Třešťské betlémy v muzeu i domácnostech
Třešť, městečko mezi
Telčí a
Jihlavou, se stalo opravdovým pojmem betlémářství. Zdejší betlémy jsou
stavěny jako dioramata, vytvořená z
pařezů, mechu a dalších přírodnin, v nichž jednotlivé stupně přecházejí v malovanou krajinu. Hlavní zvláštností je ovšem dvě stě let stará
tradice stavění betlémů v místních rodinách, kdy v době
od 26. prosince do 2. února můžete
betlémy vidět přímo v třešťských domácnostech. Každoročně aktualizovaný seznam
přibližně dvaceti pěti vystavovatelů získáte v turistickém informačním centru, domy jednotlivých betlémařů jsou zřetelně označeny. A nezapomeňte ani na pěkné jesličky v kostele sv. Kateřiny!
Pokud se sem o Vánocích nedostanete: Další betlémy jsou celoročně vystaveny jednak ve stálé expozici Spolku přátel betlémů, jednak v místní
expozici Muzea Vysočiny v Schumpeterově domě. Pražáci mají možnost navštívit
Jindřišskou věž, kde třešťský betlém vystavuje kastelánka Lucie Dolfi.
V Třebechovickém muzeu betlémů můžete vidět světový unikát
Muzeum v
Třebechovicích pod Orebem má ve svých sbírkách
více než 400 betlémů ze všech známých i netradičních betlémářských oblastí České republiky. Najdete tu díla z rozmanitých materiálů, velmi
stará, ale i ryze současná, a sami tak můžete posoudit, do jak zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo. Skutečným skvostem je
Proboštův betlém z konce 19. století. Sedm metrů dlouhý, přes tři metry široký a téměř dva metry vysoký betlém je s výjimkou kovových zvonků, kožených řemenů a měchu kukačky vyrobený kompletně ze dřeva.
Skládá se z více než 2 000 dílů a obsahuje
350 figurek, které uvádí do pohybu jemný mechanický systém od Josefa Frimla.
Ústředním motivem jsou
jesličky se svatou rodinou a klanícími se pastýři. Na dalších terasách s
výjevy ze života obyčejných lidí a řemeslníků se autor nechal inspirovat skutečnými postavami z
Třebechovic a okolí. Zbývající části jsou zaplněny
biblickými výjevy, a to od scény zvěstování Panně Marii přes ukřižování Ježíše Krista až po jeho nanebevstoupení. Celé dílo uzavírají strojově opracované dřevěné výplně a kulisy, kulisové závěsy a vysoustruhované
dřevěné věžičky. Pořiďte si betlém domů: Součástí muzea je informační centrum a také obchod s bohatou nabídkou betlémů z různých materiálů, tradičních dřevěných hraček a dalších suvenýrů.
Krýzovy jesličky zapsané v Guinnessově knize rekordů
Krýzovy jesličky – největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím
Muzea Jindřichohradecka v
Jindřichově Hradci. Velkolepý betlém vytvářel jindřichohradecký punčochářský mistr
Tomáš Krýza (1838–1918), více než šedesát let. Jesličky obsahují cca
1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se
133 pohybuje. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru. Figurky jsou zhotoveny z
kašovité hmoty směsi mouky, pilin, sádry a klihu, skály pak tvoří papír, vše doplňují různé přírodniny. Do detailů vyvedenou městskou architekturu pozoruje
stráž z majestátních hradeb a v okázalém
Herodově paláci je vidět i miniaturní porcelánové nádobí na stolech. Kolem se rozkládá poetická
vesnická krajina, dokládající
život lidí 19. století. Krýzovi nechyběl ani smysl pro humor: z jednoho z komínů co chvíli vykoukne kominík a jsou tu i
dva kozlíci, kteří do sebe neúnavně narážejí rohy.
Mechanický betlém Horní Lideč
Ručně vyřezávaný betlém přibližuje nejzajímavější
historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému najdete
230 figur včetně 75 pohyblivých a
více než 100 vyřezávaných staveb. V betlému
v Horní Lidči je možné zhlédnout mimo jiné
dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, například
Hostýn,
Velehrad, hrad
Buchlov, zámek
Buchlovice,
Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice atd. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče.
Betlémy v Kryštofově Údolí
Ve vesnici v hlubokém údolí říčky Rokytky pod svahy
Ještědu bývaly zimy pořádně dlouhé, a tak si zdejší horníci, skláři a tkalci v zimě přivydělávali výrobou dřevěných šindelů, nářadí, betlémů a jesliček.
