Skauting vznikl v roce 1907 v Anglii, když významný britský generál
Robert Baden-Powell (1857–1941) uspořádal na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. S sebou vzal dvacet chlapců, které nadchla jeho příručka pro průzkumníky; do ní shrnul zkušenosti s průzkumem a mapováním terénu nebo vyzvědačstvím, které získal jako mladý důstojník v Indii, na Balkáně a v Africe.
První skautský tábor v Česku
Hnutí se postupně šířilo do dalších zemí. U zrodu
českého skautingu stál
Antonín Benjamin Svojsík (1876–1938), nadšený pedagog a profesor
žižkovské reálky, který pěšky prochodil Rakousko-Uhersko a s pěveckým kvartetem procestoval svět. Když v roce 1911 navštívil Anglii a seznámil se se skautingem, propadl mu na zbytek života. Přeložil Baden-Powellovu příručku, nový styl výchovy přizpůsobil domácímu prostředí a o rok později ji vydal. Knížka
Základy junáctví rozhodně nebyla útlá příručka, kterou by si s sebou skauti brali do lesů: měla sedm set stran, obálku nakreslil
Mikoláš Aleš.
Ve stejném roce Svojsík vyrazil se třinácti svěřenci na první letní tábor. Chlapci se už několik měsíců pod jeho vedením učili stavět stany, vařit v přírodě, chodit podle mapy a vysílat morseovku, první výpravy vedly do
Prokopského údolí nebo do
Radotína. V červenci pak společně vyrazili na vůbec první letní tábor v českých zemích. Veškeré tábornické potřeby, vážící přibližně 300 kg, táhli vlastními silami na dvoukolovém vozíku, cílem pak bylo
tábořiště v Orlovských lesích nedaleko
hradu Lipnice, kde pak Svojsík pořádal skautské tábory až do roku 1918.
Tři skautské začátky
První světová válka tuzemský skauting jen mírně přibrzdila, druhá ho ale zastavila. V roce 1940 došlo k rozehnání a zákazům letních táborů, na podzim pak nacisté celou organizaci zrušili. Řada skautů se zapojila do ilegálního odboje nebo odešla za hranice, přes sedm stovek z nich padlo v boji, bylo popraveno, umučeno, nebo zabito v koncentračních táborech.
Už v květnu 1945 se Junák obnovil a poválečné nadšení přivedlo mezi skauty čtvrt milionu nových členů. Ne nadlouho: hnutí založené na demokratických principech bylo pro totalitní režim nepřijatelné, a tak byl v roce 1948 Junák začleněn do Svazu československé mládeže a roku 1950 opět rozpuštěn. Krátce pak byl obnoven v roce 1968, další zákaz ale přišel už necelé dva roky poté. Řada oddílů sice dál fungovala tajně pod jinými organizacemi, ale oficiálně (a potřetí) Junák mohl obnovit svou činnost až po sametové revoluci.
Ivančena jako symbol protestu a svobody
Přesto právě v poválečných letech vzniklo v
Beskydech jedno z ikonických skautských míst:
kamenná mohyla Ivančena v sedle mezi
Lysou horou a Kykulkou připomíná památku ostravských skautů, popravených na židovském hřbitově v polském Těšíně těsně před koncem druhé světové války za účast v protinacistickém odboji.
Kamarádi z jejich oddílu vztyčili v říjnu 1946 u cesty k Lysé hoře kříž a kolem něj se postupně začala rozrůstat kamenná mohyla. Ostatně původně tu skutečně visela láhev se vzkazem: Kdo jdeš kolem, přilož kámen. Během let útlaku a nesvobody se postupně z pomníčku pěti kamarádům stal symbol boje proti režimu. Kameny sem nosili skauti, trampové, běžní výletníci i členové nejrůznějších oddílů, každý rok v dubnu se tu pořádaly skautské srazy. Ty se tu konají dodnes, vždy 24. dubna na svátek sv. Jiří a také všech skautů a skautek.
Komunisté nechali mohylu několikrát zbourat, ale Ivančena utěšeně rostla dál. Dožila se pádu totality, jen se pod vlastní vahou začala bortit. Po kompletní rekonstrukci má podobu přírodního amfiteátru s terasami, vyskládanými z pietních kamenů. Místa pro pokládání dalších je tu ale stále dost, takže neváhejte a až příště půjdete na Lysou horu, přineste a přiložte „svůj“ kámen.
