Poznejte Vysočinu: tipy na procházku do přírody

Nová rozhledna na Pekelném kopci poblíž Třebíče je zhotovena z modřínového dřeva a měří 26,5 metru. Uvnitř konstrukce se nachází točité ocelové schodiště a na vrcholu je vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.

Hydrologická zajímavost se nachází v místě evropského rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Naši předkové – mlynáři a hamerníci zde vytvořili umělý kanál se stavidly propojující Svratku a Stržský potok. Mohli tak regulovat množství vody tekoucí daným korytem.

V žulových lomech nedaleko hradu Lipnice objevíte uměleckou galerii v přírodě – Národní památník odposlechu. Tvoří jej Bretschneiderovo ucho, Zlaté oči a Ústa pravdy. Cestou se můžete zastavit v hospodě U České koruny v podhradí Lipnice, kde Jaroslav Hašek psal Osudy dobrého vojáka Švejka.

Hamry nad Sázavou leží v údolí řeky Sázavy. Projít se tu můžete po jedinečném „Hamerském vycházkovém okruhu", na kterém zhlédnete mnohé zajímavosti. Pod rukama sochaře Michala Olšiaka zde vyrostlo několik originálních soch.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

Na levém úbočí údolí řeky Jihlavy se nachází Lhánické Baby, skalní útvary z granulitu, které jsou hojně vyhledávány horolezci. Nad skalami prochází červená turistická značka.

Na severovýchodním okraji města Žďár nad Sázavou u zámku se nachází Přírodní památka Louky u Černého lesa, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Pokud patříte k milovníkům starých hradů a romantických zřícenin, vydejte se na hrad Rokštejn, jeden z historických skvostů Vysočiny. Hrad měl zmizet pod hladinou přehrady, z jejíž stavby nakonec sešlo.

Bystřicko je krajinou protkanou nespočetným množstvím potoků, říček a řek, střežených tajemnými zříceninami, rozhlednami nebo kostely. Disponuje výbornými podmínkami pro letní i zimní aktivity jako jsou turistika, cykloturistika, běžecké lyžování a sjezdové lyžování.

V hluboce zaříznutém údolí Chlébského potoka na Svratecku se dochovala vegetace potočních olšin s hojným výskytem chráněné bledule jarní. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov se nachází podél řeky Svratky. Lokalita představuje unikátní krajinný celek vodního toku se slepými rameny a přilehlých podmáčených luk.

Malinská skála je výrazný skalní vrchol na hřebeni táhnoucím se z Devíti skal na východ směrem na Dráteníčky a zároveň přírodní památka.

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Konvenský rybník zabírající plochu asi 11 ha, je napájen Stržským potokem, který pokračuje pod barokním mostem a ústí do Bránského rybníka. Rybník byl dříve využíván pro chov ryb a jeho vody pro potřeby kláštera a pohonu mlýnu.

Skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají balvanové proudy a sutě. Skalní podloží tvoří pyroxenické ruly a kvarcity se společenstvy suťových lesů a květnatých bučin.

Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.

Velké Perničky, zvané též Milovské Perničky, představují pozoruhodný skalní útvar nalézající se v centrální části Českomoravské vysočiny – Žďárských vrších. Skalním mísám, v lidovém podání "perničkám", byl v minulosti připisován umělý vznik a kultovní funkce.

Ptáčovský kopeček je osamělý travnatý vršek ležící asi 700 m severovýchodně od Ptáčova u Třebíče v nadmořské výšce asi 400 m. Jedná se významnou lokalitou koniklece velkokvětého rostoucího na krátkostébelných kostřavových pastvinách.

Přírodní památka Kobylinec se rozprostírá severovýchodně od Třebíče, nedaleko obce Trnava. Jedná se o chráněnou lokalitu – původně pastvinu na nevýrazném pahorku se skalním výchozem. Vzácné rostliny jsou zde předmětem ochrany od roku 1982.

Na jaře kvetou v Národní přírodní rezervaci Ransko mezi Ždírcem nad Doubravou a Havlíčkovou Borovou desetitisíce bledulí jarních. Zdejší rozsáhlé lesy o rozloze necelých 700 ha jsou domovem pro celou řadu chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.

Přírodní rezervace Blatná hráz se nachází nedaleko obce Želetava na Vysočině, v okresu Třebíč. Jedná se o jedno z posledních bohatých nalezišť bledule jarní v třebíčském okrese.

Soustava lesních jezírek je ukryta hluboko v lesích rezervace Ransko. Jezírka jsou vlastně původně zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě.

Údolí meandrujícího toku Rokytné vyniká zachovalým krajinným rázem. Ten tvoří zákruty řeky se starými břehovými porosty a četnými skalisky. V jejich okolí jsou hustě zalesněné a nepřístupné svahy.

Na úbočí Křivého javoru a Žákovy hory ve Žďárských vrších pramení řeka Svratka. K prameništi vede neznačená pěšinka, odbočka z modré značky spojující Cikháj a Tři Studně.

Naučná stezka "S kvíčalou za humna" v Sněžném nabízí skvělou příležitost pro objevování a poznávání přírody Žďárských vrchů a zároveň prohloubení znalostí o historii této oblasti. Stezka zahrnuje 12 různých stanovišť, kde se návštěvníci mohou seznámit s historií Sněžného a okolní přírodou.

Ledečský hrad se vypíná na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou. Během staletí se na hradě vystřídala řada majitelů, kteří upravovali původně gotický hrad renesančně a barokně. Dnes zde můžete navštívit Městské muzeum a v sezóně i hradní věž s vyhlídkou.

V Bystřici nad Pernštejnem vyrostla neobyčejná expozice modelů s názvem Bystřický park miniatur. Kolem místního potůčku vznikla kopie údolí Svratky se zhruba dvacítkou historických modelů hradů, klášterů a jiných památek v měřítku 1:50.

Javořice (837 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10 kilometrů severozápadně od Telče a přibližně 5 kilometrů severovýchodně od Studené.

Jechovec je přírodní rezervace na Telčsku, konkrétně v Markvartické pahorkatině, vyhlášená v roce 1982 kvůli ochraně bledulí. Má rozlohu asi 3 ha a jedná se vlastně o velmi vlhký až podmočený les, kde rostou v hojné míře olše (až 90 let staré) a pod nimi koberce bledulí.

Zaječí skok mezi obcemi Plandry a Rantířov u Jihlavy je vůbec první rezervací na Českomoravské vrchovině (1933). Již v roce 1924 ji na svém území za soukromou rezervaci vyhlásil statkář Leopold Kosovský.

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi 10 kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Na severní straně byl chráněn širokým a hlubokým příkopem.

Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa je dlouhá 25 km a vede z Krucemburku k Cyklo Areně Vysočina v Novém Městě na Moravě.

Devět skal (836 m) je nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. V roce 1976 byl vyhlášen přírodní památkou. Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec.

Na okraji osady Šlakhamry se nachází budka s figurínou celníka, která upozorňuje na historickou česko-moravskou hranici.