ÚvodAktuality160 let od úmrtí Boženy Němcové: Vydejte se po jejích stopách nejen do Babiččina údolí
Zážitky

160 let od úmrtí Boženy Němcové: Vydejte se po jejích stopách nejen do Babiččina údolí

  • 20. ledna 2022
Letos 21. ledna uplyne rovných 160 let od úmrtí slavné české spisovatelky Boženy Němcové. Zemřela v pouhých 41 letech roku 1862 v Praze. Připomenout si autorku Babičky a národních pohádek můžete hezkým výletem. Po stopách Boženy Němcové i jejích děl dojdete například do Babiččina údolí, České Skalice, Červeného Kostelce a na řadu dalších míst.
Božena NěmcováBožena Němcová se zřejmě narodila 4. února 1820. Datum narození však zpochybňují školní matriky, podle kterých se narodila už v roce 1817 či 1818. Každopádně místem jejího narození byla Vídeň, kde přišla na svět jako Barbora Panklová rodičům Johannu Panklovi a Terezii Novotné. Někteří badatelé jsou toho názoru, že malá Barborka byla šlechtického původu, přesněji řečeno "z okolí" kněžny Kateřiny Zaháňské, u níž Panklovi pracovali. Podle některých spekulací mohla být Němcová dcerou mladší kněžniny sestry, Dorothey von Bironové (později hraběnky Talleyrandové) a hraběte Clam-Martinice.

Zámek RatibořiceJeště jako novorzeně odjela malá Barunka s matkou a otcem do Ratibořic, za kněžnou Zaháňskou, neboť oba rodiče u ní byli ve službě. Otec byl panský kočí a matka pradlena. Malá Barunka měla mnoho sourozenců a také babičku Magdalénu Novotnou, která matce pomáhala s výchovou. Se svou dcerou Terezií se však Magdaléna příliš nesnesla a odstěhovala se proto brzy k mladší dceři Johance, se kterou pak odešla do Vídně. Když Božena (Barunka) Panklová dospěla do věku 17 let, provdala se za dvaatřicetiletého finančního komisaře Josefa Němce, který ji přivedl do pražské vlastenecké společnosti, kde začala její literární dráha.

pohádkyV roce 1843 začala Němcová sbírat materiál pro své pohádky. Lidové motivy přetvořila do literárních textů a doplnila je o řadu podrobností z venkovského života. Poprvé vyšly v letech 1845-1847 v sedmi svazcích jako Národní báchorky a pověsti. Známé jsou i jejich filmové adaptace, například Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Bajaja, Tři oříšky pro popelku, Princ a Večernice či S čerty nejsou žerty. I když Boženin manžel Josef Němec byl vlastenec, zároveň se jednalo o muže velmi prchlivého a pro romantické představy a liternární sklony své ženy neměl pochopení, což později přispělo k rozvratu jejich manželství.
 

Božena Němcová v Praze

Božena NěmcováJak jsme již uvedli, do Prahy se Božena Němcová přistěhovala v roce 1842, konkrétně do ulice Na Poříčí, do domu U Zeleného stromu. Do pražské společnosti vstoupila na českém plese konaným na Žofíně v roce 1843. Už byla tehdy matkou čtyř dětí, ale vypadala prý krásně, jako devatenáctiletá. Během svého života se pak stěhovala do Ječné ulice (kde psala Babičku), poté žila ve Vyšehradské ulici 1378/45 (kde dílo dopsala). Němcová se často stěhovala do stále levnějších a menších bytů, protože velmi trpěla finanční nouzí. Zemřela v bytě Na Příkopě, v domě U Tří lip, dne 21. ledna 1862.

Rozloučení s Boženou Němcovou se konalo 4. února 1862 na vyšehradském hřbitově. Pražská společnost vlastenců pro ni nechala vytvořit speciální pískovcový náhroběk. Ten zdobí profil Boženy Němcové od sochaře Tomáše Seidana a za pozornost stojí také reliéfní plaketa zobrazující Babičku, jak ukazuje vnoučatům tolar od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes.
 

Barunčina Babička

Babiččino údolíJedna z nejhezčích knih naší literatury, plná vůně šťastného dětství a půvabného venkova, nevznikala v idylickém prostředí, naopak. Muž Boženy Němcové, opakovaně vyšetřovaný jako politicky podezřelý, v té době sloužil v Uhrách, ona s dětmi žila v Praze. Topila se v zoufalství po smrti syna Hynka a také v bídě, opustila ji řada přátel. Východiskem ze smutku se stala práce na knize Babička aneb obrazy z venkovského života, přesněji řečeno z údolí řeky Úpy u České Skalice, které dnes známe jako Babiččino údolí.

babiččino údolíNejznámější dílo Boženy Němcové je však natolik realistické, že je většina čtenářů pokládá za věrný obraz života a osudů lidí a neuvědomuje si, že jde o dílo umělecké, přetvořené z reality snem a fantazií. Panklovi v dnešním, literárním Starém bělidle nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm roku 1844 prožila jen krásné prázdniny se svými dětmi. Ve skutečnosti vévodkyně Kateřina Zaháňská Panklovým kolem roku 1830 vykázala za obydlí skoro sklepní byt, který měl dvě místnosti a tmavou kuchyni v přízemí ratibořického dvora pod ratejnou, naproti novému skleníku.

