Firmu Baťa založili
21. září 1894 v tehdejším československém městě
Zlíně tři sourozenci Antonín, Anna a Tomáš Baťovi, kteří do ní vložili své nevelké dědictví. Jejich závod, jeden z prvních „velkovýrobců“ obuvi na světě, tvořila skupinka šiček a ševců, kteří šili boty nejen pro své sousedy, ale i pro vzdálenější obchodníky.
O necelých
10 let později vyráběl Baťa
2 200 párů denně, a aby vyhověl poptávce, využíval nápaditou představivost, šikovné ruce a moderní strojní zařízení. Byly vyvinuty
novátorské modely obuvi a nové způsoby jejich propagace, citlivě reagující na chování zákazníka. I přes hospodářský pokles za první světové války, nedostatek materiálu, nedostatek pracovních sil a kartely se v roce
1917 prodej
zvýšil přibližně na dva milióny párů ročně.
Po 1. světové válce vymyslel
Tomáš Baťa plán, jak se přizpůsobit poválečným ekonomickým potížím, a
snížil ceny obuvi o 50 %. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku
dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento odvážný krok se osvědčil a Baťovy obchody zaplavili zákazníci. Ve 20. letech také do světa rozšířil psychologický obchodní trik – tzv.
Baťovské ceny: 9,99. Na počátku 2. světové války Baťa zaměstnával 42 000 lidí.
Rozkvět Baťovského Zlína a obuvnického impéria
Ve
Zlíně Baťa postavil kolem
továrny pro své dělníky a jejich rodiny
byty, školy a nemocnice – tato koncepce měla být v příštích letech napodobena v dalších částech světa. Ve velmi těžkých dobách poskytovala firma Baťa levné nájmy a potraviny, protože zakladatel Tomáš Baťa pevně věřil, že podnik by měl sloužit veřejnosti. Tým nejlepších českých architektů vybudoval ze Zlína
ideálně fungující město v zeleni se zónami k práci, bydlení, odpočinku, nakupování i zábavě. Dopravu zajišťovala vlastní železniční trať, letiště i
plavební kanál, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.
Tomáš Baťa značně předběhl svou dobu vytvořením „
samosprávných dílen a oddělení“, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Byly založeny nové společnosti ve
Francii, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku, Egyptě, Belgii, Finsku, Lucembursku, Maďarsku, Itálii, Indonésii, Singapuru a Indii. První zahraniční výrobní závody byly vybudovány ve švýcarském Möhlinu a v indické Kalkatě. Závody a okolní vesnice byly často stavěny podle zlínského modelu. Pod vedením mladého Tomáše Jana Bati a dalších vznikla
řada zahraničních obchodních organizací a dalších výrobních závodů, v průměru nejméně dva ročně, což trvalo až do 60. let.
Ve
Zlíně dodnes naleznete početné stopy baťovské historie, jako je například
Muzeum obuvi věnované fenoménu Baťa, "
Jedenadvacítku" správní budovu číslo 21 Baťových závodů – jednu z prvních výškových budov v Evropě, projít se můžete i
koloniemi Baťových domků nebo k
Baťově vile. Do dnešních časů funguje
Baťův obchodní dům, který Baťa postavil roku 1931. Další památnou stavbou je
Velké kino otevřené roku
1932. V témže roce došlo k
tragické havárii – krátce po startu z nedalekých Otrokovic, při plánované letecké pracovní cestě do švýcarského Möhlinu, se zřítilo
letadlo Junkers F13 a
Tomáš Baťa v něm
zahynul. Maketa osudného letounu je vystavena v
Památníku Tomáše Bati.