obcí Nežichov a končí tamtéž.

Hora Malý Blaník je již od pradávna spjat s Máří Magdalenou. Vůbec první zmínka o tomto poutu pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku. Po té, co žena okradla farní kuchařku, beze stopy zmizela.

Ze vsi Prachová zbyla pouze zřícenina empírového hřbitovního kostela sv. Václava. Tato ves zanikla za husitských válek. Na místě původního kostela byl roku 1835 postaven kostel nový, zasvěcený sv. Václavu, ten však od roku 1945 chátrá.

Zbytky kostela z roku 1732 najdete nedaleko vísky Kočov na Tachovsku. Svému účelu sloužil jen 50. let, roku 1784 byl císařským patentem zrušen. Poté jej Nosticové přestavěli na porcelánku, zanedlouho však byla stavba opuštěna. V roce 2000 zřícenina posloužila k natáčení pohádky Z pekla štěstí 2.

Gotický kostel z 13. století byl přestavěn na počátku 15. století. Úpravy pokračovaly i na počátku 16. století. Velké škody utrpěl za 30leté války, jako zřícenina dopadl po požáru v roce 1939.

Na břehu Blažejského rybníka dnes stojí ruina někdejší slavné poutní kaple sv. Blažeje. V dávné historii to bylo jedno z velmi navštěvovaných míst v tomto kraji, v roce 1880 se tu uvádělo dokonce šest bohoslužeb v roce.

Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století.

Na břehu Blažejského rybníka můžete spatřit pozůstatky jednolodního barokního kostela s obdélnou lodí s výraznými zkosenými nárožími, odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem a obdélnou předsíní před západním průčelím.