Neobjevené Krkonoše: udělejte si krásnou podzimní procházku

Výlet na vyhlídky u Rokytnice nad Jizerou

Nově zbudované vyhlídky nad Rokytnicí jsou umístěny v různých prostředích a nabízejí pestré výhledy do okolní krajiny, stromů, či borůvčí. Přibližují návštěvníkům nejen perspektivu vzdálených horských hřebenů, ale také intimitu lesního prostředí. Vytvořili je architekti ateliéru Mjölk.
 
Morfologie kopce se ukázala nevhodná na stavbu klasické vyhlídkové věže, a tak se architekti rozhodli pro koncepci několika zastavení na skalách, které vrchol kopce lemují. Inspirací pro lehké stavby ze dřeva a oceli byly tvůrcům postavy z erbu města Rokytnice. Na město dohlíží na skalách Strážníku čtyři patroni, symbolizující čtyři vesnice, které se v dávných časech spojily v město Rokytnice – Liška, Medvěd, Ovce a Horník – Hlídka na Stráži. Vrch Strážník (Stráž), jak se mu také říká, byl jedním z míst, kde se při vpádu nepřátelských vojsk posílali za pomoci ohně signály o nepříteli překračujícím hranici naší země. Kouřový signál pak přejímaly další hlídky na Kozákově a hlouběji v Čechách.
 

Vodopády ve Vavřincově dole

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Pěkný okruh si můžete udělat z Velké Úpy Javořím dolem s vodopády Javořího potoka a na rozcestí U Thámových Bud přejít na zelenou směrem k Vlašským Boudám. U zvoničky se dáte po modré do Vavřincova dolu, který vás zavede k silnici 296. Do Velké Úpy vás dopraví autobus ze zastávky "Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Vavřincův Důl" (50.6819306N, 15.7846861E).
 

Krkonoše na dlani z vyhlídky Šeřín

Znáte vyhlídku Šeřín? Za dobré viditelnosti lze odtud dohlédnout na vrcholky Krkonoš, Jizerky a Český ráj. Malebnou vyhlídku naleznete mezi Vítkovicemi a Labskou, na červeně značené Bucharově cestě. Tento třiapadesátý nejvyšší krkonošský vrchol skýtá opravdu nádherné výhledy. Milovníci Krkonoš říkají, že se jedná o jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst západních Krkonoš.

Nejsnadnější cesta sem vede z Benecka přes Janský vrch anebo z Horních Míseček, od chaty Stopa. Napojit se na Bucharovu cestu můžete také z Labské u rozcestí Pod Černou skalou.
 

Opěvovaná studánka Pod kapličkou Panny Marie

Starý "léčivý" pramen vody u krkonošské kapličky Panny Marie nemá žádné pojmenování, přesto je v západních Krkonoších dobře znám, jako místo, kde se doslova dějí zázraky. Z tohoto důvodu na jeho prameništi byla postavena, za vlády Harracha před rokem 1900, kaplička, kde se dodnes dvakrát ročně slouží mše. V roce 2007 byla stavba celkově revitalizována.

Objev léčivé vody – včetně data této události – je zachycen v nábožné písni se sáhodlouhým názvem: „Píseň o zázračné vodě, která se vynašla dne 16. května L.P. 1863 v horách krkonošských v obci Jamrtál“. Tenkrát se totiž obec Stromkovice bazývala Jammertal, v mluvě českých horáků Imertol. V písni o 22 slokách se dozvídáme, jak jistou nevidomou ženu k prameni přivedl sen, který se jí ve spánku vracel po několik let; po omytí očí vodou ze studánky se jí zrak navrátil.
 

Dědictví doby ledové v nejvyšších partiích hor

Přeshraniční naučná stezka Dědictví doby ledové vede I. zónou KRNAP a KNP, tedy nejcennějšími partiemi Krkonoš. Jedná se o okruh spojující vyhlídku do ledovcového Obřího dolu od bývalé Obří boudy přes Úpské rašeliniště, Luční boudu, jámy Małeho Stawu s ledovcovým jezerem, Biały Jar, Kopu a zpět ke Slezskému domu. Vydáte-li se na stezku, čeká vás zde devět informačních panelů a překrásná příroda majestátních Krkonoš. Výchozím místem může být bývalá Obří bouda, Luční bouda nebo z Kocioł Małego Stawu.

Stezka měří cca 9 km a je možné se na ní napojit v kterémkoliv místě. V zimním období zde však informační panely chybí – jsou snímány z klimatický důvodů. Výlet je tedy třeba stihnout, než napadne sníh.
 

Na pivo na Friesovy boudy

Areál Friesových bud leží mimo hlavní turistická centra. Leží pod hlavní hřebenovkou ze Strážného na Luční boudu, přesto je místo odříznutí od okolního světa. Dojít se sem dá od Chalupy na rozcestí přes Klínovku a dále dolů pod Světlý vrch. Anebo z druhé strany, směrem od Špindlerova Mlýna, a to cestou od Boudy na Pláni po zelené okolo chaty Zvonička, Petráška a Klínovka, až k rozcestí U Klínových bud.

Dlouhá túra na Friesovy boudy bude vykoupena vynikající domácí kuchyní a zdejším vynikajícím pivem, které si na Friesovkách vaří sami. Můžete zde ochutnat 12° Světlé – tradiční ležák ze žateckého chmele, 13° Polotmavé – polotmavý speciál z pěti druhů sladů a 14° Polotmavé typu Ale – aromatické pivo jehož zvláštností je chmelení za studena.