Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.
Park na Letné je
největší pražská nezastavěná zelená plocha, kde lze trávit volný čas sportem, procházkou či uspořádat piknik. Letenské sady poskytují
kouzelný výhled na řeku Vltavu i na město. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do
Chotkových sadů a dále na
Pražský hrad.
Pro svoji strategickou polohu
sloužila Letenská pláň s přilehlými svahy od nepaměti
jako shromaždiště a tábořiště vojsk. Probíhaly zde také různé oslavy, jako např.
korunovace Přemysla Otakara II. v roce 1261. Od 13. století kultivovaly letenský svah vinice, vznikaly zde i místní kamenolomy. V 18. století se ani Letné nevyhnuly opevňovací práce,
bastiony při západní hranici jsou zachovány dodnes. Od 60. let 19. století letenskou planinu s přilehlými svahy postupně vykupovala ze soukromých rukou pražská obec za účelem přeměny ve veřejný park. Vysázeno bylo na
150 tisíc stromů a na počest návštěvy následníka trůnu v Praze byl v roce 1871 park přejmenován na
Sady Korunního prince Rudolfa.
Roku 1863 zde architekt
Ignác Ullmann postavil tzv.
Letenský zámeček – budovu ve stylu italské předměstské vily, která sloužila a dodnes slouží jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí
historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes
100 let starý podlahový kolotoč z roku 1891. Součástí kolotoče byl také historický orchestrion, který někdo v roce 1994 odcizil. Dominantou západní části sadů je
Hanavský pavilon, který nyní slouží také jako restaurační zařízení. Byl postaven při příležitosti zemské jubilejní výstavy a původně stával na Výstavišti. Při stejné příležitosti sem byla dokonce ve svahu zřízena
lanová dráha, navazující na Křižíkovu tramvaj na Výstaviště.
V padesátých letech 20. století se však na Letnou lidé chodili dívat na tzv.
"frontu na maso" - 65 metů vysoký
pomník diktátora J. V. Stalina, který byl
největší svého druhu v Evropě. Když vyšly najevo Stalinovy zločiny, byl roku 1962 pomník vyhozen do vzduchu. Dnes na jeho místě odpočítává čas
metronom z dílny sochaře Vratislava Karla Nováka. Přímo pod pomníkem se nachází uzavřený, značně velký, prostor, který těsně na začátku 90. let začala využívat Linhartova nadace, která zde pořádala kulturní akce a provozovala rádio, později pojmenované jako Rádio 1. Poté bylo podzemí uzavřeno a již několik let se zvažuje, že by zde mohlo vzniknout například oceanárium. Zatím však není rozhodnuto. Od pomníku se dá pohodlně
po širokém schodišti sejít až dolů na nábřeží k Vltavě a přejít tak po Čechově mostě směrem k
Pařížské ulici, kterou lze dojít až na
Staroměstské náměstí.