Velkolepý
kostel Nanebevzetí Panny Marie v
Mostě je pozdně gotický chrám, postavený v letech 1517–1550 podle plánů
Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu na místě raně gotické baziliky, poničené požárem. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky a je rovněž zapsán do
zlaté knihy Guinessových rekordů tisíciletí. Proč? Kvůli přesunu z původního místa tam, kde jej najdete dnes, bezmála o 850 metrů. Kostel takhle cestoval v roce 1975.
Jak to začalo?
Základní kámen
kostela Nanebevzetí Panny Marie byl položen na
svátek Panny Marie 15. srpna 1517. Na místě vyhořelé raně středověké stavby mohl Jakub Heilmann poprvé navrhnout velkolepý projekt s odvážnou klenbou, zároveň se však zčásti musel podřídit tomu, co zbylo ze starého kostela. Stály tu ohořelé zdi trojlodní baziliky s východním presbyteriem a jedinou západní věží, které ještě pamatovaly počátky města. Protože se už předem počítalo s mnohonásobným zvětšením vnitřního prostoru, na obnovu baziliky se nepomýšlelo, ovšem ze statických důvodů (a také proto, aby se ušetřilo) se měla zachovat západní věž. Rozměry nového
kostela tak v podstatě určila délka staré stavby, s níž musel projekt počítat. Jakub Heilmann navrhl kostel jako velké halové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží s ochozem v hlavním průčelí, předsíní po severní stěně a severozápadní sakristií. Tak jak po obvodu původní baziliky rostla novostavba, starý kostel se postupně ubourával – a protože stavba stála město každý rok mnoho peněz,
byl celý chrám dokončen až na počátku 17. století. Jeho klenotem je vedle křehké klenby také
emporový ochoz, zdobený polychromovanými renesančními reliéfy s biblickými výjevy.
Veliká sláva
Program
Oslav 500 let od založení chrámu, které proběhnou
v sobotu 24. června pod širým nebem,
zahájí ve 12.45 slavnostní salvy a dobový průvod. Ve 14 hodin bude představena poštovní známka a následovat budou vystoupení rytířů, kejklířů a komediantů, dobová hudba a zábava pro malé i velké. Během odpoledne vás také čeká
pět historických scén napříč staletími, na vlastní oči uvidíte
ukázky stavebních postupů a
středověkou rybářskou loď. V interiéru kostela se ve 14.30 v kapli sv. Ducha uskuteční
vernisáž prací akad. malíře Jana Kavana, autora poštovní známky, vystoupení pěveckých sborů a v 17.15
přednáška o staviteli chrámu.
Zjistíte například, že mostecký kostel je jedním z mála Heilmannových děl v českých zemích, takže architektovo jméno u nás není příliš známé. Určitě však budete znát jeho učitele: nebyl jím nikdo jiný než
Benedikt Rejt, architekt velkorysé přestavby
Pražského hradu včetně
budovy Starého královského paláce s
Vladislavským sálem. Rejt se zároveň podílel také na opevnění některých hradů, například
Švihova, Rabí a
Blatné.
Oslavy kostela chystají památkáři také na
neděli 13. srpna, kdy se v kostele uskuteční
slavnostní bohoslužba. O dva dny později v
úterý 15. srpna, tedy v den výročí, by se měl konat
koncert vážné hudby; podrobnosti o chystaných akcích se dozvíte na oslavách. A samozřejmě chybět nebude ani to, čím se kostel mimořádně proslavil:
model jeho přesunu.
Kostel na kolejích
Důvodem pro přesun kostela do
blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha byla
likvidace starého města Mostu kvůli těžbě uhlí. Pokud se vám tehdejší záchranná akce zdá neúměrně náročná, měli byste znát i další varianty; ta nejbláznivější uvažovala o památce, která by stála na vysokém pilíři zeminy uprostřed obrovského uhelného dolu. Staré město i přesun kostela dokumentuje
stálá fotografická expozice ve vyhlídkové věži kostela, kde si prohlédnete
snímky původního Mostu i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před a po či záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí.
Samotný přesun vzácného gotického chrámu byl zahájen 30. září 1975, kdy byla 10 000 tun vážící stavba „naložena“ na 53 podvozků, speciálně k tomuto účelu vyrobených v plzeňské Škodovce. Dráha se čtyřmi kolejemi měla obloukový půdorys, byla dlouhá 841,1 m se sklonem 12,3 promile a
60 metrů dlouhý a více než 30 metrů vysoký kostel se po ní posunoval nepřetržitě rychlostí 1,2 až 3,2 cm za minutu. Zezadu byl kostel tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci, veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu kontrolovaly vodováhy a elektronická čidla. Transfer byl ukončen 27. října 1975, kdy kostel dosedl na nové základy. Až do roku 1988 v něm probíhaly restaurátorské práce, po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátilo i původní vybavení včetně oltáře.
Další přestěhované stavby v Česku
- Mostecký kostel je sice největší a nejslavnější z našich přestěhovaných staveb, ale zdaleka není jediný. Za první republiky do Čech například přicestovalo několik kostelíků z Podkarpatské Rusi.
- Patří k nim kostel sv. Archanděla Michaela v zahradě Kinských na Petříně, který do Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva.
- Z obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází kostel Všech Svatých v Dobříkově u Chocně, který objevil a zachránil senátor Václav Klofáč.
- Po kolejích také přicestoval roku 1936 pečlivě rozebraný dřevěný kostel sv. Paraskevy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu, dnes jej můžete vidět v Blansku.
- Z Hliňance u Mukačeva pochází kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem.
- Několikrát se stěhoval také kostel sv. Mikuláše v Nové Pace, původně zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice; přístupný je pouze po předchozí domluvě.
- Dvakrát se stěhoval rovněž kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, pocházející z východoslovenské Habury. Tam si před několika lety postavili jeho repliku.
- Historicky první přesun velké zděné budovy v Česku se odehrál v únoru 1956 v Praze, kdy se kaple sv. Maří Magdaleny stojící na břehu Vltavy pod Letenskými sady stěhovala kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě. Po kolejích se posunula se o 31 metrů proti proudu Vltavy do předpolí Čechova mostu.