Kam letos o Vánocích na výstavy betlémů?

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice.

V dnešní době si vánoční čas nedokážeme představit bez rozzářeného stromečku. Daleko před tím, než se začaly zdobit stromečky, se stavěly v rodinách betlémy. V Třešti má stavění betlémů tradici více než 200 let.

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.

Nově pořízený betlém, který vytvořil řezbář pan Miroslav Hácha. Konečnou úpravu a konzervaci figurek nezištně a precizně provedli otec a syn Nachlingerovi.

Výstava historických i současných betlémů z hornického Příbramska, letos opět na dole Vojtěch.

Stavění betlémů patří k oblíbeným vánočním symbolům. Navštivte naši výstavu betlémů v centrální části zámku. Výstava tradičních betlémů na zámku Kačina Vám připomene tradici stavění betlémů. Uvidíte betlémy vyráběné několika technikami. Výstavu lze navštívit od 2. 12. 2023 do 2. 1. 2024.

Výstavy betlémů patří o vánočním čase k tradicím. Betlém klub pořádá v areálu kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze výstavu betlémů – Betlémy a vánoční tradice.

Třebechovické muzeum betlémů zve na jedinečnou výstavu, kde zájemcům ukáže betlémy, které vznikly po celém světě, například v Jižní Americe nebo v Africe. Výstava trvá od 16. listopadu 2023 až do 30. března 2025.

Betlém s malými figurkami a zbořeništěm pod vysokou skálou s pěkně provedeným městem, je lidovou prací, pravděpodobně z Příbramska.

Muzeum Vysočiny Třebíč připravilo v zámecké konírně tradiční vánoční výstavu betlémů. Nabídne návštěvníkům pohled do současné betlemářské tvorby.

Muzeum betlémů Karlštejn ukrývá raritní betlém – na půdě si můžete prohlédnout loutkový Královský betlém. Mechanický betlém ukazuje 46 historických postav v dobovém odění. Poznáte zde např. Karla IV., Mistra Theodorika. Rudolfa II. nebo T. G. Masryka. Úchvatná je také scéna s rytířským soubojem.

Již tradiční spolupráce Spolku Příbramských betlémářů a Svaté Hory. Výstava betlémů pod záštitou Spolku příbramských betlémářů bude k vidění od 21.12. do 5.1.2025 v Mníšecké kapli.

Nevěříte, že i železný šrot může být krásný? Unikátní dřevo-kovový betlém tvoří postavy i zvířata v životní velikosti vyrobená z odpadního železa.

Jedná se pravděpodobně o betlém z 19. století, který je vyrobený ze sádrové hmoty. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů.

Dnešní betlém v počtu 25 figur z polychromované keramiky z konce 20. stol., který měl být pouhým provizoriem, nakonec pro svou líbeznost zdomácněl. Velmi osobitě působí zejména netradiční ztvárnění klečící Panny Marie objímající děťátko v jeslích, které se dočkalo četných kopií.

Během Vánoc můžete zhlédnout hned tři vzácné betlémy. První z betlémů pochází z konce 19. století a pro kostel sv. Kajetána jej zhotovili italští řezbářští mistři z jižních Tyrol. Další betlémy mají původ v zemích, kam směřuje rozvojová pomoc Arcidiecézní charity Praha: v Ugandě a Bělorusku.

Betlém je zasazen do prosté scenérie, jejímž ústředním motivem je jednoduchá chýše, v níž spočívá Svatá rodina. K ní přistupují tři králové v doprovodu s družinou z jedné strany a pastýři ze strany druhé. Každá z figur upírá svůj pohled k jesličkám jako ke středu a smyslu Vánoc.

Odhaduje se, že nejstarší postavy betlému mohly vzniknout už ve 2. čtvrtině 18. století, zřejmě zásluhou jednoho bratra kapucína. Ten údajně betlém vytvářel 10 let. Lze předpokládat, že soubor byl zhotoven v českém prostředí autorem dobře obeznámeným s tradicí neapolských kašírovaných betlémů.

Betlém je ze dřeva a byl zhotoven ve druhé polovině 19. století. Klasická kompozice jesliček je utvořena polorozpadlou chýší se Svatou rodinou, volkem a oslíkem. K ústřednímu bodu betlému, malému Ježíškovi, se obrací každá z postav včetně ovcí v pokorném gestu.

Projekt Betlémy 2024 je desátým ročníkem, který má umožnit návštěvníkům snadnější prohlídku betlémů nejen v centru Prahy. Betlém je vyřezán ze dřeva, figurky jsou vysoké asi 15–30 cm. Vyřezával jej postupně pan Jirkovský v letech 2000–2010.

