ÚvodAktualityLetní slavnosti staré hudby zvou do říše snů
Kultura

Letní slavnosti staré hudby zvou do říše snů

  • 16. července 2024
Prázdninovou Prahu opět zpestří festival Letní slavnosti staré hudby. Od 16. července do 6. srpna 2024 zve během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Podtitulem letošního ročníku Letních slavností staré hudby jsou "sny". Festivalová nabídka se tak v širokém slova smyslu tohoto motivu zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. Koncerty například nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva nebo pozvou na emocemi nabité fado či smyslné tance zvané lundum.
170724_Dantza_22_PetraHajskaMezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby již čtvrtstoletí neodmyslitelně patří k prázdninové Praze. Od 16. července do 6. srpna 2024 opět rozezní historické sály i kostely hudbou dávno minulých staletí. Festival nabídne poklady z hudebních archivů, netradiční hudební nástroje i strhující hudební kreativitu. Vystoupí mezinárodně respektované ansámbly a sólisté jako například soubory Oltremontano Antwerpen, Talenti Vulcanici, Capella de la Torre či Euskal Barrok Ensemble nebo sopranistky Ana Vieira Leite a Hana Blažíková. Nechybí ani rezidenční orchestr Collegium Marianum v čele s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, který festival uzavře společně s divadelní společností Buchty a loutky scénickým provedením opery Georga Friedricha Händela Acis and Galatea. Dramaturgii letošního ročníku rámují SNY, zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž nemohlo vzniknout žádné umělecké dílo…
 

Andělé z oltářního triptychu a smyčcové kvintety a sextety

Oltremontano Antwerpen25. ročník festivalu zahájí 16. července výjimečný česko-vlámský projekt souborů Oltremontano Antwerpen (umělecký vedoucí Wim Becu) a Tiburtina Ensemble (umělecká vedoucí Barbora Kabátková), který vychází z proslulého oltářního triptychu Hanse Memlinga „Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly“. Umělci na tomto „nebeském“ koncertě představí přesné rekonstrukce všech nástrojů, které jsou na triptychu vyobrazeny (například fidula, tromba marinatrumšajt, psaltérium, středověké trompety, organetto ad.).

V klasicistním a raně romantickém repertoáru Le Salon de musique se 18. července představí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela. Přednesou smyčcové kvintety a sextety W. A. Mozarta, L. van Beethovena a I. F. Dobrzyńského a připomenou, jak důležitá byla pro tehdejší hudební život role dobových transkripcí a parafrází děl těchto nepřekonatelných skladatelských géniů a vizionářů.
 

Hudba renesance a baroka, fado a zvuk lavty či kvinterny

Tempus CapellaVěhlas neapolského stylu v Itálii v průběhu 18. století představí 22. července italský soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím Stefanem Demichelim. Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie (předchůdce symfonie)... Koncert Tempus mirabilium německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre (umělecká vedoucí Katharina Bäuml) propojí 24. července špičky české a německé umělecké scény, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště programu bude spočívat v renesanční a raně barokní hudbě německé provenience a uvede rovněž skladatelská jména, která na českých pódiích běžně neslyšíme.

Os Músicos do TejoKoncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo bude 29. července výpravou do exotické atmosféry Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou také populární písně – modinhy a právě fado.

Po 9 letech se na Letní slavnosti staré hudby vracejí do renesanční Míčovny Pražského hradu, v níž zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Koncert, který se odehraje 31. července nese název Sueños mágicos. Virtuos na barokní kytaru zde publiku představí také zvuk turecké lavty a středověké kvinterny!
 

Nymfa, pastýř a kyklop v opeře

Acis a GalateaOslava 25. festivalových narozenin vyvrcholí 6. srpna v Divadle ABC – tedy tam, kde kouzla a zázraky přenášejí diváky do světa fantazie. Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea (HWV 49a, 1718) je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a kyklopa Polyféma bude vyprávět pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové († 2023), která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017.
 

Kde všude se bude letos hrát?

Festivalové večery se budou konat v citlivě zvolených historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které jim dodají nezaměnitelnou atmosféru (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Míčovna Pražského hradu, Divadlo ABC). Programy představí nejen pestrost různých „národních“ škol a tradic, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. V rámci festivalu vystoupí soubory a sólisté světové úrovně v dramaturgiích, jež byly v drtivé většině vytvořeny přímo na objednávku festival.
Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech Zážitky

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Strahovský klášter s historickou knihovnou Kultura

Strahovský klášter s historickou knihovnou

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Zámek Troja Kultura

Zámek Troja

Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.

Kostel sv. Šimona a Judy v Praze Památky

Kostel sv. Šimona a Judy v Praze

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.

Městská divadla Pražská – ABC, Rokoko a Komedie Kultura

Městská divadla Pražská – ABC, Rokoko a Komedie

Městská divadla Pražská (divadla ABC a Rokoko) jsou velkým činoherním divadlem. Svým kvalitním programem oslovují široké spektrum diváků, akcentují pestrost a bohatost žánrů, staví na výjimečných hereckých individualitách i na týmové herecké souhře.

Míčovna Pražského hradu Památky

Míčovna Pražského hradu

Nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady na okraji Jeleního příkopu byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Průčelí je krásně zdobené dobovými sgrafity, přesto zde naleznete i námět se srpem a kladivem.