Hudební skladatel, folklorista a pedagog Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech 3. července roku 1854. Tak jako u všech slavných skladatelů se hudba stala součástí Janáčkova života již v ranném věku, kdy zpíval na kůru a hrál na klavír. V jedenácti letech ho otec poslal na studie do Brna, později pokračoval na Skuherského varhanické škole v Praze, na konzervatoři v Lipsku a ve Vídni. Po studiích se vrátil zpět do Brna, stal se ředitelem varhanické školy, působil jako dirigent a velmi brzy zahájil také svou kariéru skladatele.
Inspirace v lidových písních
Leoš Janáček patří k nejvýznamnějším tvůrcům české i světové moderní hudby a ještě za jeho života úspěšně proniklo jeho dílo do předních středisek světové hudby, zvláště do Anglie a do německy mluvících zemí. Velmi intenzivně se zabýval studiem a sběrem lidových písní zejména ve svém rodišti, ale také na Vsetínsku a v okolí Luhačovic. Při sběru lidových písní si Janáček všímal také tónového spádu lidské řeči, začal zapisovat lidovou mluvu, vznikly jeho nápěvky mluvy, jež se staly součástí jeho kompoziční metody a měly rozhodující význam pro jeho operní tvorbu. Janáčkovy opery jsou v současné době s obrovským ohlasem hrány na celém světě. Zejména Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Liška Bystrouška a Z mrtvého domu patří k nejúspěšnějším. Světoznámé jsou také jeho symfonické skladby Taras Bulba, Balada blanická a zejména Sinfonietta. Za jednu z nejkrásnějších skladeb světové hudby je považována Glagolská mše pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany, kterou Janáček napsal ve svých 72 letech.
Leoš Janáček miloval své rodné Hukvaldy. I když zde prožil jen jedenáct dětských let a poté se mu druhým domovem stalo Brno, do svého rodiště se celý život velmi rád vracel. Jezdil sem o letních prázdninách i na Vánoce, v posledních letech svého života cestoval nejraději sám. Zde se rodily skici i hotové partie Janáčkových vrcholných děl Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, symfonie Dunaj, Říkadla, Lašské tance, Mládí a oba dva smyčcové kvartety.
Dnes zde můžete navštívit Janáčkovu expozici v budově staré školy. Budova staré školy, v níž se 3. července 1854 narodil Leoš Janáček, dnes již neexistuje. Na jejím místě stojí od roku 1877 patrová budova bývalé školy a dnes poskytuje přístřeší Informačnímu centru Hukvaldy, Pamětní síni Leoše Janáčka a minigalerii. Na jejím průčelí je umístěna pamětní deska s bronzu.
Za Liškou Bystrouškou do obory v Hukvaldech
Ve zdejší oboře s překrásnými alejemi dubů, kaštanů a lip, která je domovem početného stáda muflonů a daňků naleznete pomník Lišky Bystroušky, která připomíná právě slavnou operu Leoše Janáčka.
V obci Hukvaldy můžete navštívit také památník slavného skladatele s dochovanými interiéry z dob Janáčkova života. Podobná expozice se také nachází v Brně, v domku, kde Leoš Janáček žil. Zde se dozvíte vše o jeho životě i tvorbě. Nachází se zde audiovizuální sál a také kompletně dochovaná Janáčkova pracovna.
Nedaleko Olomouce objevíte také hájenku v Pavlově, která je místem zrodu bajky o Lišce Bystroušce a následně k vytvoření světově proslulé opery Leoše Janáčka.
Hudební vzpomínky na Leoše Janáčka
Janáčkova hudba zazní na oblíbeném festivalu Janáček a Luhačovice, který se letos koná od 15. do 19. července 2019. Luhačovické Lázeňské náměstí, Lázeňské divadlo a kostel svaté Rodiny ožije v tu dobu melodiemi velikánů české hudby, a připraven je i bohatý doprovodný program. Z Janáčkových děl se můžete těšit na Lásku opravdivou anebo program Janáček Všudybyl - zahraje cimbálová muzika Danaj ze sběru lidových písní Leoše Janáčka.
V Hukvaldy se vždy konal festival Janáčkovy Hukvaldy, který byl však v posledních letech přetransformován na Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, jenž se koná na konci května v Ostravě a okolí.
Další pozvánkou je festival Janáček Brno, který se bude konat v termínu 28. 9. až 16. 10. 2020. Hlavním cílem festivalu je připomenutí a další rozvoj uměleckého odkazu celosvětově uznávané skladatelské osobnosti Leoše Janáčka. Základní dramaturgickou linii tvoří inscenace především Janáčkových oper předních scén ze zahraničí a České republiky, konfrontace pojetí Janáčkova díla významnými uměleckými osobnostmi.