![Hostina Bohů](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/aca56f6f-3f8a-479a-958a-d6d511b85b12/Hostina-bohu-jevisovice.jpg.aspx&width=300&height=200)
Hostina bohů je název výjevu z antické mytologie. Do
tapiserie impozantních rozměrů (520 centimetrů na šířku a 350 cm na výšku) tento výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). Dílo zachycuje
hostinu antických bohů (levá část) a
muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině. Celý výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.
Tapiserie je kulturní památkou. Podle archivních pramenů náležela do souboru tapiserií nacházejících se v zámku v
Horažďovicích. Do
Moravského zemského muzea se dostala už před několika lety za minulého vedení instituce, dlouho však ležela v depozitáři. Až letos bylo rozhodnuto, že bude
vystavena v Jevišovicích v
expozici klávesových hudebních nástrojů. Vzácná památka elegantě doplňuje jak charakter sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století.
![Tapisérie Jevišovice](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/3c50184a-0899-4db8-8484-76ee7c62147a/gobelie-bdb859d037d0903fcec17b9e1a233eb8.jpg.aspx&width=300&height=200)
Před vystavením se tapisérii čtvrt roku věnovali restaurátoři z
Moravské gobelínové manufaktury ve
Valašském Meziříčí, kde se na tento typ uměleckých prací zaměřují od roku 1946. Přestože Hostina bohů je
celkově v poměrně dobrém stavu. Tkanina má vysokou hustotu, tzv. dostava má sedm nití na centimetr. To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou doslova psychologicky propracované. Výjimečná je Hostina bohů i tím, že se
udržela její barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív. Odborníci oceňují rovněž skutečnost, že si gobelín, až na pravděpodobně strojově dotkávané bordury, zachoval původní podobu.
Co dalšího uvidíte v Jevišovicích?
Starý zámek v Jevišovicích nabízí i mnoho dalšího. Za zmínku stojí například výstava
Umění skalních maleb, kterou si lidé prohlédli poprvé v roce 1961 ještě v rozestavěném pavilonu
Anthropos v Brně. Repliky celkem 30
skalních maleb a rytin – například z lokality
Lascaux či Altamira, že
Sahary i Austrálie – jsou vystaveny ve sklepních prostorách zámku.
Dalším lákadlem je výstava jedné z největších soukromých
archeologických sbírek u nás. Vznikala v letech 1929–1939 soukromou badatelskou činností Františka Vildomce, který působil jako řídící učitel v Boskovštejně. Ve sbírce se nachází řada evropsky proslulých unikátů:
střelická váza se čtyřmi vypíchanými lidskými postavami,
mísy s lidskými hlavami v rozích, bronzová spona s kuželkami, a především světoznámá plastika ženy
Venuše z Hlubokých Mašůvek.
Moravské zemské muzeum tuto sbírku v roce 2006 koupilo a největší a nejcennější část sbírky na zámku v
Jevišovicích vystavuje v původní podobě, včetně
vitrín,
kachlových kamen,
křesel a původní návštěvní knihy.
![Raduit de Souches](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/1bacd1a6-7cb7-4c2c-9fb4-cf11827b817c/Raduit-de-Souches.jpg.aspx&width=300&height=200)
V neposlední řadě je zajímavá vazba na
Brno v podobě slavného obránce Brna před Švédy
Raduita de Souches – roku
1649 zámek koupil od císaře Ferdinanda III.. Raduit de Souches na zámku žil se svojí ženou, vystavěl zde kapli sv. Ludvíka a
upravil zámek do raně barokní podoby, ve které ho můžeme vidět dodnes.
V září je
zámek otevřen
o víkendech od 10:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00 hodin. Vstupné stojí
120 Kč.