Němcová začala Babičku psát na podzim 1853, kdy s dětmi žila v Ječné ulici na Novém Městě, a dokončila ji o necelý rok později, kdy už bydlela v ulici Pod Emauzy, dnešní Vyšehradské.
Pomník Boženy Němcové v Polné Památky

Pomník Boženy Němcové v Polné

Socha Boženy Němcové je asi půlmetrová bronzová plastika a je součástí nově opraveného prvního nádvoří zámku. Dílo ze svého zaplatil utajený polenský mecenáš.

Barunčina škola v České Skalice Památky

Barunčina škola v České Skalice

Barunčina škola. Školní třída z 19. století, kde Božena Němcová absolvovala školní docházku.

Dům kupce Augustina Hůlka v Červeném Kostelci Památky

Dům kupce Augustina Hůlka v Červeném Kostelci

Na bývalém domku kupce Augustina Hůlka čp. 127 v ulici Boženy Němcové byla roku 1912 odhalena pamětní deska s nápisem: V tomto domě bydlela Božena Němcová od měsíce září 1837 do dubna 1838.

Pomník Viktorie Židové v Červeném Kostelci Památky

Pomník Viktorie Židové v Červeném Kostelci

Na druhém červenokosteleckém hřbitově v bývalé zahradě kupce Vacka ponechán symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, pravým jménem Viktorie Židové.

Viktorčin splav v Ratibořicích Příroda

Viktorčin splav v Ratibořicích

Viktorčin splav je romantickým zákoutím, které se nachází přímo za Starým bělidlem. Místo připomíná dobovou atmosféru z doby dětství Boženy Němcové. Právě zde měla šílená Viktorka hodit své děťátko do řeky Úpy.

Staré bělidlo – vzpomínky na Babičku Památky

Staré bělidlo – vzpomínky na Babičku

Staré bělidlo je romantická dřevěná roubená chalupa krytá šindelem, která leží nedaleko Ratibořického zámku v Ratibořickém údolí. Božena Němcová právě na Staré bělidlo umístila hlavní děj knihy Babička.

Park Boženy Němcové v Karviné Příroda

Park Boženy Němcové v Karviné

V Karviné navštivte kromě samotných památek také oblíbené místo odpočinku, dřívější anglický zámecký park s rozlohou 36 ha. Hlavní zajímavostí je hrobka hraběcího rodu Larisch-Mönnichů, který hrál nemalou roli v historii města Karviná.

Pomník Boženy Němcové v Praze Památky

Pomník Boženy Němcové v Praze

Bronzová socha Boženy Němcové pochází z dílny sochaře Karla Pokorného. Je usazena na žulovém soklu a umístěna od roku 1955 v parku na Slovanském ostrově. Znázorňuje českou spisovatelku jak kráčí proti větru.

Muzeum Boženy Němcové v České Skalici Kultura

Muzeum Boženy Němcové v České Skalici

Nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po nejznámější české spisovatelce, nabízí návštěvníkům stálé expozice věnované Boženě Němcové a historii města. Expozice prošla v roce 2020 velkou proměnou.

Zámek Ratibořice v Babiččině údolí Památky

Zámek Ratibořice v Babiččině údolí

Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

Domek Boženy Němcové v Červeném Kostelci Kultura

Domek Boženy Němcové v Červeném Kostelci

V někdejším kupeckém domě s přízemním krámkem žila po svatbě Božena Němcová a dobovou atmosféru popsala v díle "Chudí lidé". Expozice se vztahuje k této knize, uvidíte také spisovatelčin bytový interiér. V zahradě je symbolicky pohřbena Viktorka, slavná postava z románu "Babička".

Babiččino údolí v Ratibořicích – na skok do románu Boženy Němcové Kultura

Babiččino údolí v Ratibořicích – na skok do románu Boženy Němcové

Babiččino údolí patří mezi nejznámější výletní místa Východních Čech. Právě sem umístila Božena Němcová děj svého díla Babička. Tady někde chodily skutečné předobrazy babičky, vévodkyně Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Rudrův mlýn a Vodní mandl v Babiččině údolí Památky

Rudrův mlýn a Vodní mandl v Babiččině údolí

Přibližně uprostřed cesty mezi Ratibořickým zámkem a Starým Bělidlem se nalézají dvě stavení, která jsou neodmyslitelně spjata s nejznámějším dílem Boženy Němcové – Rudrův mlýn a Vodní mandl.