Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn,
meandry, rozsáhlými
suťovými poli a těžko prostupnými
stržemi, ale i nivními loukami podél
Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci
teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná
rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.
Na rakouské straně navazuje na park
Nationalpark Thayatal.
Svou rozlohou 62,6 km
2 je
Podyjí naším nejmenším národním parkem. Květena
Národního parku Podyjí je neobvykle bohatá – jen cévnatých rostlin zde bylo zjištěno téměř 1300 druhů. Pestrost flóry je samozřejmě v souvislosti s velkou diverzitou stanovišť, a tedy rozmanitostí vegetační. Ta je ovlivněna především hluboce zaklesnutým říčním údolí, kde se střídají různé sklony a orientace svahů s mikroklimaticky různorodými stanovišti a vyskytuje se zde řada biotopů reliktního charakteru, skály a kamenná moře. Z vzácných rostlin zde roste např.
brambořík nachový,
koniklec velkokvětý,
divizna nádherná,
kýchavice černá, kosatec dvoubarvý a 18 různých druhů
orchidejí.
Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Z ptáků tu lze zahlédnout jinak vzácného
ledňáčka,
dudka chocholatého,
ťuhýka šedého či
raroha velkého. S nastupující tmou splétá nad hladinou řeky své podivné reje několik druhů
netopýrů. Velké je bohatství druhů
hmyzu (kudlanka nábožná, tesařík obrovský) včetně mnoha
motýlů. Zajímavé je i suťové pole u
Vranova nad Dyjí, kde vlivem mikroklimatu a uchování studeného vzduchu v podzemních puklinách vydrží sníh až do pozdního jara. Na území parku se dokonce pěstuje vinná réva. Jde o
historickou vinici Šobes, která produkuje výborná vína. V okolí láká k prohlídce
zámek Vranov nad Dyjí, historické město
Znojmo s románskou rotundou a dalšími památkami nebo třeba kuriózní
malované sklepy v Šatově.
Kam se v Podyjí vydat na jarní procházku?
Oslavit významné výročí
NP Podyjí můžete pěknou jarní procházkou. Mezi turisticky nejatraktivnější cíle tradičně patří
vinice Šobes, která leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky
Dyje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. První vinice v tomto vinařském kraji údajně založili už římští legionáři.
Nádherné jsou i vyhlídky
Králův stolec a
Sealsfieldův kámen. Naproti Sealsfieldovu kameni se otvírá
rokle Mločího potoka a přímo pod vyhlídkou lze u řeky spatřit strmou Býčí skálu. V těchto místech končí vzdutí vod
znojemské přehrady.
Nedaleko je i druhá již zmiňovaná vyhlídka – podle pověsti sledoval z vyhlídky
Králův stolec polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk
přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni.
Projít se můžete i tzv.
Pašeráckou stezkou. Červeně značená cesta mezi křižovatkou Na Keplích a Obeliskem nad
Ledovými slujemi je využívána při cestě z
Hardeggu nebo Čížova do
Vranova nad Dyjí. Efektní
skalní srázy, věže, hřiby či převisy jsou k vidění v těsném sousedství cesty.