České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku
nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších
300 amatérských.
Dědictví potulných komediantů
České loutkářství je uznáváno jako
významný kulturní a společenský fenomén, jehož masové rozšíření po českých zemích se datuje do poloviny 19. století. Loutkářství se po regionech začalo šířit o celé století dříve.
Marionetáři, kteří hráli česky, se tehdy stali součástí procesu
národního obrození. Česká tradice loutkového divadla se v současnosti projevuje ve dvou liniích –
lidové či
amatérské loutkářství a profesionální loutkářství, které se odehrává v divadlech, nezávislých scénách nebo které je předváděno jednotlivci.
S nominací loutkářství na zápis do seznamu souhlasilo 49 subjektů. Mezi nimi je například Naivní divadlo Liberec,
Divadlo Spejbla a Hurvínka,
Buchty a loutky, Divadlo bratří Formanů či Divadlo Continuo. Sto let už mezi amatéry existuje pražská Jiskra a zanedlouho sté výročí oslaví
Říše loutek.
Loutkářskou tradici v tuzemsku rozvíjí
řada festivalů.
Loutkářská Chrudim existuje od roku 1951 a je nejstarší svého druhu v Evropě. Dalšími festivaly je například Mezinárodní festival loutkářského umění v Praze,
Mezinárodní festival Spectaculo Interesse v Ostravě či
Skupova Plzeň (koná se obvykle po dvou letech).
Kam se za loutkami vypravit?
Oslavit světový triumf českých loutek můžete návštěvou některého z muzea loutek nebo třeba loutkovým divadlem. V
Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi uvidíte
historické i současné, české i zahraniční loutky, ale navíc si sami můžete v herně muzea vyzkoušet, jak se hraje loutkové divadlo. Expozice Magický svět loutek postupně představuje
loutky kočovných loutkářů, varietní loutky,
rodinná loutková divadla a dekorace českých umělců. Nechybí ani Spejbl a Hurvínek, tvorba Jiřího Trnky nebo Josefa Váchala. V zahraniční části expozice jsou k vidění stínové loutky z Indonésie, výběr loutek z Indie, Japonska, Číny nebo Barmy a také vietnamská vodní loutka.
Do světa loutkářství a lesku manéží se dostanete v Prachaticích.
První část expozice je věnována
historii české loutky od nejstarších loutkářů přes rodinná a spolková divadla až k profesionálním scénám. Kromě tradičních
Čertů a Kašpárků se setkáte s loutkami zhotovenými
podle předloh M. Alše, V. Suchardy či J. Trnky. Sbírky náleží
Národnímu muzeu v Praze.
Muzeum loutek v Plzni nabízí pohled do historie plzeňského loutkářství – od kočovných společností, až po první stálá plzeňská divadla. Muzeum je domovem pro asi 300 loutek. Nejstarší vznikly kolem roku 1830, největší měří přes 2 metry. Jsou zde také unikátní
Trnkovy loutky,
Skupova postavička "revolučního" Kašpárka, jenž se proslavil koncem první světové války, kdy s ním Skupa sehrál kabarety zesměšňující politické poměry. Nejvyšší patro objektu patří
Divadlu Alfa, jeho loutkám z nejslavnějších inscenací.
Česko má na
Seznamu nehmotného dědictví UNESCO již zapsaný slovácký tanec mladíků odvedených na vojnu –
verbuňk,
masopustní průvody,
masky na Hlinecku a
jízdy králů na jihovýchodě země. Spolu s dalšími státy má Česko z minulosti na seznamu zapsané také
sokolnictví.