Jihozápadní bastion sehrál důležitou roli při
švédském obléhání. Od západu totiž
hrad Špilberk, tehdy přesněji pevnost, čelil obřímu náporu Švédů. Byl postaven narychlo během dvou let, nejdůležitější úpravy při jeho dokončování vznikly z rozkazů slavného
Raduita de Souches, velitele
obrany Brna. Uvnitř bastionu se nacházel důmyslný systém zdí, chodeb, a hlavně náslechových komor, v nichž obránci poslouchali, zda Švédové odpalují miny. Diagonální výběžek ve tvaru hrotu z kamenného zdiva a vnější výztuží z cihel dával vojákům velkoryse široký prostor, odkud mohli čelit švédským dělostřelcům i minérům.
Zatímco u vzniku jihozápadního bastionu stály rozkazy Raduita de Souches, u jeho zkázy stál rozkaz jiného francouzského velikána. Roku 1809 jej nechal
Napoleon při svém posledním vítězném tažení odstřelit. Před 15 lety byl bastion na dochovaných základech
obnoven, přestože
Brno tehdy neočekávalo žádný švédský útok. Kromě prohlídkové trasy se dnes v bastionu ukrývají také depozitáře Muzea města Brna.
Zvonění na
Petrově zná každý Brňan, obrana města proti vojsku generála
Torstensona by se přitom neobešla bez
jihozápadního bastionu. Právě ten zajistil nedobytnost Špilberku, a tím i celého
Brna. Toto významné místo
historie města proto správa hradu
Špilberk chce veřejnosti představit na
pravidelných komentovaných prohlídkách. Jihozápadní bastion podle něj rozšíří nabídku proslulého
brněnského podzemí. Z něj si už mohou návštěvníci na Špilberku prohlédnout kasematy, Chrám kamene, lapidárium v bývalých vodojemech, rozhlednu a od 1. 4. 2022 se chystá úplně
nový okruh hradem, jehož obsah i trasa bude velkým překvapením.
Nový prohlídkový
okruh jihozápadním bastionem je přístupný
každý otevírací den vždy v 10, 12, 14 a 16 hodin. Vstupenky je možné zakoupit na místě i online.