Europa Nostra Awards 2023
Více než 15 let pracovali architekti Jana a Pavel Prouzovi na oživení tohoto pivovaru s bohatou historií sahající až do roku 1586. Nyní se za své úsilí dočkali významného uznání. Obnova parostrojního pivovaru v Lobči patří k vítězům European Heritage Awards / Europa Nostra Awards 2023. Cenu za mimořádný počin v oblasti kulturního dědictví a tradic uděluje Evropská komise a Europa Nostra. Parostrojní pivovar v Lobči je dokonalou ukázkou propojení historického a nového, pokračování života historické budovy v moderních časech. A také toho, jaký vliv může mít pečlivá obnova památky s plánem jejího dalšího využití na život celé komunity či obce. Slavnostní předání Cen Evropského dědictví proběhne 28. září v Palazzo del Cinema v Benátkách a bude vyvrcholením summitu o evropském kulturním dědictví 2023.
Parostrojní pivovar v Lobči
Pivovar v Lobči je cennou památkou s bohatou historií sahající až do roku 1586. Nachází se v malebné obci se 140 obyvateli v CHKO Kokořínsko. Pivovar a sladovna byly v nepřetržitém provozu od 16. století, současná stavba má svůj původ v první polovině 17. století. V 90. letech 19. století byl pivovar modernizován na průmyslový pivovar s parním strojem. Výroba se zastavila v roce 1943. Od 80. let 20. st. byl areál opuštěný a chátral.
Zapomenutý pivovar objevili architekti Jana a Pavel Prouzovi. Během 15 let pracovali na oživení památky a zároveň si splnili sen o bydlení v památce a rozvíjeli kulturní aktivity na venkově. Počáteční fáze obnovy byla zaměřena na fyzickou ochranu lokality, po níž následovala pečlivá strukturální obnova. Od roku 2014 byl areál otevřen veřejnosti s vyváženým mixem kulturních a obchodních aktivit, aby byla zajištěna jeho budoucí udržitelnost. Obnovena byla původní funkce výroby piva v podobě malého řemeslného pivovaru.
V celém projektu byla zdůrazněna odpovědnost k životnímu prostředí, areál například využívá k vytápění systém částečně tepelných čerpadel a částečně geotermální energii. Projekt měl také širší dopad na praxi památkové péče jako příklad úspěšného projektového řízení s omezenými finančními zdroji. Pivovar se připojil k ERIH – Evropské stezce průmyslového dědictví a pomohl tak jejímu zviditelnění na evropské úrovni.
Prohlídky parostrojního pivovaru v Lobči
S historií i současností této památky se můžete seznámit při pravidelných prohlídkách pro veřejnost. Provede vás přímo majitel Parostrojního pivovaru v Lobči, architekt Pavel Prouza. Seznamte se s příběhem záchrany pivovaru a půltisícileté tradice vaření piva na Kokořínsku. Prohlídka začíná u studny před pivovarem, pokračuje v renesančním jádru pivovaru – na humně a v síni někdejšího ležatého hvozdu a pokračuje ve staré varně. Dále vystoupáte do patra, kde je možné si prohlédnout interiér kanceláře pana sládka a na někdejší sladové půdě je umístěna stálá výstava o historii pivovaru a zlatých letech českého piva přelomu 19. a 20. století. V přízemí projdete pivovarský dvůr s dočasně deponovanou technologií parního stroje a vstoupíte do budovy sklepů s kamennou halou lednice. Prohlídka končí návštěvou současné řemeslné provozovny s novou varnou, provozní halou a ležáckým sklepem v historických interiérech. Ochutnávky se konají přímo v ležáckém sklepě.
Místní pivo, restaurace a ubytování
V návaznosti na téměř půltisíciletou tradici generací lobečských sládků zde vaří poctivě z místních surovin a s velkou mírou ruční práce. Posledních sto padesát let tu kraluje český ležák, pivovar však oživuje i zapomenutý svět svrchních a divokých kvasinek, rozmanitou chuť a vůni historických i moderních receptur.
Pivo můžete ochutnat přímo ve zdejší restauraci s domáckou atmosférou a čerstvými pokrmy připravenými z lokálních surovin. Pivovar je připraven i na návštěvníky, kteří zde chtějí strávit více dnů. Nabízí ubytování ve stylových, moderně zařízených apartmánech s venkovskou atmosférou.
Projekt byl z velké části financován z vlastních finančních zdrojů vlastníků s podporou i ze strany vlády ČR prostřednictvím Programu péče o vesnické památkové rezervace Ministerstva kultury, dále z Programu kultury Středočeského kraje a programu „Zelená úsporám“ Ministerstva životního prostředí. Obnovu pomohl financovat také Program rozvoje venkova Evropské unie.