O titul pětadvacátého ročníku soutěže
Historické město roku usilovalo 37 měst, z nich porota vybrala 14 krajských finalistů. Mezi nimi se objevily například
Ivančice,
Hražďovice,
Olomouc,
Kutná Hora,
Cheb,
Vysoké Mýto nebo
Prachatice.
Havlíčkův Brod, který je od 90. let památkovou zónou, v tomto klání zvítězil.
Hodnotící komise ocenila
mimořádné úsilí při obnově městské památkové rezervace města, které příkladným způsobem dokázalo, že i město, jež doznalo razantních urbanistických ztrát v průběhu 20. století, lze pečlivě obohacovat
citlivými obnovami historických objektů, smysluplnou kultivací městského centra a v jeho důsledku zvyšováním životní úrovně obyvatel i podnikání v něm.
Největší změny při obnově městské památkové rezervace
Odstraněním panelového domu a
revitalizací Smetanova náměstí došlo ke kultivaci prostředí na západ od hlavního Havlíčkova náměstí. Tomu předcházela velmi zdařilá rekonstrukce hlavního náměstí. V roce 2017 byla dokončena rozsáhlá
obnova Staré radnice č. p. 87 včetně revitalizace její zadní části, následně byly investovány prostředky do částečné obnovy i sousední budovy městského úřadu č. p. 57. V letech 2018-2019 proběhla rozsáhlá
revitalizace Parku Budoucnost.
V roce 2020 proběhla nákladná realizace
ulic Dolní, Žižkova a Na Ostrově, která kromě kultivace prostředí tradičními přírodními materiály přispěla k regulaci dopravní zátěže. Kromě nákladů na opravu historického jádra přispívá město formou finančních darů i na obnovy dalších objektů. Postupně byly provedeny
opravy a restaurování na kulturních památkách (NKP
Štáflova chalupa, obnovy na částech
hradeb městského opevnění, průběžné restaurování rozsáhlého cyklu
maleb z Augustiánského kláštera, střecha
kostela sv. Kříže aj.), velmi příkladné
obnovy fasád (např. Sokolovna č. p. 30) a mimořádná rekonstrukce fasády gymnázia na ul. Štáflova, navracející objektu původní historizující podobu.
Letos se v Havlíčkově Brodě bude slavit 200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského
Zakladatel
politického novinářství, spisovatel a básník. Myslitel evropského typu, zastánce politického a ekonomického liberalismu. Svojí básnickou tvorbou výrazně ovlivnil vývoj české satiry. Statečným
zápasem s rakouským absolutismem i tragickým osudem se stal symbolem boje proti útlaku, věrnosti ideálům demokracie a svobody. Řeč je o
Karlu Havlíčku Borovském, od jehož
narození letos uplyne rovných
200 let, narodil se
31. 10. 1821 v Havlíčkově Borové.
Česká národní banka vydá ke dvoustému výročí
pamětní stříbrnou minci. Borová chce toto výročí oslavit v září 2021, mince by se mohla objevit jako výstavní exponát ve zdejším
muzeu.
Brod, Smil i Němci aneb jak Havlíčkův Brod ke svému jménu přišel
Historie pojmenování
Havlíčkova Brodu je poměrně bohatá. Ve 13. století stávala na obou březích
Sázavy osada. Vyrostla
okolo mělkého místa, kudy bylo možné jinde hlubokou
vodou přebrodit. Místo dostalo přiléhavý název
Brod. V těchto dávných dobách žil mocný rytíř, který proslul zdatností, bojovým duchem i srdnatostí. Jmenoval se
Smil z Lichtenburka a zbohatl díky stříbrným žilám na jeho pozemcích u
Jihlavy a v okolí Brodu. Toto město si oblíbil a zasloužil se o jeho rozkvět. A tak od roku 1256 přijalo město nové jméno,
Smilův Brod.
Časy se ale mění – bohatství z rudných žil přilákalo do města
nové osadníky, převážně
německy mluvící. Bylo jich tolik, že v roce
1308 došlo na další přejmenování města, tentokrát na
Německý Brod. A tento název tentokrát městi vydržel celých šest dlouhých století.
Ovšem
na konci druhé světové války, když došlo k porážce Německa, české obyvatelstvo nesneslo nic, co by na Německo odkazovalo a Brod se opět
musel přejmenovat. Tentokrát bylo pojemnováno na počest novináře a satirika
Karla Havlíčka Borovského, který v dřívějším Německém Brodě v 19. století studoval a žil. Nový název platí od 5. května 1945, doufejme, že již napořád.