Pokud se sem vypravíte nyní, v době Vánoc, pak se navíc můžete těšit i na
obří dřevěný betlém, který vytvořil malíř Josef Jíra. ílo proto dostalo formu
tryptichu. Levé křídlo znázorňuje
Herodese a vraždění neviňátek, uprostřed je
nejsvětější rodina ve chlévě a pravé křídlo sleduje
útěk svaté rodiny do Egypta.
Velhartický betlém mistra Tittla
Velhartický betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je
zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven
Velhartický hrad. Nad betlémem se nachází portál a v podloubí jsou vyobrazena čtyři řemesla. Každé řemeslo má svého patrona, světce. Prohlédnout si tak můžete
sv. Josefa s truhláři,
sv. Eligia s kováři,
sv. Urbana s vinaři a
sv. Lucii se skláři. Uprostřed betlému stojí chlév se Svatou rodinou, Pannou Marií, sv. Josefem a Ježíškem v jesličkách. Nechybí samozřejmě ani pastýři s ovcemi a Tři králové. V pravé části sedí král
Karel IV. s Buškem z Velhartic u číše vína. Buška představuje vlastně autor betléma, pan Tittl, protože se mu nikde nepodařilo dohledat Buškovu podobiznu. Levá část betlému se věnuje
lidové architektuře a životu na statku. Prohlédnout si zde můžete třeba mlýn, u nějž se otáčí mlýnské kolo. Dominantou této části betlému je
hřbitovní kostel Máří Magdalény ve
Velharticích.
Pohyblivý sušický betlém
Jeden z největších mechanických betlémů v České republice znázorňuje život našich předků v starobylém městě
Sušice. Dílo zachycuje
život,
tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné
šumavské památky a lidovou architekturu. Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala jedním z podnětů, které daly dohromady dva významné řezbáře na Sušicku,
Karla Tittla a
Pavla Svobodu. Výsledkem této spolupráce byly nové mechanické sušické jesličky, které byly slavnostně otevřeny pro veřejnost 27.11.2004 po pouhých deseti měsících práce.
Betlém,
koncipovaný do šesti úrovní, se nachází v
Muzeu Šumavy. Tvoří jej kolem třiceti velkých figur v popředí, přibližně
150 pevných a 150 pohyblivých figur osazených do krajiny Sušicka. Pohybuje se také několik z celkem 35 objektů, například mlýnská kola nebo vory.
Pohyblivý mechanický betlém ve Frýdlantu
V jedné z nejstarších budov ve
Frýdlantu je umístěn
pohyblivý betlém, jehož autorem je zdejší rodák
Gustav Simon. Betlém je umístěn v bývalé obytné místnosti tvůrce tohoto díla, v níž strávil velkou část svého života. V betlému se pomocí hodinového stroje a provazové šňůry
pohybuje přes sto figur lidí a zvířat. Stavba jesliček trvala
déle než 60 let, než mohly být předvedeny veřejnosti. Zpočátku byly nepohyblivé, teprve v následujících letech byl
vestavěn hodinový stroj a jednotlivé postavy se začaly pohybovat.
Utzův betlém v Orlických horách
V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu
Utzův mechanický betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií.
Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu
postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i
vzájemně přibližují či vzdalují. Betlém dostal jeméno po svém tvůrci
Josefu Utzovi, narozeném roku 1896 v Horní Olešnici. Unikátní betlém o půdorysu asi 5 x 2 m vznikal v prvním patře domu s tkalcovnou, kde Josef Utz žil. Jeho tvůrce měl
smysl pro detail a rozhodl se, že jeho figurky nepojedou jen strnule na páse, jak bývalo obvyklé, nýbrž se budou pohybovat. A tak jeho
figurky lidí i zvířat skutečně napodobují přirozený pohyb, pohybují rukama, nohama i hlavou, ale také se k sobě přibližují a od sebe vzdalují a
vytváří dokonalou iluzi průvodu přicházející slavit narození malého Ježíška. Aby tomu tak mohlo být, každá z nich je umístěna na samostatném vozíku s nápravou ve tvaru dvojdílného klikového hřídele.
Pákový mechanismus převádí otáčení hřídele při pohybu vozíku vpřed na kyvný pohyb nohou.