Na hřebenech Krkonoš slouží turistům útulny a nouzové přístřešky po celý rok

Pozor, útulny nejsou určené k přespávání či plánovanému nocování. Nejsou vybaveny toaletou a nocování v nich ruší okolní přírodu, i když se turisté chovají ohleduplně. Jsou na horách proto, aby si znavený a promoklý turista měl kde převléci triko a sníst svačinu, chvíli si odpočinout a pak pokračovat v cestě. Po celých horách je dostatečně široká nabídka ubytování v horských boudách, hotelech a penzionech. 

Přístřešky najdete například na Ručičkách, nad Krakonošovou snídaní, na Janouškově cestě, na rozcestí U Čtyřech pánů, na Rovinkách, Svozu, Malé Martinovce, Krásné pláni, Klínovkách, Černém potoce, Rejdišti, V Končinách, na Cestníku, Václaváku, Černého hoře, Rohu hranic, u albeřického hraničního přechodu a pod Lesním hřebenem. 
 

Útulna Prisma od Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové 

Novinkou mezi krkonošskými útulnami je Prisma na Černé hoře, která vznikla jako studentský projekt Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové. Její název i tvar jsou inspirovány přírodními motivy včelí plástve, již připomínají také atypická hliníková okna. Stavba má panelovou konstrukci, pokrytá je falcovanou krytinou. Její návrh a stavba trvaly středoškolákům 8 měsíců. Útulna stojí na 1. Krkonošské cyklistické naučné stezce. Dojet k ní tedy můžete i na kole. Dále můžete pokračovat na Lučiny a Tetřeví boudy, nebo sjet do Pece pod Sněžkou. 
 

Útulny od studentů architektury ČVUT

Šest krkonošských útulen vytvořili studenti architektury z ČVUT – od nápadu přes průzkum terénu a samotnou realizaci. Studenti měli za úkol vytvořit přístřešek, kde si mohou turisté odpočinout, nebo se schovat před nepříznivým počasím. Jediným omezením byla maximální velikost 16 metrů čtverečních zastavěné plochy. Výsledkem jsou zcela originálních staveb, která mají oproti běžným útulnám i dveře a výhledové okénko. 

Přístřešky jsou vyrobené s ohledem na drské klimatické podmínky i prostředí krkonošského parku, kam dobře zapadají. Inspirací byla studentům právě místa, na útulny stojí, výhledy na hřebeny nebo běžné turistické vybavení, jako je stan. Konstrukce fungují na principu stavebnice, aby mohly být v Krkonoších používány opakovaně. Studenti objekty nejenom navrhli, ale také sami vyrobili. Každá z útulen dokonce dostala své jméno.

Na Weberově cestě u Bílého Labe najdete Kømen. Nepravidelný, ale kompaktní tvar vyvolává pocit bezpečí, světlé dřevo v interiéru kontrastuje s plechovým opláštěním a špatným počasím. Atüln na Klínové cestě vychází z tradiční formy přístřešku ve tvaru písmene A. Její dominantou je okno v čelní stěně, které nabízí jedinečný výhled. Vyvýšený vstup zase umožní přístup i v závějích sněhu. Útulna Jenga v Sedle pod Dvoračkami je navržena jako skládačka, snadno a sériově vyrobitelná. Rozměry boxů umožňují pohodlně sedět i ležet uvnitř.

Nenápadným přístřeškem je Stan na Harrachově cestě u soutoku řeky Mumlavy s Lubošskou bystřinou v Mumlavském dole. Jednoduchý koncept s nepravidelným zkosením střechy dodává útulně osobitý ráz. Na rýchorské křižovatce s názvem Rýchorský kříž najdete Oko. Její přízemí se v létě otevírá a tím zvětšuje pobytovou plochu pro odpočinek. Na zimu se velké okenice uzavřou a útulna se stane útočištěm, ve kterém je možné v nouzi přenocovat. Z tmavé fasády vystupuje pouze jeden prvek – střešní okno z tvarovaného plexiskla. Útulna Silo na Slunečné stráni u Svobody nad Úpou je minimalistickou stavbou ve tvaru válce, které využívá staré ocelové silo. Turisté tu ocení hned dva průzory. Stavba vychází z myšlenky opětovného využití starých i přírodních hmot.