Původní hrad, poprvé zmíněný v roce 1289, přestavěný do barokní podoby v první polovině 17. století Ludvíkem Raduitem de Souches, leží na jižním okraji Českomoravské vrchoviny, 16 km severovýchodně od Znojma. Od roku 1980 patří zámek Moravskému zemskému muzeu.
Prohlídkové trasy
- Předzámčí: Příroda, geologie, mineralogie Jevišovicka. Prehistorie a historie Jevišovicka. Archeologické nálezy Františka Vildomce a Jaroslava Palliardiho, tzv. Jevišovická kultura. Rod pánů z Kunštátu, husitství, život v 16. – 19. stol., 1. a 2. světová válka (sestřelení amerického letce r. 1944) aj. Na půdě „Dětský labyrint“.
- Starý zámek v Jevišovicích: Gotický hrad ve skalnatém meandru Jevišovky, přestavěný na renesanční a raně barokní zámek. Zpřístupněno nádvoří, zámecká kaple sv. Ludvíka, vystavěná po roce 1649 Janem Ludvíkem Raduitem de Souches, slavným obráncem Brna a stavebníkem poutního kostela v Hlubokých Mašůvkách. V kapli ikonograficky unikátní obraz „Obřezání Páně“ z doby kolem roku 1600. Expozice sbírky Františka Vildomce, přenesená z Boskovštejna, zámecký nábytek a památky na Ofenheimy, majitele panství v 1/3 20. století. Hradní kuchyně a dlouhodobé výstavy Umění skalních maleb a Sousedé na talíři.
Součástí expozic je dlouhodobá výstava nazvaná
Umění skalních maleb, prezentace
hradní kuchyně a
Sousedé na talíři - představení kulinárního fenoménu jihomoravské a dolnorakouské kuchyně.
Z historie
Starý zámek v Jevišovicích se nachází se na skalnatém ostrohu nad údolím Jevišovky, kde byl vybudován Sezemou z Kunštátu mezi roky 1423–1426
náhradou za zbořený „Starý hrad“ na protějším břehu. Hrad je připomínaný poprvé roku 1432 a již nedlouho poté, roku 1468 odolal pokusu o
dobytí vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Nápis na schodišťové věži z roku 1564 svědčí o tom, že jevišovická větev pánů z Kunštátu přestavěla hrad v 16. století na
renesanční zámek.
Kunštáti sídlo drželi až do svého vymření po meči v roce 1587, kdy jej
dědička Kateřina odkázala knížatům z Minsterberka. V jejich vlastnictví byl zámek opět až do vymření rodu v roce 1649. Císař pak zámek i s panstvím prodal
Ludvíku Raduitovi de Souches. On a jeho potomci realizovali před rokem 1686 raně barokní přestavbu zámku. Její součástí je raně
barokní kaple sv. Ludvíka se zachovalým mobiliářem. Stavební úpravy na zámku provedla v 19. století i
hrabata Ugarte, v jejichž držení byl zámek v letech 1736 – 1879. Jeho posledními soukromými majiteli byli
Offenheimové z Potexinu, kteří jej vlastnili od roku 1916. V současnosti zámek patří
Moravskému zemskému muzeu v Brně a je veřejnosti přístupný.
Tapisérie Hostina bohů
Hostina bohů je název výjevu z antické mytologie. Do
tapiserie impozantních rozměrů (520 centimetrů na šířku a 350 cm na výšku) tento výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). Dílo zachycuje
hostinu antických bohů (levá část) a
muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině. Celý výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.
Tkanina má vysokou hustotu, tzv. dostava má sedm nití na centimetr. To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou doslova psychologicky propracované. Výjimečná je Hostina bohů i tím, že se
udržela její barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív. Odborníci oceňují rovněž skutečnost, že si gobelín, až na pravděpodobně strojově dotkávané bordury, zachoval původní podobu.