K základním rysům Karlovy panovnické reprezentace patřila nejen nová ikonografická témata a uvážlivá volba malířů, sochařů a stavitelů, ale také
promyšlená „portrétní“ strategie. Návštěvníci
výstavy Císař Karel IV. 1316–2016 mají možnost srovnat
nejznámější Karlovo vyobrazení z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi
s karlštejnskou nástěnnou malbou, sochou ze Staroměstské mostecké věže či vzácným Morganovým diptychem zapůjčeným z New Yorku. V roce
1350 byl Karel IV.
zasažen protivníkovým dřevcem, který mu zlomil dolní čelist, rozdrtil krční obratle a poškodil míchu. Ochrnutý na všechny končetiny byl dlouhé měsíce připoután na lůžko. Jeho čelist byla vytahována mezi zuby protaženými zlatými a stříbrnými dráty,
páteř narovnávána po prastarém způsobu
vyvěšováním za vlasy. Trvalé
důsledky zranění lze pozorovat na řadě Karlových portrétů.
Koruna, roucho či rukavice
Nepočítáme-li
sbírku svatých ostatků, umělecké předměty či spisy, mnoho osobních předmětů Karla IV. se do dnešní doby nezachovalo. K vidění budou
fragmenty císařova pohřebního roucha, jež odpovídají popisu v Augsburské kronice, nebo
rukavice, která byla podle legendy zanechána hornofalckému
městu Neustadt an der Waldnaab samotným Karlem IV. S ohledem na drobné rozměry ale pravděpodobně přímo jemu patřit nemohla. Slavný spis
Vita Caroli quarti na výstavě reprezentuje nejstarší latinský opis, který byl v letech 1385–1390 sestaven pravděpodobně pro Karlova syn Václava IV. Po 667 letech se na území Čech vrací
koruna, kterou se Karel IV. nechal korunovat v Cáchách římským králem.
Jednou z dominant expozice ve Valdštejnské jízdárně je monumentální
Waldstromerovo okno ze špitálního kostela sv. Marty v Norimberku. Ze sochařských památek byly z Janova dovezeny vzácné mramorové fragmenty náhrobku římské královny Markéty Brabantské, babičky Karla IV. Luxusní
vyšívačské řemeslo reprezentuje
Antependium s Korunováním Panny Marie z mariánského kostela v Pirně, knižní umění třeba pařížská Modlitební kniha Bony Lucemburské, sestry Karla IV. Klimatické změny doby Karla IV. připomíná mimo jiné kamenná
Pamětní stéla obětem hladomoru z roku 1316, roku Karlova narození, expozice představuje ale také fragmenty pražského Juditina mostu.
Zvrhlá móda z Paříže
Výstava poukazuje na bouřlivé diskuse nad novou
"zvrhlou" módou, která s
Karlem a Blankou z Valois do Prahy zavítala z Paříže, věnuje se i revoluci v měření času, kterou Karlova doba přinesla. Židovské pogromy připomíná Tržní privilegium Karla IV. pro město Norimberk, v němž Karel
povolil strhnout židovské domy a které de facto stálo za rozsáhlým pogromem, nebo část židovského pokladu ze Staré synagogy v Erfurtu. Seznámit se můžete také s logisticky
nebývale náročnou smuteční ceremonií a pohřbem Karla IV., stejně jako s jeho dramatickým a protikladným druhým životem. Tato část výstavy bude představena v historických prostorách Univerzity Karlovy v
Karolinu. Mimořádný výběr "karlovských" památek bude ve
Valdštejnské jízdárně k vidění
denně od 15. května do 25. září 2016, v Karolinu od 14. května do 31. srpna 2016.
Výstavu v celém jejím průběhu doplní bohatý
doprovodný program pro dospělé, rodiny s dětmi a školy –
večerní komentované prohlídky s autorem výstavy Jiřím Fajtem nebo dílny zaměřené na zlatnické řemeslo, módu či malbu. Nejen pro odbornou veřejnost proběhne
cyklus přednášek zahraničních odborníků na široké spektrum témat souvisejících s osobností a dobou Karla IV. Na
Den dětí 1. června bude spuštěna
mobilní aplikace ve verzi pro děti i dospělé, která bude fungovat zároveň jako audio průvodce expozicí. Konat se budou koncerty, knižní křty, soutěže a řada dalších aktivit. K výstavě vznikl také
film – obrazová báseň Z Toskánska do polabského Braniborska, kterou bude možné zhlédnout přímo v expozici. Na televizních obrazovkách a na internetu bude možné vidět rovněž
spot výstavy, v němž
Národní galerie oživuje postavu Karla IV.
Výstava je
otevřena denně, v květnu a červnu od 9 do 18 hodin, vstupné pro
dospělé činí 280 Kč, studenti zaplatí 190 Kč a rodinné vstupné bylo stanoveno na 500 Kč (2 dospělí a 2 děti).