Třicet let skautingu „po sametu“
Prožívá skauting svůj zlatý věk? Těžko říci, jisté ale je, že děti i rodiče skauting mimořádně láká a v současné době jsou skauti s bezmála 70 tisíci členů největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. V mnoha městech se obnovila a vznikla nová skautská střediska. Každý rok se pořádají výpravy, letní tábory a další akce, počet členů každým rokem roste.
Nová doba přinesla i staronové jméno: skauti a skautky se vrátili k názvu, který organizace nesla už v době svého vzniku v roce 1914, a z Junáku – svazu skautů a skautek se opět stal
Junák – český skaut. Když v roce 2007 celý svět slavil sté výročí vzniku skautingu, oslavy probíhaly i u nás: například
Petřínská rozhledna dostala skautský šátek. Jednou z novodobých tradic je také
Betlémské světlo, plamínek zapalovaný každoročně před Vánocemi v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus. Skauti je před Vánocemi rozvážejí po celém světě.
Deset českých skautských zajímavostí
- Víte, že stany s podsadou jsou český vynález, který obdivují skautky a skauti z celého světa?
- Místo v Orlovských lesích, kde byl vůbec první skautský tábor, před časem znovuobjevili skauti ze Světlé nad Sázavou a díky skautům je také dodnes udržované. Z nedaleké Kejžlice sem vede zelená turistická značka, dřevěné placky na stromech připomínají tváře všech účastníků legendárního prvního táboření, nedaleko pak stojí kamenný památník. Ten postavili pražští skauti roku 1934 na památku táboření básníka a skauta Jiřího Wolkera v roce 1916. Skautům dodnes slouží také orlovská hájovna, kde se pořádají víkendové a letní pobyty.
- Na břehu Sázavy ve Sluneční zátoce v letech 1925–1945 pořádal letní tábory Jaroslav Foglar – Jestřáb s pražskou Dvojkou, nejstarším nepřetržitě fungujícím skautským oddílem. Poslední tábor ve Sluneční zátoce proběhl v roce 1945, dnes tu stojí kamenný památník.
- V nejvyšším patře věže Samson na hradě Lipnice je zajímavá expozice o výchově v přírodě, prvních táborech i zážitkové pedagogice prázdninové školy Lipnice. K vidění jsou více než sto let staré fotografie Svojsíkových statečných prvních táborníků a Sluneční zátoka tak, jak ji znaly děti z pražské Dvojky. Otevřeno je jen v hlavní turistické sezoně.
- Na hradě v Ledči nad Sázavou je v letních měsících otevřené Muzeum Jaroslava Foglara. Časopisy, knihy, tábornické potřeby a předměty z Jestřábovy pozůstalosti doplňují stovky ilustrací i velké tapety, navozující atmosféru tajemných Stínadel. Vyfotíte se tu s Rychlými šípy v životní velikosti, podíváte se na tábor do Sluneční zátoky a seznámíte se s řadou zajímavostí z Foglarova osobního života.
- Zájemci mohou nahlédnout i do Jestřábova bytu v Praze na Žižkově v Křišťanově ulici; na domě je pamětní deska.
- Zakladatel československého skautingu A. B. Svojsík je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze. Hrob, který zdobí busta a velká skautská lilie, byl za komunistického režimu majákem naděje a odhodlání pro ty, kteří nepřestali věřit ve skautské ideály.
- Spisovatel a skautský vůdce Jaroslav Foglar má hrob na vinohradském hřbitově.
- Do Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě se vypravte na výstavu Sto let skautingu ve Vysokém Mýtě. Končí právě v den výročí sametové revoluce, 17. listopadu.
- Už v roce 1911 se začala odvíjet historie skautů v Rožmitálu pod Třemšínem. Za první republiky tábořili například u Padrťských rybníků, proslavil se ale především letní tábor z roku 1970 u Rakovic: jako policejní rada Vacátko se totiž do celotáborové hry zapojil známý herec Jaroslav Marvan, který poblíž trávil svou dovolenou.