Centrální banka pořádá
Den otevřených dveří již posedmé. Naposledy si ji zájemci mohli prohlédnout v roce 2016, kdy budovou prošlo téměř šest tisíc lidí. Letošní akce v
sobotu 21. září zakončí oslavy 100. výročí československé měny. Uvidíte i
obří zlatou minci s hodnotou sto milionů korun, která byla jedním z lákadel letošní jarní
výstavy 100 let česko-slovenské koruny v prostorách
Císařské konírny Pražského hradu.
Bankou vás provedou tři trasy
V
hlavní budově v ulici Na Příkopě v
Praze vás v
sobotu 21. září od 9 do 18 hodin čekají tři prohlídkové trasy, seznámení s působením
České národní banky v nejrůznějších oblastech a dokonce i nahlédnutí do míst, kde se odehrávají zásadní rozhodnutí, tedy do zasedací místnosti bankovní rady či přímo pracovny guvernéra ČNB.
Státní tiskárna cenin a
Česká mincovna z Jablonce nad Nisou představí postup výroby oběžných i pamětních bankovek a mincí od prvního návrhu až po finální tisk či ražbu. Dozvíte se také, jak probíhala výroba druhé největší zlaté mince na světě, nahlédnete na práci výtvarníků a rytců a kdo chce, ten si vyrazí pamětní žeton.
Děti provede bankou kreslená korunka, která formou komiksu vysvětluje principy fungování ČNB, připravené jsou také hry a pracovní listy.
Obr ze zlata
Tím ale
Den otevřených dveří České národní banky nekončí: v malém sále
Kongresového centra ČNB v budově bývalé Plodinové burzy na
Senovážném náměstí bude vystavená
obří zlatá mince, zhotovená jako
symbol letošního 100. výročí koruny. V předsálí poběží film o její výrobě, v prostorách bývalé knihovny ČNB budou probíhat přednášky členů bankovní rady a také panelová diskuse s rodinami zakladatelů čs. měny A. Rašína a K. Engliše. Kdo bude mít chuť, ten si před televizními kamerami může vyzkoušet práci tiskového mluvčího a v případě zájmu o práci v ČNB rovnou navštívit náborové centrum.
A jak se „zlaťák“ v nominální hodnotě sto milionů korun vyráběl?
Slavnostní mince ze zlata s váhou 130 kilogramů a průměrem 53 centimetrů postupně vznikala ve třech zemích: odlitek z ryzího zlata napřed putoval ze Švýcarska do vídeňské mincovny, kde frézováním vznikl reliéf přesně podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Opla. Definitivní povrchové úpravy dokončili v České mincovně v Jablonci. Na lícní straně je kromě názvu státu a nominální hodnoty 100 milionů Kč logo České národní banky a motivy našich mincí. Na rubové je pak český lev se slovenským štítem a opis, který se vztahuje k výročí československé koruny.
Kde si prohlédnete naše bankovky a mince?
V České národní bance se dokonce můžete podívat do
obřího trezoru: právě v takových unikátních prostorách totiž sídlí
expozice Lidé a peníze. Čekají vás
ukázky platidel první republiky a další sady mincí a bankovek, nahlédnete i do historie centrálního bankovnictví, dokonce si můžete
ověřit pravost bankovek ve své peněžence anebo si
potěžkat zlatou cihlu. Pokud se sem chcete vypravit jindy než v
sobotu 21. září, otevřeno je denně kromě pondělí, prohlídky se konají vždy v 9, 11, 13.30 nebo 14 hodin a vstupné se neplatí.
Víte, že…?
- Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Má ji dodnes – a mimochodem jedna z přenášek na Dni otevřených dveří České národní banky se bude týkat role ČNB na cestě k euru.
- Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme dodnes platit sokoly, rašíny nebo dokonce řepou.