Naučná stezka
nedaleko Chodova je dlouhá
necelé 2 kilometry a seznámí zájemce s běžnými lučními druhy i se vzácnými orchidejemi. Během vycházky se dozvíte navíc něco o historii Capartic a jejich okolí. Nejkrásnější pohled na
Capartické louky je sice na jaře a v časném létě, kdy jsou rostliny v plném květu, ale i mimo toto období nabízí stezka řadu zajímavostí. Jsou zde vidět různé
druhy motýlů a ptáků a sami si také můžete vyzkoušet,
jak zdejší obyvatelé využívali vodu k pohánění strojů, které bývalo v oblasti
Českého lesa velmi rozšířené. V lokalitě bylo umístěno pět informačních tabulí a vytvořeno příjemné posezení.
Výlet po
capartických loukách je vhodný i pro děti, terén je nenáročný po lesních a lučních cestách. Autem se k capartickým loukám dostanete z Klenčí po hlavní silnici směrem k hraničnímu přechodu Lísková, auto můžete zaparkovat na parkovišti v Caparticích. Pěšky se lze vydat
z Klenčí po Baarově stezce (zelená turistická značka) na
Výhledy a odtud pokračovat po modrém značení až do Capartic.
Kde je mokro... roste pcháč
V nivě vodoteče protékající Caparticemi se nachází
mozaika pcháčových luk, drobných pramenišť, ale i sušších smilkových louček, mokřadních vrbin a různě zapojených porostů náletových dřevin. Nalézt zde lze řadu ohrožených a vzácných druhů rostlin, jakými jsou
mochna bahenní, kozlík dvoudomý, hadí mord nízký, lýkovec jedovatý, či vzácná orchidej
prstnatec májový.
Jedním z nejrozšířenějších typů luk na podmáčených stanovištích jsou pcháčové louky. V závislosti na stupni zamokření a intenzitě obhospodařování se mění zastoupení dominantních druhů rostlin. Mezi charakteristické druhy těchto luk patří
blatouch bahenní, pcháč bahenní, děhel lesní, škarda bahenní, metlice trsnatá, tužebník jilmový nebo skřípina lesní. Charakteristická je přítomnost ostřice obecné, prosové a dalších.
Pro silně zamokřená stanoviště jsou typické
slatinné louky. Ve společenstvech nevápnitých mechových slatinišť jsou zastoupeny některé druhy
ostřic (ostřice obecná, prosová, zobánkatá),
přeslička bahenní a poříční a
suchopýr úzkolistý, který je nápadný zejména v době po odkvětu svým bílým chmýrem. Charakteristické je bohatě vyvinuté mechové patro.Od války se většina luk nekosila, proto zarostla křovinami a nálety dřevin. Ty jsou dnes útočištěm řady druhů ptáků, kteří zde nacházejí dostatek úkrytů i potravy. V křovinách a na suchých travinách můžeme spatřit
ťuhýka obecného,
bramborníčka hnědého,
cvrčilku zelenou nebo
pěnici černohlavou.