Hostina bohů je název výjevu z antické mytologie. Do
tapiserie impozantních rozměrů (520 centimetrů na šířku a 350 cm na výšku) tento výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). Dílo zachycuje
hostinu antických bohů (levá část) a
muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině. Celý výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.
Tapiserie je kulturní památkou. Podle archivních pramenů náležela do souboru tapiserií nacházejících se v zámku v
Horažďovicích. Do
Moravského zemského muzea se dostala už před několika lety za minulého vedení instituce, dlouho však ležela v depozitáři. Až letos bylo rozhodnuto, že bude
vystavena v Jevišovicích v
expozici klávesových hudebních nástrojů. Vzácná památka elegantě doplňuje jak charakter sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století.
Před vystavením se tapisérii čtvrt roku věnovali restaurátoři z
Moravské gobelínové manufaktury ve
Valašském Meziříčí, kde se na tento typ uměleckých prací zaměřují od roku 1946. Přestože Hostina bohů je
celkově v poměrně dobrém stavu. Tkanina má vysokou hustotu, tzv. dostava má sedm nití na centimetr. To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou doslova psychologicky propracované. Výjimečná je Hostina bohů i tím, že se
udržela její barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív. Odborníci oceňují rovněž skutečnost, že si gobelín, až na pravděpodobně strojově dotkávané bordury, zachoval původní podobu.
Co dalšího uvidíte v Jevišovicích?
Starý zámek v Jevišovicích nabízí i mnoho dalšího. Za zmínku stojí například výstava
Umění skalních maleb, kterou si lidé prohlédli poprvé v roce 1961 ještě v rozestavěném pavilonu
Anthropos v Brně. Repliky celkem 30
skalních maleb a rytin – například z lokality
Lascaux či Altamira, že
Sahary i Austrálie – jsou vystaveny ve sklepních prostorách zámku.
Dalším lákadlem je výstava jedné z největších soukromých
archeologických sbírek u nás. Vznikala v letech 1929–1939 soukromou badatelskou činností Františka Vildomce, který působil jako řídící učitel v Boskovštejně. Ve sbírce se nachází řada evropsky proslulých unikátů:
střelická váza se čtyřmi vypíchanými lidskými postavami,
mísy s lidskými hlavami v rozích, bronzová spona s kuželkami, a především světoznámá plastika ženy
Venuše z Hlubokých Mašůvek.
Moravské zemské muzeum tuto sbírku v roce 2006 koupilo a největší a nejcennější část sbírky na zámku v
Jevišovicích vystavuje v původní podobě, včetně
vitrín,
kachlových kamen,
křesel a původní návštěvní knihy.
V neposlední řadě je zajímavá vazba na
Brno v podobě slavného obránce Brna před Švédy
Raduita de Souches – roku
1649 zámek koupil od císaře Ferdinanda III.. Raduit de Souches na zámku žil se svojí ženou, vystavěl zde kapli sv. Ludvíka a
upravil zámek do raně barokní podoby, ve které ho můžeme vidět dodnes.
V září je
zámek otevřen
o víkendech od 10:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin. Vstupné stojí
120 Kč.