Rekonstrukce
Jedenadvacítky – Baťova mrakodrapu se týkala expozic ve 2. etáži, Baťova výtahu a 8. etáže. V
expozici ve 2. etáži byla provedena celková rehabilitace interiéru a mobiliáře, stejně jako úprava fotografických a textových panelů. Novinkou je čtvyřminutový
animovaný film o budově,
Zlínu a osobnostech, které je vytvářely.
V
8. etáži došlo k
obnově poškozených částí interiéru. Ten se podařilo upravit
ve stylu 40. let minulého století, nově zde objevíte bustu Jana Antonína Bati od sochaře Radima Hankeho. Dílo doplnilo
bustu jeho nevlastního bratra Tomáše Bati od Františka Lydie Gahury na opačném konci chodby. Obě jsou
v životní velikosti.
Prohlídková trasa po terase v 16. etáži nově vede po okruhu, a to díky zprůchodnění bývalé šatny vedle zasedací místnosti zastupitelstva, čímž se zpřístupnil i pohled do strojovny vozíku na údržbu fasády, tzv. kočky, která je atraktivní technickou zajímavostí. Vyhlídku na terase
doplnilo několik dalekohledů. Zajímavostí je, že dalekohledy vypadají stejně jako
na amerických mrakodrapech. Došlo k tomu v návaznosti na téma nové expozice Amerika ve Zlíně.
Hlavním exponátem a didaktickým prvkem terasy je však
model města Zlína – výtvarné dílo z litého bronzu, které bude znázorňovat podobu města ve 40. letech minulého století, tedy ve vrcholném baťovském období. N délku měří pět a na šířku přes dva metry. Váží více než půl tuny a vznikal podle dobových leteckých map.
Jedenadvacítka a další Baťovy stopy ve Zlíně
Správní budova číslo
21 Baťových závodů,
dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je
výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s
umývadlem a klimatizací. S výškou 77,5 metru byla budova v době svého vzniku nejvyšší ve střední Evropě.
Mimo legendárního mrakodrapu se po Baťových stopách můžete ve
Zlíně vydat také do nově otevřeného
Památníku Tomáše Bati, komentované prohlídky začínají v infopointu každou celou hodinu. Modernizací nedávno prošla také expozice
Obuvnického muzea s názvem Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost. Najdete jej v budově 14|15 Baťova institutu, ve 14. budově továrního areálu. Stálá výstava vám přiblíží historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění československé části koncernu po druhé světové válce.
Jak vypadalo
soukromé sídlo průmyslníka se vám poodkryje u
Baťově vily, na Gahurově ulici. Svou vilu nechal Baťa vystavět v roce 1909 a jejím dokončením v roce 1911 pověřil architekta Jana Kotěru. Vila však bohužel není individuálním turistům přístupná. Naopak
Baťův Obchodní dům na Náměstí Práce k návštěvě přímo vybízí. Nedávná rekonstrukce mu navrátila původní vzhled a uvnitř nalezente spoustu obchodů a obchůdků či příjemných kavárniček. Poslední zastávkou zlínského putování by mohly být
Baťovy domky, slavná dělnická kolonie, kterou nechal podnikatel vystavět pro své dělníky pracujících v Baťových závodech. Tak vzniklačtvrť Letná, dílo architekta Jana Kotěry.