Ukazatel zobrazuje, jak populární je daný článek mezi čtenáři. Je vypočítán na základě různých faktorů, jako jsou aktuálnost, počet zobrazení, sdílení a hodnocení, které daný článek obdržel. Čím vyšší je procentuální hodnota ukazatele popularity, tím větší zájem článek mezi návštěvníky vzbuzuje. Tento ukazatel vám může pomoci najít nejzajímavější a nejaktuálnější články na našich stránkách a rychle posoudit jejich úspěch.
Národní park Šumava je rozlehlá přírodní oblast, která je známá svými náhorními planinami s horskými smrčinami, rašeliništi, ledovcovými jezery a luhy. Jde o jednu z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě a je také nazýván 'Zeleným srdcem Evropy'.
Mezi nejkrásnější místa patří Boubínské jezírko, Vodopád Bílá strž, Naučná stezka Povydří, Černé jezero, zaniklá obec Zhůří, Chalupská slať, Mrtvý luh, Zlatá stezka, Medvědí stezka a Schwarzenberský plavební kanál.
Boubínské jezírko, též známé jako Jezírko U pralesa, je splavovací nádrž na Kaplickém potoce a nachází se na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 metrů.
Vodopád Bílá strž je nejvyšší vodopád v české části Šumavy. Leží v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka a je součástí národní přírodní rezervace.
Naučná stezka Povydří, která vede z osady Antýgl do Čeňkovy Pily, je považována za jednu z nejkrásnějších tras přes šumavskou přírodu, vede kolem říčky Vydra a je přístupná jen pěším.
Černé jezero je největší české přírodní jezero ledovcového původu a je známé díky nádherným zážitkům, které nabízí při toulkách šumavskou přírodou.
Zhůří byla obec na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, která byla zničena po druhé světové válce v důsledku poválečného odsunu sudetských Němců.
Chalupská slať je největší rašelinové jezírko v České republice, ležící v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 metrů.
Schwarzenberský plavební kanál byl postaven před 220 lety pro splavování dřeva z nepřístupných šumavských hvozdů.
K nejcennějším pokladům šumavské přírody patří rašeliniště, kterým se říká slatě, a vrchovištná rašeliniště jako je Jezerní slať.
Boubínské jezírko (též Jezírko U pralesa) je splavovací nádrž. Nachází se na Kaplickém potoce, na jižním svahu Boubína v nadmořské výšce 925 m.
Nejvyšší vodopád v české části Šumavy se nachází v hlubokém kaňonovitém údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Vodopád uzavírá tři kilometry dlouhou rokli Bílá strž, která tvoří osu stejnojmenné národní přírodní rezervace.
Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!
Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.
Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.
Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.
Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.
Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.
Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.
Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.
Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.
Na vrcholu Pancíř se nacházejí dřevěné dveře, které když otevřete tak se vám naskytne krásný výhled na celou Šumavu. Dveře vyrobil a umístil je sem spolek We Love Šumava z.s.
Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.
Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.
Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.
Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.
Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.
Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.
Ne na konci světa, ale na konci naší vlasti v šumavských lesích se ukrývá hora Svaroh, německy Zwercheck (1334 m). Německý název je uváděn právě proto, že Svaroh leží přímo na hranici s Německem, na západním okraji strukturního hřbetu Jezerní hory.
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?