Letošní maximum na Mapě republiky v Krkonoších bylo 9,5 m

17. dubna 2020

Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších – zejména v nižších částech hor – napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli Mapa republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 8. dubna 2020 maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 m. Množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě tedy odpovídá mírnému podprůměru posledních let. Svůj charakteristický tvar připomínající prvorepublikové Československo místo ještě nemá.

Uložit

Navštívit

5 z 5 (1x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 12 %

</> Embedovat

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku. Lokalitu zkoumá Správa KRNAP za pomoci moderní technologie GPS už dvacátým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla. Pro srtovnání – v loňském roce bylo 20. března na místě naměřeno 14,54 metru sněhu a šlo o třetí nejvyšší naměřenou vrstvu za dvacet let.

Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si za první republiky všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.

Dobře viditelná je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.

Ubytování

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Příroda

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Příroda

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.