Dřevěný betlém byl zhotoven zřejmě na přelomu 19. a 20. století. Kompozice je tvořena klasickými figurami, které se objevují téměř v každých jesličkách.

Betlém je stavěcí, dřevěný s větším množstvím barevně polychromovaných figur.

Nakolik je Týnský chrám pokladnicí uměleckých děl, vystavený betlém představuje pověstnou výjimku. Neznáme ani autora, ani přesnou dobu vzniku. Výjev je tvořen seskupením dřevěných figurek, vzniklých v různých dobách, na stupňovitém pozadí stylizovaného města zakončeného hradbami s cimbuřím.

Krádeže se nevyhnuly ani tomuto betlému, který je směsicí dřevěných figurek různého stáří. Jednotlivé postavy proto byly v průběhu let postupně doplňovány novějšími. Podobně jako v případě týnského betléma není autor znám ani zde. Jádro betléma pochází z konce 19. století.

Jesličky byly pravděpodobně zhotoveny ještě v 19. století. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou.

Chlév a některé figury vznikaly zhruba od roku 1900. Později byl betlém doplněn o nové prvky z jiných, již neúplných betlémů.

Architektura betlémské chýše odpovídá době vzniku jesliček v roce 1903. Se stylem stavby částečně korespondují figury, některé dřevěné, jiné zase "gypsové". V poslední době byl exteriér doplněn novými, plastovými figurami.

Slovanský betlém zhotovil akademický sochař Václav Cvekl, autorem pozadí je Karel Štapfer. Historie tohoto Cveklova betlému začíná okolo roku 1904. Postupně byl betlém doplňován o krojované figurky dalších slovanských národů.

Menší betlém je po celou vánoční dobu umístěný v otevřeném oltářním stole v kostele. Ve své figurální části je mistrovskou řezbou Josefa Krejčíka z Prahy.

Betlém v Záběhlicích s poměrně malými figurkami vznikal postupnou aktivitou farníků od poloviny 19. století.

Novodobé figurky betléma neznámého původu věnoval v roce 1992 kostelu P. Wagner. Novodobé sádrové figurky z devadesátých let 20. století byly v roce 2020 nahrazeny za umělecky hodnotné, zhotovené v Itálii.

Sádrový betlém pochází z konce 19. století. Byl vyroben v dílně firmy B. Müllera. Restaurátorské práce v roce 2000 provedl Karel Hasse.

Petrovický betlém Petrovický betlém má tradici již od začátku tohoto století. Jeho autorkou je MUDr. Jiřina Němcová. Na samém počátku byla myšlenka oslovit především všechny děti ve farnosti. Nicméně časem se ukázalo, že se cítí osloveny nejen děti.

Malebná obec na Liberecku, kde je po celý rok pestrý výběr aktivit, láká k návštěvě i v předvánočním čase. Opět zde vyroste rozměrný betlém vytvořený akademickým malířem Josefem Jírou. Večer bývá krásně nasvícen.

V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji ze všech koutů naší země a fronty na výstavu sahaly až ke dveřím na hřbitov. Současná podoba perníkových jesliček je dílem učně paní Horálkové, Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.

Přijďte se podívat na betlém z opravdového másla! A kam jinam, než do Máslovic.

V Muzeu betlémů v Karlštejně můžete prožít pravou vánoční atmosféru s českými historickými betlémy.

Betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven Velhartický hrad. V betlému najdete 25 velkých figur, ostatních menších je přes čtyřicet.

Fialův betlém naleznete v chomutovském muzeu, které jej řadí mezi unikátní sbírkové předměty. Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla a staré zvyky. Vždy dbal na to, aby staré přístroje byly vyrobeny přesně podle skutečnosti, aby nechyběla jediná součástka.

Ručně vyřezávaný betlém přibližuje nejzajímavější historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému najdete 230 figur včetně 75 pohyblivých a více než 100 vyřezávaných staveb.

V jedné z nejstarších budov ve Frýdlantu je umístěn pohyblivý betlém, jehož autorem je zdejší rodák Gustav Simon. Betlém je umístěn v bývalé obytné místnosti tvůrce tohoto díla, v níž strávil velkou část svého života.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém.

Výstava betlémů v třešťských domácnostech. V Třešti na Jihlavsku patří k vánočním zvyklostem stavění betlémů. Současníci stejně jako jejich pradědečkové budují jesličky v komorách, dílnách a garážích.

Třebechovické muzeum betlémů má ve svých sbírkách více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících ze všech oblastí České republiky, velmi starých, ale i ze současnosti. Návštěvník tak může posoudit, do jakých zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo.

Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím Muzea Jindřichohradecka.

V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu Utzův mechanický Betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií. Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i vzájemně přibližují či vzdalují.